Velká Británie chce mít vlastní kosmodrom. Bude maličký a vyroste ve Skotsku

Britská vesmírná agentura UKSA vybrala poloostrov A'Mhoine  na severu Skotska jako místo, kde bude postaven první britský kosmodrom, a to pro vertikální starty raket. Oznámil to britský ministr pro podnikání Greg Clark. UKSA ale dala najevo, že počítá i s budováním dalších, horizontálních kosmodromů.

Počáteční finanční dotaci ve výši 2,5 milionu liber (73,3 milionu korun) k realizaci projektu zmíněného vertikálního kosmodromu v oblasti poloostrova A'Mhoine v Sutherlandu dostane společnost Highlands and Islands Enterprise (HIE). UKSA na svém webu vysvětlila, že Skotsko je nejlepším místem v Británii pro vynášení satelitů na požadovanou oběžnou dráhu vertikálně vypouštěnými raketami.

Stanice BBC nicméně poznamenala, že uvedená zpráva ještě neznamená, že A'Mhoine už dostal licenci k provozu kosmodromu. Není zatím ani stanoven žádný pevný časový termín. Navíc ještě neexistují potřebné prováděcí normativní akty k zákonu o vesmírném průmyslu s podrobnými předpisy, jež bude nutné splnit. Zbývá vyřešit různé otázky, jako je například bezpečnostní pásmo nebo pojištění.

Kosmodrom jako stvořený pro menší družice

Vybraný skotský poloostrov je výhodný pro vypouštění středních a malých družic. Výhodou známých kosmodromů – Mys Canaveral, Bajkonur nebo Kourou – je, že jsou blíže k rovníku a rotace Země dává raketám dodatečnou hybnost k dosažení vyšších orbit. Sever Skotska ale umožňuje, aby menší satelity byly vynášeny na polární nebo heliosynchronní oběžné dráhy.

Lety přes póly podle vědců umožňují vidět někde detailně věci lépe než prostřednictvím satelitů létajících kolem rovníku. Aparáty na heliosynchronní dráze mají zase přednost v tom, že prolétají nad určeným místem povrchu Země vždy ve stejném slunečním čase. Lze tak přesněji srovnávat změny na konkrétních snímaných místech – například erozi povrchu, pokles terénu nebo změny úrody.

Británie počítá i s budováním horizontálních kosmodromů, z nichž by se kosmické aparáty měly vynášet s pomocí konvenčních letadel. Na rozvoj těchto plánovaných objektů v Cornwallu, Glasgow Prestwicku a Snowdonii bude podle UKSA určena nová dotace ve výši dvou milionů liber.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Neurážejte naše AI, varuje Anthropic uživatele

Lidé, kteří používají modely umělé inteligence (AI) společnosti Anthropic, by je podle ní už nadále neměli urážet a úmyslně je stresovat. Nová pravidla říkají, že uživatelé by mohli kvůli porušování těchto pravidel přijít o přístup ke službám firmy.
před 10 hhodinami

Objev tábora lovců mamutů v Ústí je naprostý unikát, říká archeolog

Až doposud chyběl důkaz o tom, že by se v pravěku lovili mamuti i na území dnešních Čech. Zatímco na Moravě se našla celá řada míst spojených s lovci těchto srstnatých tvorů, v Čechách jich bylo nula. Až do doby, než začal dozorový výzkum při stavbě justičního paláce v Ústí nad Labem. Detaily popisuje v rozhovoru archeolog Dominik Chlachula.
před 14 hhodinami

Mnohým AI chybí dostatečná opatření při dotazech vztažených k terorismu, varuje zpráva

Mnoho modelů umělé inteligence (AI) nemá dostatečné bezpečnostní mechanismy proti žádostem o „pomoc při teroristické operaci“, uvádí iniciativa Tech Against Terrorism v páteční zprávě.
včera v 17:00‌‌

Za padesát let zmizely tři čtvrtiny volně žijících obratlovců

Populace volně žijících obratlovců klesly v letech 1970 až 2022 v průměru o 73 procent. Největšími hrozbami pro tyto živočichy jsou ztráta a degradace stanovišť, nadměrné využívání přírodních zdrojů, klimatická změna, znečištění, invazní druhy nebo nemoci. Nejhůře jsou na tom sladkovodní populace živočichů, které poklesly průměrně o 85 procent. Vyplývá to ze Zprávy o stavu planety 2026 (Living Planet Report).
včera v 14:05‌‌

Emise skleníkových plynů za poslední dekádu měly dopad na sílu veder v Evropě, ukazuje studie

Když Evropu zasáhne mimořádná vlna veder, dokážou klimatologové poměrně dobře stanovit, jakou roli v ní sehrála člověkem způsobená změna klimatu. Nedávno publikovaná studie si ale klade mnohem složitější otázku – dá se v konkrétní vlně veder rozeznat vliv části skleníkových plynů, konkrétně těch, které lidstvo vypustilo teprve během posledních deseti let?
včera v 10:52‌‌

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
8. 10. 2026‌‌

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
8. 10. 2026‌‌

Větrné elektrárny mohou ochlazovat mořskou hladinu, ukázal výzkum

Spočítat dopady větrných elektráren na okolí není úplně snadné – zejména na moři, kde existuje spousta nejrůznějších vlivů, jejichž dopady komplikují vyhodnocení. Teď přišli s kvalifikovanými odhady experti ze Skotska.
8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.