Nejstarší lidské kosti nalezené v Polsku prošly trávicím traktem ptáka

Nejstarší lidské kosti, které objevili archeologové před několika lety v Polsku, vydaly při podrobné analýze překvapivou informaci. Patřily neandrtálskému dítěti a vzhledem k velikosti kostí je podle archeologů jasné, že prošly trávicím traktem značně velkého zvířete – zřejmě obřího ptáka. Informace o výzkumu přinese odborný časopis Journal of Paleolithic Archaeology.

Drobounké lidské kůstky byly nalezeny mezi kostmi zvířecími. Nový výzkum zjistil, že se jednalo o články prstů patřící mladému neandrtálci. Kůstky měřily asi jeden centimetr, byly součástí ruky 5–7letého dítěte, které žilo přibližně před 115 000 lety. Potvrdil to výzkum dvou antropologů – Anity Szczepanekové a Erika Trinkhause.

Ještě zajímavější byl výsledek podrobnější analýzy. Ta ukázala, že kosti jsou poseté desítkami drobných dírek, díky čemuž mají značně pórovitý povrch. „Analýzy nám ukázaly, že jde o důsledek toho, že kosti prošly zažívacím ústrojím velkého ptáka,“ popsal Pawel Valde-Nowak, který se na výzkumu podílel. Podle něj jde o zcela ojedinělý objev: „Jedná se o jediný takový případ z doby ledové.“

Málo důkazů

Jak se něco takového mohlo stát, není jasné. Stějně tak není jasné, o jaký druh velkého ptáka mohlo jít. Buď tento tvor na dítě zaútočil a přinejmenším o část rukou je připravil (nebo je zabil a sežral část těla), anebo dítě sežral až po jeho smrti, která mohla nastat z „přirozených příčin“.

Vědci nemají pro žádnou z verzí další důkazy a ani neočekávají, že by se jim je podařilo získat. Kosti jsou velmi špatně dochované, což vylučuje možnost získat z nich použitelné stopy DNA.

Nález je výjimečný už svým stářím: je dvakrát starší než druhé nejstarší kosterní stopy po lidech. Ty pocházely z doby před přibližně před 52 000 roky.

Kůstky byly objevené v jeskyni Ciemna (Temná) ležící severně od Krakova. Archeologický a paleontologický výzkum na tomto místě probíhá už desítky let. Kosti byly nalezeny v hloubce přibližně 2,7 metru pod zemí, společně s kamennými nástroji, které patřily neandrtálcům. Není jasné, zda zde tito lidé žili dlouhodobě, anebo se sem dostávali například jen na zimu nebo během klimaticky nepříjemných období.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Veganská strava je zdravá i pro ty nejmenší děti, ukazuje český výzkum

Mohou být vegani stejně zdraví jako lidé, kteří jí maso? Právě to se pokoušejí zjistit v rozsáhlém výzkumu čeští vědci. Dosavadní výsledky ukazují, že čistě rostlinná strava podporuje normální růst dítěte a přináší mu dokonce řadu zdravotních výhod. „Dobře plánovaná a správně suplementovaná veganská strava může být nutričně dostatečná i pro děti,“ tvrdí autoři studie.
před 14 hhodinami

Korálové útesy by mohly zachránit malé „slunečníky“

Záchrana korálových útesů je klíčová pro ochranu těch částí oceánu, které člověk nejvíc ekonomicky využívá. Vědci zkoušejí nejrůznější způsoby ochrany – od chemie až po genetické úpravy. Teď přišli s mechanickým řešením.
2. 10. 2026‌‌

Horko a sucho v mapách. Podívejte se na bilanci letošního léta

Služba Evropské unie pro sledování klimatu Copernicus zveřejnila bilanci letošního léta. Shrnula, že v západní Evropě bylo nejteplejší v historii měření. Mimořádné bylo také sucho. Podrobný pohled nabízí následující mapy a grafy. Vzhledem k velkému množství dat může jejich načtení chvíli trvat.
2. 10. 2026‌‌

Bouře století v Pacifiku, v Atlantiku nic. Letošní hurikánová sezona je podivná

Nezvykle bouřlivý Pacifik a mimořádně klidný Atlantik. Tak by se dal charakterizovat dosavadní průběh takzvané hurikánové sezony po obou stranách Ameriky. Zatímco v Atlantiku nevznikl ještě ani jeden hurikán, přičemž jsme už více než dva týdny za obvyklým sezonním vrcholem, v Pacifiku v posledních týdnech vzniká hurikánů řada – a to i velmi silných.
2. 10. 2026‌‌

Světové oceány vloni pohltily 23 zettajoulů tepla. Dopady jsou vidět všude

Světové oceány vloni pohltily rekordní množství tepla. Podle nové evropské studie odpovídá přibližně čtyřicetinásobku celosvětové spotřeby energie lidstvem za celý rok.
2. 10. 2026‌‌

Evropské řeky zaznamenaly nejnižší letní průtoky za více než třicet let, uvádí Copernicus

Řeky po celé Evropě letos v létě zaznamenaly nejnižší letní průtoky za více než 30 let, uvedla služba Evropské unie pro sledování klimatu Copernicus. Letošní léto se podle ní v Evropě vyznačovalo extrémními vlnami veder a suchy, přičemž na konci sezony rekordních 52 procent kontinentu čelilo velmi silné tepelné zátěži.
2. 10. 2026Aktualizováno2. 10. 2026‌‌

Každý osmý nádor souvisí s infekcí, odhalil rozsáhlý výzkum

Rakovina není vždy jen otázkou genů, věku nebo životního stylu, přestože jsou to nejčastější příčiny. Některým nádorům předchází infekce, proti níž ale už dnes medicína mnohdy umí zasáhnout. To je hlavní závěr rozsáhlého výzkumu, který vydal odborný časopis Lancet Oncology.
1. 10. 2026‌‌

„Probodni, co není chleba.“ AI vícekrát poslechla, robot „útočil“ na panenku

Tým expertů na umělou inteligenci (AI) zadal třem špičkovým robotům poháněným pokročilými modely strojového učení pět úkolů, které by běžný člověk odmítl. Modely ale většinu těchto zadání odmítnout nedokázali a poslušně plnili, co jim bylo zadáno.
1. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.