Pod virtuální realitou si většina lidí zřejmě vybaví počítačové hry, především ty akční. Ale to už dávno není pravda, byť i ve hrách se virtuální a augmentovaná realita samozřejmě prosazují – ale hodně jinak než klasickými střílečkami. Zejména k větší intenzitě už tak intenzivních zážitků. Na pražské akci Future Port o budoucnosti různých druhů realit přednášela Amy Pecková, americká vizionářka a expertka na virtuální realitu.
Pět oborů, které může úplně změnit virtuální realita: od medicíny až po muzea
Virtuální augmentovaná realita možňuje dostat člověka do situací, které by jinak nemohl zažít – a připravit ho na ně. „Když člověk poprvé uvidí třeba vážně zraněného člověka, nikdy nevíte, jak zareaguje. Ale když si tuto situaci vyzkouší ve zcela realistické virtuální simulaci, reaguje pak klidně, jako by to už opravdu zažil,“ popisuje hlavní výhodu virtuální reality Amy Pecková na pražské akci Future Port.
V současné době proniká virtuální realita do mnoha oborů, kde o ní ještě před několika lety nikdo ani nesnil:
Obchody se mění
Během pár let by se mohlo zásadně změnit nakupování na internetu; s virutální realitou začínají experimentovat tvůrci e-shopů tak, aby zákazníkům umožnili vybírat a zkoušet zboží podobně jako v kamenné prodejně. Prototyp teď vzniká už i v Česku:
Před e-shopy stojí virtuální realita (zdroj: ČT24)
Virtuální realita by měla podle vývojářů překonat jistou odlidštěnost klasických e-shopů, kde si člověk nemůže zboží pořádně prohlédnout ze všech úhlů, natožpak si ho vyzkoušet. Aplikace, která vzniká v České republice, si vyžádá od uživatele jeho míry a váhy, takže si pak bude moci oblečení vyzkoušet na těle svého avatara, čili virtuální podobě svého těla.
Trénink zaměstnanců
Česká republika má v současné době minimální nezaměstnanost, takže firmy najímají téměř kohokoliv. To ale nemusí vydržet dlouho, ať už kvůli zpomalení globální ekonomiky, eventuální domácí krizi nebo třeba proto, že místa lidem seberou umělé inteligence.
A právě za těchto okolností může pomoct virtuální realita – v komplikovanějších oborech, kde je vyšší míra rizika například při práci s drahými materiály, jež se snadno poškodí, se takto už používá. Umožňuje totiž dokonalý trénink zaměstnanců ve virtuálném prostředí, které je velmi podobné tomu reálnému. Může efektivně doplňovat klasický trénink, především v situacích, kde hrozí nějaké větší riziko.
Řada psychologických experimentů prokázala, že pro lidský mozek je virtuální realita principiálně stejná jako skutečnost. To znamená, že například reflexy nebo svalová paměť, které si v ní zaměstnanec osvojí, se uplatní i v reálném světě.
Na rozdíl od normálního světa se dá navíc ve virtuální realitě celý proces učení nahrávat – poté je tedy možné všechny kroky v něm s instruktorem znovu projít, analyzovat a prohlédnout si detailně všechny chyby. Zaměstnavatelům zase umožňuje přesvědčivě srovnávat výkony jednotlivých zaměstnanců nebo kandidátů na zaměstnání.
Muzea
Klasická muzea, jak je znali lidé ve dvacátém století, budou nástupem virtuální reality ohrožena až v nečekané míře. Vitríny s úlomky kamení, zaprášené vázy nebo vycpaná zvířata se totiž ocitnou v souboji s virtuálními světy, které minulost, přírodu nebo umění ukážou jako živé a z úhlů, kam člověka hlídači v muzeu vůbec nepustí.
V řadě muzeí, kde cítí perspektivu virtuální a augmentované reality, už tuto technologii používají. Například v Amsterdamu se podařilo tímto způsobem upravit známé muzeum Anny Frankové. Návštěvníci si mohou expozici nyní projít v augmentované realitě, kdy vidí místo holých stěn příběh Anny Frankové a dobovou rekonstrukci toho, jak dům žil v době, kdy ho obývala.
