Sportovci i v Česku už mohou trénovat ve virtuální realitě. Procvičí si tělo i vůli

Virtuální realita může pomoci hokejistům v tréninku. Místo fyzické přípravy, sledování výživy a dodržování spánkového režimu mohou sportovci ve virtuální realitě trénovat myšlení a reflexy. Změnit náhled na trénink využitím virtuální reality si klade za cíl společnost Sense Arena. Mozek je podle ní nejdůležitější sval, který ovládá zbytek lidského těla. Na festivalu Future Port Prague řekl zakladatel firmy Bohdan Tetiva.

Sám Tetiva byl profesionálním basketbalistou, stejně jako jeho otec, který se zúčastnil dvou olympijských her. Také syn Bohdana Tetivy ale hraje hokej, a právě on ho přivedl na myšlenku využití virtuální relity pro přípravu sportovců. I z obchodního hlediska byl právě lední hokej správnou volbou.

„Pokud máte uspět v celosvětovém měřítku, musíte začít s tím, kde máme nějaké jméno, know-how a zkušenosti. Kdybych začal s basketbalem a jel do USA radit, jak to mají dělat v NBA, to by bylo těžké,“ uvedl Tetiva.

Tým, který se na tréninkových metodách ve virutální realitě podílel, zahrnuje profesionální hokejisty, trenéry i vysokoškolské profesory.

„Od začátku jsou u toho Bílí tygři Liberec, hlavně díky sportovnímu manažerovi a hlavnímu kouči Filipu Pešánovi, který miluje inovace a má nos na to, co bude dávat smysl. V Liberci se to používá od října. Na projektu se podílí i Fakulta tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy,“ poznamenal. Zmínil profesora Tomáše Periče, který zároveň působí v mezinárodní federaci IIHF a ve světě s trenéry konzultuje stavbu tréninku pro děti.

Cvičení ve virtuální realitě

V produktu Sense Areny je k dispozici asi sedmdesát cvičení. Část z nich je univerzální pro jakýkoli sport a jejím cílem je rozvoj kognitivních funkcí, jako jsou rychlost reakce, rozhodovací dovednosti nebo prostorová orientace. Druhá část spočívá v tréninku specifických hokejových dovedností: přihrávek, střel či týmové spolupráce.

Podle Tetivy se díky virtuální realitě zároveň zvyšuje intenzita tréninku. „Je spočítané, že při klasickém šedesátiminutovém tréninku na ledě je chlapec v akci maximálně nějakých 12 až 15 minut. Puk na hokejce má tak dvě minuty,“ řekl.

Právě možnost rychlého opakování určitého cvičení je výhodou VR. Lze si i vybrat podmínky tréninku z hlediska intenzity přihrávek, tvrdosti či přesnosti. „Připravují se na situace v horším nastavení, než mohou nastat na ledě. Pak to hráči na ledě může připadat jako slow-motion,“ poznamenal Tetiva.

Výsledky využití virtuální reality už se podařilo prokázat. Univerzita Karlova provedla v Liberci studii přenosu dovedností z virtuálního tréninku na led. „Ti, kteří za tři měsíce absolvovali asi 40 tréninků ve VR, měli z hlediska rychlosti reakce i hokejových dovedností o 15 procent lepší výsledky oproti skupině, která trénovat nechodila,“ konstatoval. Zároveň lze z výsledků vyhodnotit silné a slabé stránky jednotlivců, na které se následně mohou trenéři individuálně zaměřit.

Technologie by mohla brzy prorazit i v zámořské NHL. Sense Arena vynález prezentovala v Bostonu a bude se snažit prorazit i obchodně. „Myslím, že do deseti let tam bude mít každý klub specialistu na trénink ve VR, podobně jako je mají na bodybuilding, stravu nebo bruslení,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

„Krakeni“ z vrcholu potravní pyramidy mění představy o pravěkých mořích

Japonští vědci díky kombinaci několika moderních technologií popsali druh druhohorní chobotnice, která mohla svými rozměry přinejmenším soupeřit s největšími obratlovci své doby. Tento agresivní predátor navíc disponoval nečekaně vysokou inteligencí.
před 17 hhodinami

Makakové žerou na Gibraltaru kvůli jídlu od turistů hlínu, zjistila nová studie

Zatímco ve volné přírodě jedí makakové téměř výhradně rostliny a občas si přilepší třeba drobným hmyzem, na Gibraltaru konzumují sušenky s čokoládou, zmrzlinové kornouty či brambůrky. A aby pomohli svému trávicímu traktu vypořádat se s cukry a tuky z lidských svačin, pojídají gibraltarští makakové hlínu. Zjistila to studie vědců převážně z Cambridgeské univerzity publikovaná v časopise Nature, o níž informoval španělský deník El País.
před 20 hhodinami

Vědci studují, jak komunikují děti s kochleárním implantátem

Podpořit vývoj řeči u dětí s kochleárním implantátem. To je cíl českého výzkumu, který se zaměřil na předškoláky se sluchovou vadou. Právě tento věk je klíčový pro rozvoj komunikace kvůli nástupu do školy.
před 23 hhodinami

V Číně odhalili naleziště bizarních tvorů z hlubin času

Čínsko-britský výzkum v jihozápadní Číně objevil rozlehlé naleziště fosilií, které pomáhá mnohem lépe pochopit, jak vypadal život na Zemi v době před více než půl miliardou let. Objev podle autorů posunuje do vzdálenější minulosti vznik složitějších forem života.
23. 4. 2026

Postižený papoušek se stal vládcem. Vymyslel totiž neporazitelný styl boje

Novozélandský papoušek, kterému dali vědci jméno Bruce, je takovou papouščí kombinací Stephena Hawkinga a Chucka Norrise. Přes vážné tělesné postižení dokáže díky své inteligenci v soubojích porazit jakéhokoliv nepřítele. Stal se tak dominantním samcem ve svém hejnu.
23. 4. 2026

Vědci sledovali Hadí jeskyni v Ugandě. Epicentrum viru marburg navštěvují lidé

Virus marburg způsobuje jednu z nejobávanějších nemocí na světě. Její smrtnost je až 88 procent, velmi špatně se léčí a v podmínkách Afriky se poměrně dobře přenáší. Virus šíří kaloni, kteří se od lidí naštěstí drží dál, takže riziko nákazy není velké. Epidemiologové teď ale popsali nové riziko.
23. 4. 2026

FBI prověřuje, jestli smrti či zmizení desítky vědců nejsou propojené

Nejméně deset vědců, kteří se ve Spojených státech zabývali výzkumem jaderných technologií, letectví a vesmíru, v posledních letech zemřelo nebo zmizelo. Federální úřad pro vyšetřování (FBI) se začal zabývat možnou spojitostí mezi jednotlivými případy. Výbor Sněmovny reprezentantů pro dohled vedený republikány tento týden oznámil, že spustí vlastní vyšetřování zpráv o úmrtích a zmizeních těchto osob, jež měly přístup k citlivým vědeckým informacím, píše web stanice CNN.
23. 4. 2026

Archeologové objevili v Egyptě mumii. V břiše měla zašitou Iliadu

Španělští archeologové objevili v Egyptě papyrus s kopií Homérovy Iliady uvnitř mumie pohřbené před 1600 lety v římském období, uvedl server The Independent. Jedná se o první případ, kdy vědci objevili řecké literární dílo spojené s mumifikací. U mumií se běžně nalézaly spíše magické texty obsahující rituální praktiky psané v řečtině.
23. 4. 2026
Načítání...