Lidské oko je jako fotoaparát se 137 megapixely. Ani nejlepší přístroj ale některé vlastnosti oka nenapodobí

Nahrávám video
Hyde Park Civilizace s Pavlem Kuchynkou
Zdroj: ČT24

Lidské oko je tak dokonalé, že se mu ještě stále žádný člověkem vyrobený fotoaparát nepřibližuje. Jak u něj ale vznikají vady, poruchy a nemoci? A jak se léčí? Hostem pořadu Hyde Park Civilizace byl lékař Pavel Kuchynka.

Celkově lidskou sítnici tvoří asi 130 milionů tyčinek a 7 milionů čípků – to odpovídá fotoaparátu s rozlišením asi 137 megapixelů. Nejmodernější přístroje mají sice rozlišení asi čtyřikrát větší, přesto v řadě hodnot na oko nestačí. Jde například o dynamický rozsah vidění, vyvážení bílé, ostření nebo noční vidění. 

„Když člověk žije v normálních, ne nějak extrémních podmínkách, není potřebné vyvarovat se nějakých činností. Ale co je prokázané, je vyvarovat se kouření – to je prokázaně škodlivé pro zrak, speciálně pro sítnici a také způsobuje šedý zákal. Je také dobré zbytečně se nevystavovat UV záření, na moři a na horách je třeba si chránit zrak tmavými brýlemi. Záření má neblahý vliv na sítnici i na rohovku,“ doporučuje špičkový český oční lékař Pavel Kuchynka. Byl hostem pořady Hyde Park Civilizace.

Pro běžného člověka 21. století žijícího v České republice má několik rad:

  • Čtení při nedostatku světla zrak přímo nepoškozuje, člověk se spíše dříve unaví.
  • Čtení na tabletu, počítači či mobilu hlavně večer se nedoporučuje především dětem – kvůli vlivu modrého světla. Nepomáhá ani např. ztmavení obrazovky.
  • Dlouhodobá práce na počítači nemá vliv na vznik vetchozrakosti nebo na korekci refrakčních vad.
  • Oči je dobré korigovat vždy tak, jak vyžaduje vada. Oči nemohou brýlemi (kontaktními čočkami) zlenivět. 

Kuchynka je průkopníkem moderních chirurgických postupů v operaci šedého zákalu a obecně v refrakční chirurgii. V současné době je profesorem očního lékařství na Oční klinice 3. Lékařské fakulty UK a Fakultní nemocnice Královské Vinohrady. „Operace šedého zákalu a refrakčních vad, jako je krátkozrakost a dalekozrakost, je tou částí oftalmologie, která je mi osobně velmi blízká a stále se jí věnuji nejvíce,“ uvedl chirurg, který operuje už 44 let.

Jak vypadají nejnáročnější oční operace?

Rohovka je štít lidského oka. Bezbarvý a bez cév. Zcela průhledná a správně tvarovaná rohovka je podmínkou správně fungujícího zraku, jenže to kvůli řadě důvodů nemusí vždy platit. Třeba kvůli tomu, že nefunguje tzv. endotel – vnitřní vrstva rohovky.

Pavel Studený, přednosta Oftalmologické kliniky Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, vysvětluje: „Jakmile tato vrstva nefunguje, tak rohovka začne otékat, zbělá, je zakalená a pacient nevidí.“

Jediným řešením je proto operace – v tomto případě jde o kombinaci dvou zákroků, výměnu čočky kvůli šedému zákalu a transplantaci rohovky. Oba nové materiály si lékaři musí nejprve připravit – do přesného tvaru a tloušťky. A také si je obarví, aby je mohli lépe v oku sledovat. Až potom začíná samotná operace.

V současné době se kvalita těchto operací stala ve srovnání s minulostí téměř zázračnou. Pomáhají nové materiály, lasery, kvalitní anestezie. Pacienti tedy během zákroku díky lokálnímu umrtvení téměř nic necítí. Začíná se šedým zákalem – onemocněním, při kterém se lidská čočka zakalí, a to snižuje schopnost vidět. Lékař novou vstříkne do oka speciálním injektorem, pro dvanáctimilimetrovou čočku mu stačí i necelý dvoumilimetrový vpich.

„Ten materiál má paměť a vlastně se vrátí do svého původního stavu poté, co prošel injektorem,“ popisuje výhody nejnovějších materiálů Studený. Teprve potom přichází na řadu samotná rohovka. Jde jen o tenkou vrstvu, jen přesně takovou, jaká je potřeba. To už jde celý zákrok do finále.

