Lidské oko je jako fotoaparát se 137 megapixely. Ani nejlepší přístroj ale některé vlastnosti oka nenapodobí

Nahrávám video

Lidské oko je tak dokonalé, že se mu ještě stále žádný člověkem vyrobený fotoaparát nepřibližuje. Jak u něj ale vznikají vady, poruchy a nemoci? A jak se léčí? Hostem pořadu Hyde Park Civilizace byl lékař Pavel Kuchynka.

Celkově lidskou sítnici tvoří asi 130 milionů tyčinek a 7 milionů čípků – to odpovídá fotoaparátu s rozlišením asi 137 megapixelů. Nejmodernější přístroje mají sice rozlišení asi čtyřikrát větší, přesto v řadě hodnot na oko nestačí. Jde například o dynamický rozsah vidění, vyvážení bílé, ostření nebo noční vidění. 

„Když člověk žije v normálních, ne nějak extrémních podmínkách, není potřebné vyvarovat se nějakých činností. Ale co je prokázané, je vyvarovat se kouření – to je prokázaně škodlivé pro zrak, speciálně pro sítnici a také způsobuje šedý zákal. Je také dobré zbytečně se nevystavovat UV záření, na moři a na horách je třeba si chránit zrak tmavými brýlemi. Záření má neblahý vliv na sítnici i na rohovku,“ doporučuje špičkový český oční lékař Pavel Kuchynka. Byl hostem pořady Hyde Park Civilizace.

Pro běžného člověka 21. století žijícího v České republice má několik rad:

  • Čtení při nedostatku světla zrak přímo nepoškozuje, člověk se spíše dříve unaví.
  • Čtení na tabletu, počítači či mobilu hlavně večer se nedoporučuje především dětem – kvůli vlivu modrého světla. Nepomáhá ani např. ztmavení obrazovky.
  • Dlouhodobá práce na počítači nemá vliv na vznik vetchozrakosti nebo na korekci refrakčních vad.
  • Oči je dobré korigovat vždy tak, jak vyžaduje vada. Oči nemohou brýlemi (kontaktními čočkami) zlenivět. 

Kuchynka je průkopníkem moderních chirurgických postupů v operaci šedého zákalu a obecně v refrakční chirurgii. V současné době je profesorem očního lékařství na Oční klinice 3. Lékařské fakulty UK a Fakultní nemocnice Královské Vinohrady. „Operace šedého zákalu a refrakčních vad, jako je krátkozrakost a dalekozrakost, je tou částí oftalmologie, která je mi osobně velmi blízká a stále se jí věnuji nejvíce,“ uvedl chirurg, který operuje už 44 let.

Jak vypadají nejnáročnější oční operace?

Rohovka je štít lidského oka. Bezbarvý a bez cév. Zcela průhledná a správně tvarovaná rohovka je podmínkou správně fungujícího zraku, jenže to kvůli řadě důvodů nemusí vždy platit. Třeba kvůli tomu, že nefunguje tzv. endotel – vnitřní vrstva rohovky.

Pavel Studený, přednosta Oftalmologické kliniky Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, vysvětluje: „Jakmile tato vrstva nefunguje, tak rohovka začne otékat, zbělá, je zakalená a pacient nevidí.“

Jediným řešením je proto operace – v tomto případě jde o kombinaci dvou zákroků, výměnu čočky kvůli šedému zákalu a transplantaci rohovky. Oba nové materiály si lékaři musí nejprve připravit – do přesného tvaru a tloušťky. A také si je obarví, aby je mohli lépe v oku sledovat. Až potom začíná samotná operace.

V současné době se kvalita těchto operací stala ve srovnání s minulostí téměř zázračnou. Pomáhají nové materiály, lasery, kvalitní anestezie. Pacienti tedy během zákroku díky lokálnímu umrtvení téměř nic necítí. Začíná se šedým zákalem – onemocněním, při kterém se lidská čočka zakalí, a to snižuje schopnost vidět. Lékař novou vstříkne do oka speciálním injektorem, pro dvanáctimilimetrovou čočku mu stačí i necelý dvoumilimetrový vpich.

„Ten materiál má paměť a vlastně se vrátí do svého původního stavu poté, co prošel injektorem,“ popisuje výhody nejnovějších materiálů Studený. Teprve potom přichází na řadu samotná rohovka. Jde jen o tenkou vrstvu, jen přesně takovou, jaká je potřeba. To už jde celý zákrok do finále.

Lékaři dočasně použijí vzduchovou bublinu, aby tuto vrstvu přitlačili k původní rohovce a jemnou masáží upraví její polohu. Po zhruba patnácti minutách je hotovo: Pacient či pacientka už jenom dostanou antibiotika, aby se předešlo možným infekcím, a čekají je dva dny na lůžku a koukání do stropu – to aby si čočka i rohovka sedly na správná místa.

Pořad Hyde Park Civilizace si celý můžete poslechnout i čistě jako zvukovou stopu, tedy ve formě takzvaného podcastu:

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kde leží hranice medicíny? Odpovědi hledá nový pořad Daniela Stacha Na dosah

Česká televize spouští nový diskusní pořad Na dosah. Bude se snažit přiblížit zásadní společenská témata, která mají potenciál rozdělovat společnost tak, aby odborníci i obyčejní lidé mohli hledali shodu. První díl se v úterý 19. května od 20:07 na ČT24 bude věnovat medicíně, která občas může vypadat jako všemocná – ale zatím taková rozhodně není.
před 21 mminutami

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
před 1 hhodinou

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
před 1 hhodinou

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
před 4 hhodinami

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
před 5 hhodinami

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
před 7 hhodinami

Auta jsou dál největšími znečišťovateli měst. Problémem jsou filtry pevných částic

Automobilová doprava zůstává hlavním znečišťovatelem ovzduší v tuzemských městech. Přesto se situace i díky přísnějším zákonům v posledních letech výrazně zlepšuje. Hlavním problémem ale stále zůstávají nefunkční, nebo dokonce chybějící filtry pevných částic, a to u naftových i benzinových aut. Poukázala na to měření vědců z ČVUT a z Akademie věd.
před 17 hhodinami

Ve stockholmské kavárně člověk slouží umělé inteligenci

Kávu sice nalévá lidská ruka, ale za pultem v experimentální kavárně ve Stockholmu tahá za nitky něco mnohem méně tradičního. Začínající firma Andon Labs se sídlem v San Franciscu svěřila vedení kavárny Andon Café ve švédském hlavním městě zástupkyni umělé inteligence (AI), které říkají Mona, napsala agentura AP.
včera v 13:30
Načítání...