Nejstarší lidské kosti nalezené v Polsku prošly trávicím traktem ptáka

Nejstarší lidské kosti, které objevili archeologové před několika lety v Polsku, vydaly při podrobné analýze překvapivou informaci. Patřily neandrtálskému dítěti a vzhledem k velikosti kostí je podle archeologů jasné, že prošly trávicím traktem značně velkého zvířete – zřejmě obřího ptáka. Informace o výzkumu přinese odborný časopis Journal of Paleolithic Archaeology.

Drobounké lidské kůstky byly nalezeny mezi kostmi zvířecími. Nový výzkum zjistil, že se jednalo o články prstů patřící mladému neandrtálci. Kůstky měřily asi jeden centimetr, byly součástí ruky 5–7letého dítěte, které žilo přibližně před 115 000 lety. Potvrdil to výzkum dvou antropologů – Anity Szczepanekové a Erika Trinkhause.

Ještě zajímavější byl výsledek podrobnější analýzy. Ta ukázala, že kosti jsou poseté desítkami drobných dírek, díky čemuž mají značně pórovitý povrch. „Analýzy nám ukázaly, že jde o důsledek toho, že kosti prošly zažívacím ústrojím velkého ptáka,“ popsal Pawel Valde-Nowak, který se na výzkumu podílel. Podle něj jde o zcela ojedinělý objev: „Jedná se o jediný takový případ z doby ledové.“

Málo důkazů

Jak se něco takového mohlo stát, není jasné. Stějně tak není jasné, o jaký druh velkého ptáka mohlo jít. Buď tento tvor na dítě zaútočil a přinejmenším o část rukou je připravil (nebo je zabil a sežral část těla), anebo dítě sežral až po jeho smrti, která mohla nastat z „přirozených příčin“.

Vědci nemají pro žádnou z verzí další důkazy a ani neočekávají, že by se jim je podařilo získat. Kosti jsou velmi špatně dochované, což vylučuje možnost získat z nich použitelné stopy DNA.

Nález je výjimečný už svým stářím: je dvakrát starší než druhé nejstarší kosterní stopy po lidech. Ty pocházely z doby před přibližně před 52 000 roky.

Kůstky byly objevené v jeskyni Ciemna (Temná) ležící severně od Krakova. Archeologický a paleontologický výzkum na tomto místě probíhá už desítky let. Kosti byly nalezeny v hloubce přibližně 2,7 metru pod zemí, společně s kamennými nástroji, které patřily neandrtálcům. Není jasné, zda zde tito lidé žili dlouhodobě, anebo se sem dostávali například jen na zimu nebo během klimaticky nepříjemných období.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Španělské úřady prověřují, zda africký mor prasat neunikl z tamní laboratoře

Španělská policie od čtvrtka prověřuje laboratoř v Katalánsku. Cílem vyšetřování je objasnit, jestli za vznikem ohnisek afrického moru prasat, který v regionu zabil přinejmenším 26 divočáků, nestojí právě toto pracoviště nebo jiná z pěti laboratoří v této oblasti, které s virem pracují.
19. 12. 2025

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
19. 12. 2025

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
18. 12. 2025

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
18. 12. 2025

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
17. 12. 2025
Doporučujeme

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
17. 12. 2025

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
17. 12. 2025
Načítání...