Nejstarší lidské kosti nalezené v Polsku prošly trávicím traktem ptáka

Nejstarší lidské kosti, které objevili archeologové před několika lety v Polsku, vydaly při podrobné analýze překvapivou informaci. Patřily neandrtálskému dítěti a vzhledem k velikosti kostí je podle archeologů jasné, že prošly trávicím traktem značně velkého zvířete – zřejmě obřího ptáka. Informace o výzkumu přinese odborný časopis Journal of Paleolithic Archaeology.

Temná jeskyně u Krakova
Zdroj: Wikimedia Commons

Drobounké lidské kůstky byly nalezeny mezi kostmi zvířecími. Nový výzkum zjistil, že se jednalo o články prstů patřící mladému neandrtálci. Kůstky měřily asi jeden centimetr, byly součástí ruky 5–7letého dítěte, které žilo přibližně před 115 000 lety. Potvrdil to výzkum dvou antropologů – Anity Szczepanekové a Erika Trinkhause.

Ještě zajímavější byl výsledek podrobnější analýzy. Ta ukázala, že kosti jsou poseté desítkami drobných dírek, díky čemuž mají značně pórovitý povrch. „Analýzy nám ukázaly, že jde o důsledek toho, že kosti prošly zažívacím ústrojím velkého ptáka,“ popsal Pawel Valde-Nowak, který se na výzkumu podílel. Podle něj jde o zcela ojedinělý objev: „Jedná se o jediný takový případ z doby ledové.“

Málo důkazů

Jak se něco takového mohlo stát, není jasné. Stějně tak není jasné, o jaký druh velkého ptáka mohlo jít. Buď tento tvor na dítě zaútočil a přinejmenším o část rukou je připravil (nebo je zabil a sežral část těla), anebo dítě sežral až po jeho smrti, která mohla nastat z „přirozených příčin“.

Vědci nemají pro žádnou z verzí další důkazy a ani neočekávají, že by se jim je podařilo získat. Kosti jsou velmi špatně dochované, což vylučuje možnost získat z nich použitelné stopy DNA.

Nález je výjimečný už svým stářím: je dvakrát starší než druhé nejstarší kosterní stopy po lidech. Ty pocházely z doby před přibližně před 52 000 roky.

Kůstky byly objevené v jeskyni Ciemna (Temná) ležící severně od Krakova. Archeologický a paleontologický výzkum na tomto místě probíhá už desítky let. Kosti byly nalezeny v hloubce přibližně 2,7 metru pod zemí, společně s kamennými nástroji, které patřily neandrtálcům. Není jasné, zda zde tito lidé žili dlouhodobě, anebo se sem dostávali například jen na zimu nebo během klimaticky nepříjemných období.