Nalezené kosti pocházejí z doby prvních století našeho letopočtu, tyto velryby tedy žily před téměř 2000 lety. Zajímavé je, že kostry patřily plejtvákovcům šedým a velrybám černým – což jsou kytovci, kteří se sice často vyskytují u pobřeží, ale ve Středozemním moři už vůbec nežijí.
Podle vědců tento nález naznačuje, že v dobách kolem přelomu letopočtu mohly být tyto velryby ve Středozemním moři běžné. Právě Římané je tady mohli vylovit.
Římané neměli v té době technologie dostatečné na to, aby byli schopní lovu kytovců, kteří se v této oblasti vyskytují dnes. Vorvani i plejtváci myšokové žijí dále od pobřeží a jejich lov je tedy náročnější. Archeologové a historici po stopách lovu velryb tedy vlastně až doposud ani moc nepátrali.
Oba druhy velryb, jejichž kosti se našly u Gibraltaru, byly v minulosti v Atlantiku značně rozšířené, nyní se vyskytují už jen dál od lidí. Doposud se netušilo, zda někdy pronikaly i do Středozemního moře – existuje sice hrstka izolovaných svědectví, ale to mohlo jít spíše o náhody.
Rodriguesová popsala v článku v odborném časopise Proceedings of the Royal Society B, že kosti našli na pěti nalezištích, z nichž byly tři spojené s římským rybářským průmyslem. Našly se tam předměty, které dokazují, že lidé nasolovali ryby a vyráběli rybí omáčky.
Vědci použili k analýze nalezených kostí jak anatomii, tak moderní metody založené na rozboru DNA a kolagenu.
Z objevu vyvozují, že oba druhy velryb mohly být v dobách Říma kolem Gibraltaru běžné. Potvrzují to i některé další nepřímé důkazy, například Plinius starší popsal něco, co připomíná lov velryb ve vodách u dnešního Cadizu. Pokud tam mořští obři opravdu byli, měli Římané dostatečné technologie i znalosti mořeplavby na to, aby je v příbřežních vodách lovili.
Důkazů je málo
Pro Guardian se vyjádřil i expert na environmentální archeologii Mark Robinson z Oxfordu. Podle něj už archeologové řadu let spekulují, že některé rybářské vesnice z římské doby byly spojené s lovem velryb. „Řecký autor Oppian popsal ve druhém století našeho letopočtu, že se velryby loví harpunami, trojzubci a ubíjí sekerami – pak je lovci přivážou za čluny a přitáhnou je ke břehu.“
Naopak jiní vědci, kteří se k práci vyjádřili, se obávají, že studie popsala kosti příliš málo na to, aby se z toho daly vyvozovat tak dalekosáhlé důsledky. Kostí totiž bylo jen deset, je tedy klidně možné, že šlo o pozůstatky velryb, které byly objeveny již uhynulé na pobřeží.
Autorka práce však zůstává optimistkou: „Myslím, že tato studie může změnit naši perspektivu římské ekonomiky,“ dodává.