Lékaři dočasně použijí vzduchovou bublinu, aby tuto vrstvu přitlačili k původní rohovce a jemnou masáží upraví její polohu. Po zhruba patnácti minutách je hotovo: Pacient či pacientka už jenom dostanou antibiotika, aby se předešlo možným infekcím, a čekají je dva dny na lůžku a koukání do stropu – to aby si čočka i rohovka sedly na správná místa.

Pořad Hyde Park Civilizace si celý můžete poslechnout i čistě jako zvukovou stopu, tedy ve formě takzvaného podcastu:

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ukrajinská armáda popsala robotické útoky na ruské okupanty

Válka na Ukrajině překresluje staré mapy, na nichž byly vyznačené vojenské operace. Stále častěji se na nich místo lidských jmen objevují názvy pozemních robotů a létajících dronů, které vojáky nahrazují. Zástupci ukrajinské armády teď popsali, jak tyto operace probíhají a jak časté jsou.
před 15 hhodinami

Gruzie zahájila obnovu lužních lesů u hranic s Arménií a Ázerbájdžánem

Na ploše 65 hektarů v lesním komplexu Gardabani–Marneuli v kraji Kvemo Kartli na jihovýchodě Gruzie, nedaleko hranic s Arménií a Ázerbájdžánem, začala obnova lesů. Lokalita leží v povodí řeky Mtkvari (Kury) a je součástí poškozeného lužního ekosystému. Rozloha 65 hektarů odpovídá zhruba devadesáti fotbalovým hřištím.
před 17 hhodinami

Vědci rozplétají komplikovaný kočičí apetit

Rozmazlenost koček ohledně výběru potravy je dobře známá, zejména když se srovná se psy. Skupina japonských vědců ji teď detailně prostudovala a pokusila se najít pravidla této kočičí vlastnosti. Věří, že i přes své limity by výzkum mohl mít dopady na to, jak kočky správně krmit, což by mohlo chovatelům ušetřit nemalé finance a zvířatům udržovat zdraví.
před 18 hhodinami

Manželé vyléčili vrozenou slepotu. Dostali za to „vědeckého Oscara“

Proč se dítě někdy narodí slepé? Velmi často za to může genetická porucha, která se jmenuje Leberova kongenitální amauróza, známá i pod zkratkou LCA. Až donedávna to byla diagnóza, která nedávala takovým dětem žádnou naději. Změnili to dva lidé, kterým to zabralo čtvrt století. Teď za to molekulární bioložka Jean Bennettová a oftalmolog Albert Maguire dostali prestižní ocenění Breakthrough Prize a odměnu ve výši tří milionů dolarů, v přepočtu šedesát milionů korun.
před 20 hhodinami

Satelity ukázaly památky UNESCO z vesmíru

V rámci Mezinárodního dne památek a sídel se Evropská vesmírná agentura spojila s organizací UNESCO, aby společně přiblížily krásu i křehkost míst, která uchovávají společnou paměť lidstva. Zároveň zdůrazňují, že ať už jde o kulturní památky, nebo přírodní divy, tato místa vyprávějí příběh o tom, kým jsme. Jejich zachování není jen naší povinností, ale také závazkem vůči budoucím generacím.
před 21 hhodinami

Houby jsou podle afrických vědců základem života na Zemi

Houby patří podle vědců k základním pilířům života na Zemi. Afričtí mykologové podle deníku The Guardian upozorňují, že bez systematického výzkumu a ochrany hub nelze účinně chránit ani lesy, půdu či klima.
před 22 hhodinami

Černobyl dnes: o život jde na místech, kde to voní jarem

O Černobylu a jeho dopadech na lidské zdraví vyprávěl pro Českou televizi jeden z lidí, kteří ho znají nejlépe. Alexandr Kupnyj podnikl do nitra zničené elektrárny několik expedic a dobře ji prozkoumal.
před 23 hhodinami

Nový lék může dětem s Duchennovou svalovou dystrofií oddálit ztrátu chůze

Dětem s Duchennovou svalovou dystrofií (DMD) by mohl pomoci nový přípravek, který zpomaluje postup nemoci a oddaluje ztrátu schopnosti chůze. V Česku ho pojišťovna zatím schválila prvnímu pacientovi. Onemocnění, při němž postupně odumírají svaly, zatím nelze zcela vyléčit. Nemocí trpí v zemi přes 350 lidí.
včera v 07:02
Načítání...