Spousta lidí si při letošní vlně veder, které zasáhly Českou republiku v květnu a červnu, stěžovala, že se jim hůř přemýšlí. Nová studie lékařů z Harvardu kupodivu potvrzuje, že na tom něco bude. Porovnávala výsledky studentů, kteří měli během veder přístup ke klimatizaci, a těch, kteří se „pařili“.
Vědci v ní studovali, jaké byly intelektuální výkony lidí během vlny veder, která zasáhla roku 2016. Lékaře zajímalo, jestli byl nějaký rozdíl mezi těmi studenty, kteří měli přístup ke klimatizaci a těmi, kteří žili v domech bez ní. Výsledek: bez klimatizace byl výkon studentů o 13 procent pomalejší.
Při studii se to ukázalo, když studenti bez přístupu ke klimatizaci vyplňovali inteligenční testy výrazně pomaleji než ti ochlazovaní. Navíc byli nejen méně rychlí, ale současně byli také méně úspěšní.
Teplo inteligentnímu rozhodování nesvědčí
Výsledky této práce naznačují, že „pokles v kognitivních schopnostech se dá přisuzovat teplotní zátěži,“ jak popsali v tiskové zprávě. Dodávají, že na horším výsledku se podepisuje nejen samotná vyšší teplota, ale také mnoho faktorů, které jsou s ní spojené – například nedostatek spánku nebo dehydratace.
Práci vedl lékař Jose Guillermo Cedeño-Laurent. Podle něj ukazují její výsledky na to, že s vyššími teplotami je spojeno množství rizik, které si zatím příliš neuvědomujeme. „Znát rizika nadměrného tepla napříč různými populacmi je kriticky důležité vzhledem k tomu, že v mnoha městech by v budoucnu mělo docházet k silnějším vlnám veder,“ uvedl.
Velmi důležité je proto podle něj znát dopad tohoto jevu na prostředí v domech – vzhledem k tomu, že „dospělí Američané tráví doma přes 90 procent svého času.“
Tato studie byla velmi omezená – vědci pracovali pouze se vzorkem 44 studentů, její výsledky lze tedy brát především jako orientační – anebo v kontextu. Není totiž zdaleka jedinou, která se tomuto tématu v poslední době věnovala.
Důkazy na každém kroku
Už roku 2012 třeba vznikla studie, jejíž autoři zkoumali, jak se prodávají loterijní losy ve městě St. Louis. Vědci zjistili, že prodej losů, které vyžadují pro kupujících nějakou lehce složitější mentální aktivitu, klesal přímo úměrně tomu, jak stoupala ve městě teplota. Přitom prodej losů, které byly zcela nenáročné, nijak neklesal a teplota vzduchu na něj neměl žádný vliv.
Stejní autoři také zkoumali, jak jsou lidé za stoupajících teplot schopní najít a opravit chyby v psaném textu. Jeden pokus proběhl za 19 stupňů Celsia, druhý při 25 stupních Celsia. Výsledek byl jednoznačný: při pohodové teplotě dělali lidé výrazně méně chyb než v horku. Vědci tedy ve všech třech pracích dospěli ke shodnému výsledku: pokud člověk musí ve vyšších teplotách provádět složitější intelektuální činnost, na jeho výsledky to má negativní dopad.
