Nejstarší lidské kosti nalezené v Polsku prošly trávicím traktem ptáka

Nejstarší lidské kosti, které objevili archeologové před několika lety v Polsku, vydaly při podrobné analýze překvapivou informaci. Patřily neandrtálskému dítěti a vzhledem k velikosti kostí je podle archeologů jasné, že prošly trávicím traktem značně velkého zvířete – zřejmě obřího ptáka. Informace o výzkumu přinese odborný časopis Journal of Paleolithic Archaeology.

Drobounké lidské kůstky byly nalezeny mezi kostmi zvířecími. Nový výzkum zjistil, že se jednalo o články prstů patřící mladému neandrtálci. Kůstky měřily asi jeden centimetr, byly součástí ruky 5–7letého dítěte, které žilo přibližně před 115 000 lety. Potvrdil to výzkum dvou antropologů – Anity Szczepanekové a Erika Trinkhause.

Ještě zajímavější byl výsledek podrobnější analýzy. Ta ukázala, že kosti jsou poseté desítkami drobných dírek, díky čemuž mají značně pórovitý povrch. „Analýzy nám ukázaly, že jde o důsledek toho, že kosti prošly zažívacím ústrojím velkého ptáka,“ popsal Pawel Valde-Nowak, který se na výzkumu podílel. Podle něj jde o zcela ojedinělý objev: „Jedná se o jediný takový případ z doby ledové.“

Málo důkazů

Jak se něco takového mohlo stát, není jasné. Stějně tak není jasné, o jaký druh velkého ptáka mohlo jít. Buď tento tvor na dítě zaútočil a přinejmenším o část rukou je připravil (nebo je zabil a sežral část těla), anebo dítě sežral až po jeho smrti, která mohla nastat z „přirozených příčin“.

Vědci nemají pro žádnou z verzí další důkazy a ani neočekávají, že by se jim je podařilo získat. Kosti jsou velmi špatně dochované, což vylučuje možnost získat z nich použitelné stopy DNA.

Nález je výjimečný už svým stářím: je dvakrát starší než druhé nejstarší kosterní stopy po lidech. Ty pocházely z doby před přibližně před 52 000 roky.

Kůstky byly objevené v jeskyni Ciemna (Temná) ležící severně od Krakova. Archeologický a paleontologický výzkum na tomto místě probíhá už desítky let. Kosti byly nalezeny v hloubce přibližně 2,7 metru pod zemí, společně s kamennými nástroji, které patřily neandrtálcům. Není jasné, zda zde tito lidé žili dlouhodobě, anebo se sem dostávali například jen na zimu nebo během klimaticky nepříjemných období.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Tak intenzivní otřesy nezasáhly oblast Venezuely sto let

Otřesy, které postihly Venezuelu, jsou podle seismologů silnější, než je v této oblasti obvyklé. Doposud není zcela jasné, proč přesáhly magnitudo 7. Možná šlo o část nějakého doposud neznámého cyklu.
před 2 hhodinami

Nové plasty by mohly vznikat z oxidu uhličitého. Pracuje na tom česko-francouzský tým

Proměnit problém na řešení je cílem rozsáhlé česko-francouzské spolupráce, která chce změnit nadbytek oxidu uhličitého na umělé hmoty. Jeho molekuly by měly nahradit při vzniku polymerů dnes používanou ropu.
před 4 hhodinami

VideoHůře rozpoznáváme emoce, snadněji vybuchneme, popisuje psycholog dopady vedra

„Množství krve, které má mozek k dispozici pro svoje fungování, je nižší, což se projevuje na sníženém kognitivním výkonu,“ popsal ve Studiu 6 Filip Děchtěrenko z Psychologického ústavu AV ČR dopady horka na lidský organismus. Kvůli tomu je podle něj práce ve vysokých teplotách méně produktivní. Doplňuje, že lidem klesá hladina serotoninu a dopaminu, které jsou zodpovědné za dobrou náladu, a také hůře rozpoznávají emoce. „Neutrální výraz interpretujeme jako známku agrese,“ vysvětluje. Navíc podle něj „snadněji vybuchneme, snadněji jsme konfliktní“. Doporučuje pokud možno nechat jakoukoli mentální práci na chladnější části dne a nezanedbávat hydrataci. S moderátorkou Izabelou Šroubkovou probral i nepříznivé dopady spaní v horku a doporučení, jak spánek v teplé části roku vylepšit.
před 4 hhodinami

Za současnou vlnou veder stojí omega blokování, roli může hrát i hrouda chladné vody v Atlantiku

Takovou vlnu veder, jaká panuje tento týden, ještě Evropa v dějinách měření nezažila. Proč tak intenzivní a dlouhotrvající horko přišlo, má více příčin.
před 4 hhodinami

Bez kobaltu, ale s 3D katodami. Vědci hledají bezpečnější baterie

Moderní svět by nemohl fungovat bez baterií, které dokáží akumulovat energii. Jenže také občas chytnou, vyrábí se z prvků, které těží v nelidských podmínkách malé děti, a navíc jsou zdroje na ně velmi drahé. Všechny tyto problémy by mohla vyřešit nová technologie.
před 6 hhodinami

Vědci popsali působivý řád obřích muších spermií

Spermie octomilek jsou obří, ty největší mohou mít až šest centimetrů. Kdyby měly v poměru k velikosti těla tak dlouhé spermie lidé, měřily by o deset metrů víc než plejtvák obrovský. A navíc, podle nové studie, se chovají pozoruhodně koordinovaně – na to, že pro takové chování nemají žádné smysly.
před 23 hhodinami

Hnědí trpaslíci, psychometrie i výzkum covidu. Mladí čeští vědci dostali Prémii Otto Wichterleho

Mimořádný talent na počátku vědecké dráhy – tak označila Akademie věd České republiky 23 mladých vědců a vědkyň, kterým ve středu udělila ocenění Prémie Otto Wichterleho.
včera v 15:01

Absolutní český teplotní rekord může padnout v neděli

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na svých sociálních sítích uvedl, že v neděli může padnout rekord pro vůbec nejteplejší den v dějinách tuzemského měření – dosavadní zaznamenané maximum je 40,4 stupně Celsia. „Na základě aktuálních dat lze říct, že nás čeká extrémně teplý víkend bez ohledu na to, zda bude rekord překonán, nebo ne,“ napsal ČHMÚ. V dalších dnech bude předpověď dále zpřesňovat a reagovat výstrahami.
včera v 11:34
Načítání...