Kam zmizeli původní američtí psi? Všechny je pozabíjeli a snědli Evropané

Nový výzkum ukázal, kam zmizeli všichni psi, kteří žili v Americe před příchodem evropských dobyvatelů. Nezbylo po nich nic než bizarní druh nakažlivé rakoviny.

Když lidé překročili pevninský most, který v pravěku spojoval Sibiř a Severní Ameriku, tak po jejich boku šli psi. Po tisíciletí se pak lidé společně se psy přesunovali po americkém kontinentu – od dnešního Nového Skotska přes Kalifornii až po Peru.

Podle archeologů byli tito psi velice různorodí, velikostí se pohybovali od buldoků až po malamuty. Pak však dorazili evropští dobyvatelé – a původní američtí psi prakticky přes noc zmizeli, nezbylo po nich téměř nic, jen špetka genetických stop.

„Příběh psa odráží příběh lidstva,“ popsal archeolog Keith Dobney, který nyní popsal záhadné zmizení těchto zvířat z amerického kontinentu ve velké vědecké práci, která vyšla v odborném časopise Science. Kam psi zmizeli? Podle Dobneyho vymřeli – byli kompletně nahrazeni psy, které si do Nového světa přivezli kolonisté. Ti si ale také dovezli spoustu nemocí, které způsobily masivní vymírání původních obyvatel Ameriky – a jejich psi dopadli stejně.

První psí vlna

Původní psi se do Ameriky dostali zřejmě před přibližně 16 000 roky, ale o tom, co tam dělali, se vlastně nic moc neví. Zřejmě fungovali stejně jako v Evropě, pomáhali při lovu, hlídání a pochopitelně také sloužili jako zdroj potravy a kůže, když byl hlad a zima.

Migrantům, kteří zcela nové a pro ně neznámé prostředí osídlovali, se psi rozhodně museli hodit – už jen pro jejich schopnost varovat před pro člověka neviditelným nebezpečím. A proto si také původní obyvatelé svých psů opravdu vážili.

Svědčí o tom právě nález, který teď vědci popsali – první specializovaný psí hrob nalezený v Severní Americe, který se archeologům podařilo odkrýt na okraji Illinois. Své psy tam lidé pohřbívali před přibližně 10 000 lety. Vždy individuálně, ale uctivě, jen je tam nepohodili, takže psi pro ně museli mít velký význam. Současně jde o vůbec nejstarší doklad o pohřbu psa na celém světě.

Přes velkou snahu se vědcům z kosterních pozůstatků nepodařilo o těchto zvířatech moc zjistit: byli velcí asi jako větší teriéři, poměrně štíhlé postavy. Možná proto, že mezi jejich předky byli kojoti, domnívají se archeologové, ale prokázat to nemohou.

Kam zmizeli původní američtí psi

V Severní Americe byli psi úplně všude, s příchodem Evropanů ale mizeli. Když dobyvatelé likvidovali původní komunity, ať už násilím, nemocemi, anebo prodejem alkoholu, vždy ničili i tamní psy. Angela Perriová, archeoložka z Durham University, která se na práci také podílela, popsala, kam psi zmizeli: „Španělé se psí populací v Severní a Jižní Americe projedli.“

Tato destrukce byla téměř absolutní. Prokazují to genetické stopy pradávných psů v dnešní americké populaci – respektive to, že tam vlastně vůbec žádné nejsou. „Asi byste očekávali, že bude plná hybridů,“ říká Dobney. „Ale nic takového neexistuje. Máme v sobě víc genů Neandrtálců než moderní američtí psi původních amerických psů.“

A to, co se po nich dochovalo, je vlastně dost špatné. Stopy pradávné, původní psí DNA se totiž dnes vyskytují u přenositelné rakoviny, která dodnes psy postihuje. Šíří se nádory, které se přenášejí ze zvířete na zvíře. Právě z nich se o původních psích obyvatelích dozvídáme nejvíc.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 23 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.