Velká Británie chce mít vlastní kosmodrom. Bude maličký a vyroste ve Skotsku

Britská vesmírná agentura UKSA vybrala poloostrov A'Mhoine  na severu Skotska jako místo, kde bude postaven první britský kosmodrom, a to pro vertikální starty raket. Oznámil to britský ministr pro podnikání Greg Clark. UKSA ale dala najevo, že počítá i s budováním dalších, horizontálních kosmodromů.

Počáteční finanční dotaci ve výši 2,5 milionu liber (73,3 milionu korun) k realizaci projektu zmíněného vertikálního kosmodromu v oblasti poloostrova A'Mhoine v Sutherlandu dostane společnost Highlands and Islands Enterprise (HIE). UKSA na svém webu vysvětlila, že Skotsko je nejlepším místem v Británii pro vynášení satelitů na požadovanou oběžnou dráhu vertikálně vypouštěnými raketami.

Stanice BBC nicméně poznamenala, že uvedená zpráva ještě neznamená, že A'Mhoine už dostal licenci k provozu kosmodromu. Není zatím ani stanoven žádný pevný časový termín. Navíc ještě neexistují potřebné prováděcí normativní akty k zákonu o vesmírném průmyslu s podrobnými předpisy, jež bude nutné splnit. Zbývá vyřešit různé otázky, jako je například bezpečnostní pásmo nebo pojištění.

Kosmodrom jako stvořený pro menší družice

Vybraný skotský poloostrov je výhodný pro vypouštění středních a malých družic. Výhodou známých kosmodromů – Mys Canaveral, Bajkonur nebo Kourou – je, že jsou blíže k rovníku a rotace Země dává raketám dodatečnou hybnost k dosažení vyšších orbit. Sever Skotska ale umožňuje, aby menší satelity byly vynášeny na polární nebo heliosynchronní oběžné dráhy.

Lety přes póly podle vědců umožňují vidět někde detailně věci lépe než prostřednictvím satelitů létajících kolem rovníku. Aparáty na heliosynchronní dráze mají zase přednost v tom, že prolétají nad určeným místem povrchu Země vždy ve stejném slunečním čase. Lze tak přesněji srovnávat změny na konkrétních snímaných místech – například erozi povrchu, pokles terénu nebo změny úrody.

Británie počítá i s budováním horizontálních kosmodromů, z nichž by se kosmické aparáty měly vynášet s pomocí konvenčních letadel. Na rozvoj těchto plánovaných objektů v Cornwallu, Glasgow Prestwicku a Snowdonii bude podle UKSA určena nová dotace ve výši dvou milionů liber.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
před 1 hhodinou

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
před 6 hhodinami

Posádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
08:18Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Od ISS se na Zemi předčasně vrací loď Dragon kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se ve středu odpoutala kosmická loď Dragon se čtyřmi astronauty, které americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) stahuje předčasně z mise kvůli zdravotnímu stavu jednoho z nich. Přistání lodě na Zemi se očekává ve čtvrtek okolo 9:40 SEČ. Podle zdravotního ředitele NASA Jamese Polka nejde o nouzovou evakuaci.
před 16 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
včeraAktualizovánovčera v 16:19

Vědci naznačili, proč jsou někteří primáti homosexuální

Homosexualita je u savců natolik rozšířená, že to podle vědců nemůže být ani náhoda, ani omyl. Hledají proto evoluční příčiny a nový výzkum přinesl rovnou několik zajímavých poznatků.
včera v 14:48

Riziko jo-jo efektu je u léků na hubnutí zásadní, zjistili vědci

Nová studie vědců z Oxfordu odhalila velkou hrozbu toho, že po vysazení nejmodernějších a velmi účinných léků proti obezitě se hmotnost opět velmi rychle vrací.
včera v 12:35

Zvyšte daně na slazené nápoje, vyzývá státy WHO. Česku by to dle analýzy pomohlo

Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučila členským zemím, aby zvýšily daně na slazené a alkoholické nápoje s cílem omezit jejich spotřebu a finančně podpořit zdravotnictví. Podle WHO fakt, že většina zemí má na tyto nápoje stále nízké daně, přispívá k nárůstu počtů nemocných obezitou, cukrovkou, chorobami srdce a rakovinou.
včera v 10:19
Načítání...