NASA se dál snaží navázat kontakt se sondou Opportunity na Marsu, naději vkládá do větru

Americké NASA se zatím nepodařilo navázat spojení s robotickým vozítkem Opportunity. Kontakt agentura ztratila 10. června kvůli celoplanetární prachové bouři na Marsu. NASA však zároveň sdělila, že bude pokračovat v aktivních pokusech komunikaci obnovit, a to přinejmenším do ledna.

Sonda Opportunity se odmlčela kvůli prachu v atmosféře Marsu. Ten způsobil nedostatek slunečního svitu potřebného pro dobíjení baterií. Vozítko se přepnulo do úsporného režimu, v němž jsou mimo provoz všechny subsystémy kromě hodin, které jsou naprogramované na probuzení počítače schopného prověřit stav energie. Pokud počítač zjistí, že baterie nejsou dostatečně nabité, vrátí se do spánkového režimu.

Podmínky v místě, kde se Opportunity nachází, se podle vědců již zlepšily natolik, že na povrch planety proniká dost světla pro obnovení elektrické energie. Problém ale může způsobovat množství prachu, který se usadil na slunečních panelech.

Odposlouchávání Marsu

NASA uvažovala o tom, že po aktivních pokusech – posílání povelů a čekání na reakci od Opportunity – přejde na pouhé „poslouchání“ případných signálů od sondy. Nyní se ale rozhodla, že bude pokračovat v aktivní variantě, a to až do ledna. Důvodem je skutečnost, že v dané oblasti v období mezi listopadem a lednem obvykle vane silnější vítr, který by mohl očistit panely od prachu.

Opportunity přistála na Marsu 25. ledna 2004 a počítalo se, že bude stejně jako sesterské vozítko Spirit pracovat tři měsíce. O šest let později vytvořila rekord v délce fungování člověkem vyslaného průzkumného zařízení na rudé planetě. Do té doby ho držela americká sonda Viking 1. Během své mise sonda mimo jiné našla důkazy o někdejší přítomnosti vody, čímž podpořila teorie, že na Marsu kdysi mohly být podmínky pro existenci života.

Prachové bouře nejsou na Marsu nijak výjimečnou událostí, nicméně v celoplanetárním rozsahu tak časté nejsou. Poslední globální prachová bouře, která byla podle vědců silnější než letošní, na planetě řádila v roce 2007 a Opportunity ji zdárně přečkala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
před 20 hhodinami

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
15. 5. 2026Aktualizováno15. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
15. 5. 2026
Doporučujeme

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
15. 5. 2026

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
15. 5. 2026

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
15. 5. 2026

Nedostatek i nadbytek spánku jsou spojeny s předčasným stárnutím, ukazuje studie

Spánek zřejmě hraje klíčovou roli v procesu stárnutí, protože jak jeho nedostatek, tak naopak příliš dlouhé vyspávání mohou negativně ovlivňovat mozek, srdce, plíce i imunitní systém. Vyplývá to z výzkumu publikovaného ve vědeckém časopise Nature.
14. 5. 2026
Načítání...