Pravděpodobnost, že se do konce letošního roku objeví meteorologický fenomén El Niño, je 70 procent. Oznámila to Světová meteorologická organizace (WMO). Jak bude letos silný, zatím jisté není, podle meteorologů by ale neměl být extrémní. Pokud se v daném roce El Niño objeví, pak je nižší pravděpodobnost vzniku hurikánů.
Jev El Niño je přirozený fenomén, jehož součástí jsou proměnlivé teploty oceánské hladiny ve vodách Tichého oceánu. Tento jev je značně složitý, má podle posledních výzkumů dopad na počasí na velké části planety.
Ve vodách u pobřeží Peru dochází od dávných dob v období Vánoc ke zvláštnímu úkazu. Jednou za tři až pět let k pobřeží proniká velmi teplý mořský proud a ryby, kterých zde bývá velké množství, zmizí. Tuto záhadu provází i nápadná změna počasí na pevnině. Silně prší a jindy vyprahlá půda se zazelená.
El Niño, španělsky Ježíšek, trápí Peruánce často i celých dvanáct měsíců po Vánocích. Vědci zjistili, že ryby, zvyklé na chladnou vodu plnou živin, se ponoří hlouběji nebo se dokonce po určitou delší dobu přestanou rozmnožovat.
Dále, a to je jistě z obecného pohledu významnější, prokázali, že počasí v opačných částech Tichého oceánu je navzájem propojeno.
Na pobřeží Severní i Jižní Ameriky přináší El Niño silné srážky, nepřímo však jeho vliv pociťují i obyvatelé dalších částí světa. V letech 2010 a 2011 například k jeho důsledkům patřily rozsáhlé povodně v Austrálii a v posledních letech se zkoumá, zda nemá i vliv na počasí až v Evropě.
Existuje spojení se změnou klimatu?
Dnes se díky vědeckému výzkumu dá El Niño (různě úspěšně) předpovídat a obyvatelé dotčených území se na něj mohou připravit. Ukazuje se ale, že El Nino má vliv na celou naši planetu, zvláště v souvislosti s globálním oteplováním, které jeho projevy může umocňovat. „Ježíšek“ nás bude tedy patrně navštěvovat častěji, než bychom si přáli.
Vědci dnes celý soubor interakcí spojených s jevem El Niño nazývají ENSO neboli El Niño Southern Oscillation. Podle výzkumů z posledních let je právě ENSO nejvýznamnějším známým zdrojem meziroční proměnlivosti počasí a klimatu v různých částech světa.
„Na jedné straně je El Niño projevem přirozené proměnlivosti klimatu Země, není to novodobá záležitost, ale něco, k čemu dochází už řadu tisíc let. Na druhé straně se v poslední době objevují studie, které naznačují, že v souvislosti se změnou klimatu způsobenou člověkem je ten výskyt El Niña častější a jeho dopady výraznější,“ uvedl meteorolog Michal Žák.
V případě slabého El Niña bývají silnější hurikány
WMO na základě svých modelů nepředpokládá, že by letos byl El Niño tak silný jako roku 2015–2016, „ale přesto bude mít značný dopad. Včasné předpovědi tohoto jevu pomohou zachránit mnoho životů a předejdou značným ekonomickým ztrátám“, popsal generální tajemník WMO Petteri Taalas.
Tato upravená předpověď vychází z modelů a expertních interpretací. Je základním zdrojem informací pro odborníky, kteří se připravují na dopady meteorologických jevů – ať už se týkají zemědělství, rybářství, nebo energetiky. Využívají ji jak vlády, tak i OSN.
Pokud se v daném roce objevuje jev El Niño, pak je nižší pravděpodobnost vzniku hurikánů, ukazují pozorování. Naopak, je-li tento jev slabý, bývají hurikánové sezony silnější. To byl i příklad loňského roku, který patří, co se týká hurikánů, mezi rekordní.
