Klimatická změna zmenšuje vrabce. Horká léta jim neprospívají

Vrabci reagují na vlny veder tím, že moc nevyrostou. Malí pak zůstávají po celý život, popsali vědci v Austrálii. Podle nich by na klimatické změny mohly podobně reagovat také další druhy ptáků.

Už v polovině devatenáctého století popsal německý biolog Carl Bergman jeden z nejznámějších přírodních zákonů: zvířata žijící v chladném prostředí bývají větší, zatímco tvorové žijící v teplejších oblastech jsou častěji drobní. Dává to smysl dodnes – větší těla lépe udrží teplo než tělo s menším objemem.

Dlouho ale vědci nedokázali říct, zda toto pravidlo funguje také u ptáků – řada z nich totiž díky skvělým izolačním vlastnostem peří dokáže fungovat jak v horku, tak i v chladu. A také se netušilo, jak reagují na změnu klimatu, která s tím souvisí.

Podle výzkumu zveřejněného v odborném časopise The Auk: Ornithological Advances má změna klimatu na ptáky prokazatelně vliv: pokud ptáci dospějí během horkých let, jsou menší – a už se nezvětší, ani když zažívají chladnější roky. Podle ornitologů je vliv tepla větší než dopad mrazu, což může mít značné důsledky na budoucnost ptáků v době klimatické změny.

Vědci tento fenomén studovali na vrabcích, ale věří, že jejich závěry platí pro mnoho ptačích druhů. Je pravděpodobné, že vrabci a další ptáci budou na teplejší Zemi menší, než jsme byli zatím zvyklí. Není ale jasné, jestli to automaticky znamená, že to musí být nutně špatné – vědci ještě tento mechanismus úplně nechápou.

„Může za to adaptační reakce, která zvířatům umožňuje, aby se lépe vypořádala s měnícími se podmínkami,“ uvedl profesor Simon Griffith, který je jedním z hlavních autorů studie.

Podobně to vidí další z autorů práce Samuel Andrew: „Pokud jsou změny velikosti důležitou součástí adaptace na teplejší klima, ve skutečnosti mohou být ve větších problémech ty ptačí druhy, které se nezmenší.“

Zvířata na změnu klimatu reagují

Tato studie patří k řadě dalších, které prokazují, že se zvířata v současné době změně klimatu pokoušejí přizpůsobovat. Před rokem například vznikla v Kanadě práce, která upozornila, že řada druhů ryb reaguje na změnu klimatu tím, že se zmenšují – některé až o třetinu. Proč? Ve stále teplejších oceánech totiž nemají dostatek kyslíku.

„Vztah mezi vnější teplotou a velikostí těla pozorujeme u řady organismů. Lidé by si měli uvědomit, že existují problémy spojené s vývojem zvířat během silných veder. Víme, že vlny horka jsou stále silnější a častější, takže by mohly být příčinou zmenšování zvířat,“ vysvětluje profesor Griffith.

Velikost těla souvisí s teplotami v době dospívání ptáků

V rámci této práce vědci odchytili a změřili na třiceti místech v Austrálii a Novém Zélandu vždy 40 dospělých vrabců. Zjistili, že nejlepším faktorem, podle něhož se dala předpovědět velikost ptačího těla, byly teploty v létě, kdy vrabci dospívali. Vrabčáky si vybrali proto, že žijí s lidmi a díky tomu se vyskytují na velkém množství lokalit, takže se nasbíraná data dají dobře porovnávat.

Navíc v Austrálii se vrabci nacházejí jak na pobřeží, kde je klima mírnější, tak v centru kontinentu, kde v létě panují extrémní teploty.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bydlení s novým partnerem přináší po padesátce víc štěstí než svatba, ukázal výzkum

Rozsáhlá studie se pokoušela popsat, jak se nové vztahy promítají do duševní pohody stárnoucích lidí. Výsledky ukázaly, že uzavření sňatku přináší seniorům méně štěstí než společné bydlení s novým partnerem.
před 17 hhodinami

Vědci objevili pět tisíc let zamrzlou bakterii. Odolá desítce moderních antibiotik

Objev bakterie odolné proti celé řadě moderních antibiotik v uzavřeném rumunském ekosystému zamrzlé jeskyně podle vědců vyvolává obavy, aby se tyto vlastnosti nepřenesly na jiné mikroorganismy. Současně ale nabízí naději pro nové léky.
21. 2. 2026

Téměř to skončilo tragédií jako Challenger. NASA popsala problémy Starlineru

Americká vesmírná agentura NASA zkritizovala problémy mise kosmické lodi Starliner, kvůli nimž musela její posádka zůstat na Mezinárodní vesmírné stanici místo plánovaných osmi dní celé tři měsíce.
20. 2. 2026

Výzkum brněnské vědkyně ukazuje, jak zásadní je mezinárodní spolupráce

Tak náročný výzkum, jako je hledání léků proti rakovině, se nedá nikde dělat izolovaně, už jen kvůli tomu, jak drahý je. Proto se stále více vědců spojuje v mezinárodních organizacích. Jednou z nich je platforma canSERV, podporovaná EU, která propojuje vědce s výzkumnými službami a infrastrukturami a která má urychlit objevy a zlepšit péči o pacienty. Podílí se na ní i brněnská vědkyně Pavla Bouchalová.
20. 2. 2026

Mráz ze Sibiře před sedmdesáti lety sevřel Evropu

Únor před sedmdesáti lety přinesl výjimečně chladné teploty. Tehdy sevřel sibiřský mráz většinu Evropy, včetně tuzemska. Chlad, který přišel z ruské části Arktidy, způsobil kontinentu spoustu problémů.
20. 2. 2026

Vědci poprvé změřili znečištění vracející se rakety

Vědcům se poprvé podařilo změřit znečistění, které tvoří rakety a jiná obdobná tělesa při sestupu do atmosféry. Popsali to experti z Leibnizova ústavu fyziky atmosféry v odborném časopise Communications Earth & Environment. Vědci díky laserovému zařízení LiDAR zaznamenali lithiový oblak ve výšce 96 kilometrů nad zemským povrchem, který podle nich vznikl návratem části rakety Falcon 9 společnosti SpaceX.
20. 2. 2026

V Evropě se šíří bakterie odolávající antibiotikům. Přenáší se jídlem

Nové údaje evropských agentur pro zdraví a bezpečnost potravin ukazují, že u bakterií přenášených potravinami stále roste jejich odolnost vůči běžně používaným antibiotikům. To podle expertů ohrožuje léčbu řady onemocnění a může to způsobit spoustu zdravotních problémů, z nichž některé skončí smrtí.
20. 2. 2026

Na Slovensku objevili dva nové druhy minerálů

Objevit neznámý druh minerálů není úplně výjimečné, ale ve zdejším regionu to zase tak časté není. Teď se to podařilo slovenským vědcům, kteří popsali rovnou dva druhy najednou.
19. 2. 2026
Načítání...