Vědci z Australské národní univerzity objevili ve spolupráci s ruskými a německými experty molekuly tuku na extrémně staré fosilii. Podařilo se jim tak objevit zřejmě nejstarší známé zvíře, které kdy na Zemi žilo. Tvor nazývaný Dickinsonia se po naší planetě pohyboval před 558 miliony lety.
Toto je nejstarší zvíře na Zemi, odhalili vědci. Žilo před 558 miliony lety a měřilo 1,4 metru
Za nález Dickinsonie vděčí věda Iljovi Bobrovskému, který nalezl fosilii v odlehlé oblasti poblíž Bílého moře v Rusku. Byla natolik dobře zachovaná, že se v ní podařilo vědcům objevit molekuly cholesterolu, tuku, který je typický pro zvířata.
Dickinsonia dorůstala velikosti až 1,4 metru, měla oválný tvar a výrazné segmenty připomínající žebra savců. Žila na Zemi asi dvacet milionů let předtím, než došlo k takzvané kambrické explozi. Během ní došlo k náhlému nárůstu mnohobuněčných živočichů – zatím se neví přesně proč. Jednou z příčin byl ale zřejmě nárůst atmosférického kyslíku. Jisté je, že právě v této době se na Zemi objevily organismy, které byly předchůdci současného života.
Pro vědce je nový objev zcela zásadní, vyšel ostatně v prestižním časopise Science. Dokazuje totiž, že život na Zemi byl zajímavý i před kambrijskou explozí: „Molekuly fosilního tuku, které jsme našli, dokazují, že zvířata byla velká a široce rozšířená už před 558 miliony roky – tedy o miliony let dřív, než jsme si dříve mysleli,“ zhodnotil objev hlavní autor práce profesor Jochen Brocks.
„Vědci se přou už 75 let o to, co vlastně byly zač Dickinsonia a další bizarní fosilie ediakarské fauny: obří jednobuněčné améby, lišejníky, evoluční experimenty s prvními zvířaty na Zemi. Fosilní tuk ale nyní potvrzuje, že Dickinsonia je opravdu nejstarší zvířecí zkamenělinou, což odpovídá na desítky let starou otázku, která je svatým grálem paleontologie,“ dodává Brocks.
Co byla ediakarská fauna?
Šlo o organismy, které tvarem nejčastěji připomínají listy. Nacházejí se po celém světě (kromě Antarktidy) a jde o vůbec nejstarší mnohobuněčné organismy na Zemi. Zřejmě se poprvé vyvinuly před asi 600 miliony lety v éře nazývané ediakara, tedy v nejmladším útvaru starohor. Všechny tyto organismy vymřely během nebo těsně po výše popsané kambrijské explozi.
Ví se toho o nich velice málo: vědci se přou, zda šlo o živočichy, řasy, lišejníky, houby, kolonie mikrobů, nebo o mezistupeň mezi rostlinami a živočichy. Navíc se našlo jen několik desítek zástupců těchto organismů, takže jejich výzkum je založen hodně na spekulacích.
Nový přístup
Bobrovský použil ke studiu zkamenělin nový přístup, který mu umožnil získat vzorky tuků. „Většina kamenů, které obsahují tyto zkameněliny, jako například ty Ediacara Hills v Austrálii, byla vystavená velkému množství horka, tlaku a to je opotřebovalo. To je jeden z důvodů, proč se před námi pravá identita Dickinsonie tak dlouho skrývala,“ vysvětlil.
Zatímco paleontologové normálně studují především strukturu zkamenělin, Bobrovský a jeho tým dokázali získat molekuly z nitra fosilie, která byla nalezena ve zcela nepřístupné části Ruska. „Museli jsme použít vrtulníky, abychom se tam vůbec dostali. Kromě nás tam byli hlavně medvědi a komáři,“ komentoval vědec.