„Je to jedinečný zážitek, protože můžete cítit to, co cítila ona sama. Její naděje a obavy, zatímco mohla jen šeptat. Když zakašle, bojí se, že ji někdo uslyší. Bojí se podívat ven, aby ji někdo nezahlédl. Poznáte, jaké to je, schovávat se a bát se o život,“ tvrdí vývojářka Tina Tranová ze společnosti Oculus, která se na nové prohlídce podílela.
Virtuální prohlídka domu Anny Frankové (zdroj: ČT24)
Medicína se mění před očima
Podle Peckové jsou vylepšené reality v medicíně zlomové, a to rovnou v celé řadě lékařských oborů. Nabízí se virtuální nácviky operací, dokonale realistické virtuální modely lidských těl pro výuku studentů, možností je ale ještě mnohem více:
Terapie a fobie
Vědci z Oxfordské univerzity zkoumali využití virtuální reality pro léčbu fobie z výšek. Studii uskutečnili na stovce dobrovolníků a došli k tomu, že digitální stimulace může pomoct lidem překonat jejich chorobný strach.
„Změna je mimořádná. Lidé, kteří by se nikdy nepodívali z výšky dolů, nikdy by na vysoká místa nešli, jsou toho schopní už po dvou hodinách terapie,“ uvedl profesor klinické psychologie a spoluzakladatel projektu Oxford VR Daniel Freeman.
Studií chtěli vědci dokázat, že pro terapii není nutná přítomnost lidského psychologa. „Podle našich výsledků se strach z výšek snížil u lidí o dvě třetiny. To je víc, než můžete očekávat při běžných sezeních s terapeutem,“ shrnul výsledek výzkumu Daniel Freeman s tím, že léčbu chtějí nabízet i lidem s dalšími psychickými poruchami, například schizofrenikům.
Podobný systém nedávno představili také čeští vědci:
Horizont ČT24: Virtuální realita léčí strach z výšek (zdroj: ČT24)
Práce s pacientem
Lékaři hovoří s lidmi jazykem, jemuž běžný člověk příliš nerozumí – pacienti pořádně nechápou, o čem lékaři mluví. Příliš ani nepomáhají obrázky nebo nákresy z lékařských knih – člověk s průměrnými znalostmi anatomie se v nich vůbec nevyzná. Psychologové už mnohokrát popsali, že lidé, kteří nerozumí tomu, jakým problémem trpí, se mnohem více bojí léčby, jejích následků a také méně věří lékařům.
A právě v tomto okamžiku dostává slovo virtuální realita. Podle Amy Peckové se prokázalo, že když lidé vidí svou diagnózu ve virtuální realitě, ve spojení s kvalitním popisem lékaře jim to může významně usnadnit pochopení toho, kde je v jejich těle problém a jak vážná je diagnóza. Což pomáhá uklidnit méně vážné případy a ty horší diagnózy zase upozorní, jak důležitá je léčba.
A co škola?
Na panelu, kde se o fenoménu virtuální reality na Prague Portu mluvilo, zazněla také otázka, jestli by mohla virtuální realita nahradit případně i školy. Právě tento scénář totiž nabídl film Ready Player One, který se letos objevil v kinech. Popisuje blízkou budoucnost, kde už vůbec neexistují kamenné školy, jak je známe dnes – místo toho se děti učí přes internet ve virtuálních třídách z domova.
Tato vize je pro Amy Peckovou i další experty sice zajímavá, ale nepříliš realistická. Už v dnešní době totiž existují on-line kurzy, které fungují velmi podobně – ale nejsou příliš úspěšné. Dokončí je průměrně pouhých 6 procent účastníků. Virtuální realita by je sice mohla zatraktivnit, ale přímý kontakt s pedagogem je zatím nenahraditelný.
Co nás čeká?
Amy Pecková, která je v oboru insiderkou, tvrdí, že většina analýz se shoduje na tom, že do roku 2023 se počet brýlí pro zobrazování virtuální reality zvýší na pětinásobek současného stavu. Virtuální realita, augmentovaná realita a jejich kombinace by mohly už v polovině století změnit vzhled našeho světa mnohem víc, než si dnešní člověk dokáže představit.