Velká Británie chce mít vlastní kosmodrom. Bude maličký a vyroste ve Skotsku

Britská vesmírná agentura UKSA vybrala poloostrov A'Mhoine  na severu Skotska jako místo, kde bude postaven první britský kosmodrom, a to pro vertikální starty raket. Oznámil to britský ministr pro podnikání Greg Clark. UKSA ale dala najevo, že počítá i s budováním dalších, horizontálních kosmodromů.

Počáteční finanční dotaci ve výši 2,5 milionu liber (73,3 milionu korun) k realizaci projektu zmíněného vertikálního kosmodromu v oblasti poloostrova A'Mhoine v Sutherlandu dostane společnost Highlands and Islands Enterprise (HIE). UKSA na svém webu vysvětlila, že Skotsko je nejlepším místem v Británii pro vynášení satelitů na požadovanou oběžnou dráhu vertikálně vypouštěnými raketami.

Stanice BBC nicméně poznamenala, že uvedená zpráva ještě neznamená, že A'Mhoine už dostal licenci k provozu kosmodromu. Není zatím ani stanoven žádný pevný časový termín. Navíc ještě neexistují potřebné prováděcí normativní akty k zákonu o vesmírném průmyslu s podrobnými předpisy, jež bude nutné splnit. Zbývá vyřešit různé otázky, jako je například bezpečnostní pásmo nebo pojištění.

Kosmodrom jako stvořený pro menší družice

Vybraný skotský poloostrov je výhodný pro vypouštění středních a malých družic. Výhodou známých kosmodromů – Mys Canaveral, Bajkonur nebo Kourou – je, že jsou blíže k rovníku a rotace Země dává raketám dodatečnou hybnost k dosažení vyšších orbit. Sever Skotska ale umožňuje, aby menší satelity byly vynášeny na polární nebo heliosynchronní oběžné dráhy.

Lety přes póly podle vědců umožňují vidět někde detailně věci lépe než prostřednictvím satelitů létajících kolem rovníku. Aparáty na heliosynchronní dráze mají zase přednost v tom, že prolétají nad určeným místem povrchu Země vždy ve stejném slunečním čase. Lze tak přesněji srovnávat změny na konkrétních snímaných místech – například erozi povrchu, pokles terénu nebo změny úrody.

Británie počítá i s budováním horizontálních kosmodromů, z nichž by se kosmické aparáty měly vynášet s pomocí konvenčních letadel. Na rozvoj těchto plánovaných objektů v Cornwallu, Glasgow Prestwicku a Snowdonii bude podle UKSA určena nová dotace ve výši dvou milionů liber.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
před 13 hhodinami

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
včera v 16:13

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
včera v 13:31

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
29. 4. 2026

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
29. 4. 2026

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026
Načítání...