Překvapení v Pompejích. Nejprozkoumanější naleziště vydalo další poklady

Přestože jsou Pompeje zřejmě nejlépe prozkoumaným archeologickým nalezištěm na světě, stále vydávají další poklady. Tentokrát vědci v tomto antickém přístavu našli rovnou pět těl, která o život připravila erupce Vesuvu.

Archeologové našli při vykopávkách v někdejším starověkém městě Pompeje ostatky dalších pěti lidí, které před dvěma tisíciletími zasypal popel ze sopky Vesuv. Informovala o tom ve středu agentura ANSA. Podle ní jde pravděpodobně o ostatky dvou žen a tří dětí, které zemřely, když se snažily ukrýt před přívalem vulkanických kamenů.

2 minuty
Horizont ČT24: Nové muzeum v Pompejích
Zdroj: ČT24

„Je to šokující objev, který je velmi důležitý pro studium historie tohoto místa,“ řekl agentuře ANSA ředitel archeologického areálu v Pompejích Massimo Osanna.

Podle Osanny se ostatky našly v ložnici domu, kde byl nedávno nalezen důležitý nápis uhlem na zdi. Z něj archeologové usuzují, že Pompeje zanikly asi o dva měsíce později, než si dosud historici mysleli.

Konec města přišel rychle

Antický přístav Pompeje, který leží nedaleko Neapole, byl zničen při erupci sopky Vesuv v roce 79. Spolu s ním byla zasypána popelem či zavalena sopečným bahnem také římská města Herkulaneum, Stabie a Oplontis.

Pompeje a Herkulaneum měly tehdy podle některých zdrojů asi 20 000 obyvatel. Kolik lidí při erupci Vesuvu zemřelo, není přesně známo. Zatím tam archeologové našli ostatky asi 1500 z nich. Sopka dýmala a chrlila popel už několik dní před ničivou erupcí a řada lidí stihla z města utéct včas.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.
před 11 hhodinami

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
před 20 hhodinami

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
před 22 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
17. 1. 2026

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
17. 1. 2026

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026
Načítání...