Umělá inteligence umí poznat, jaké IQ mají lidé. Stačí, aby jim oskenovala mozek

Specializovaný počítačový program je schopný poznat podle mozkových skenů, jakou inteligenci má člověk.

Vědci, kteří svůj úspěch jako první popsali, využili takzvané funkční magnetické resonance (fMRI). Stroj při ní vytváří mapu mozkové aktivity tím, že sleduje změny v toku krve v různých oblastech mozku. Umělá inteligence, respektive specializovaný program, dokáže z těchto změn předpovídat, jakou inteligenci má daný člověk. Program to dělá, aniž by člověk musel plnit nějaké úkoly – stačí, že leží, jeho myšlenky se toulají a odpočívá.

„Zjistili jsme, že když sledujeme jen lidi, kteří leží v přístroji a nic nedělají, jsme schopní sledovat vzorce aktivity v jejich mozcích. Tato data pak můžeme použít, abychom předvídali jejich inteligenci,“ uvedl profesor Ralph Dubois, který na tomto výzkumu pracoval.

Jeho tým se naučil rozpoznávat důležité oblasti v mozku pomocí obrovského souboru dat nashromážděného pro projekt Human Connectome Project (HCP). Ten má obrovské množství údajů o všech propojeních, která v lidském mozku jsou. Vychází z detailních mozkových skenů devíti stovek lidí. Počítačoví experti tato popsaná a klasifikovaná data použili k tomu, aby z umělé inteligence udělali experta.

Byla schopná na základě těchto údajů relativně přesně předvídat, jaká je inteligence daného člověka. „Údaje, které se z měření mozku dozvíme, odpovídají asi dvaceti procentům rozdílů v inteligenci, kterou u lidí pozorujeme,“ vysvětlil Dubois. „Daří se nám to dobře, ale jsme ještě daleko od toho, abychom se vyrovnali hodinovým IQ testům, jako je třeba ten Wechslerův.“

Vědci se přitom musí potýkat s množstvím problémů, které ani nečekali. „Protože algoritmus se trénuje na výsledcích inteligenčních testů, jak vlastně víme, jestli jsou tahle čísla správná?“ ptají se. Aby se tomuto problému vyhnuli, vycházeli z deseti různých inteligenčních testů.


Jako obvykle v případě umělých inteligencí jsou sice vědci nadšení z toho, co program dokázal, ale současně neví, jak to přesně provedl.

Pozná umělá inteligence osobnost člověka?

Vědci současně provedli ještě paralelní test, ve kterém se pokusili použít stejný algoritmus na odhadování osobnostních vlastností člověka. Hledali pět různých osobnostních rysů, které jsou u člověka velmi stabilní. Ukázalo se ovšem, že tyto vlastnosti, byť by se teoreticky měly dát přístroji najít v mozku podobně jako inteligence, je mnohem složitější nalézt.

Stroj to zatím úplně nezvládá, ale je možné, že se jedná i o problém na lidské straně. Popisy vlastností totiž pocházely z vlastního sebehodnocení lidí – a strojové výsledky jim neodpovídaly. Možná byla ale umělá inteligence jen prostě při hodnocení lepší než samotní lidé. Výsledky studie najdete v odborném časopise Personality Neuroscience and Philosophical Transactions of the Royal Society.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci hledají odpověď na otázku, zda mají děti vědomí už před porodem

Kdy se člověk stává člověkem? A jak vypadá ta změna, která udělá ze shluku buněk něco víc? To jsou otázky, na které věda stále nemá odpovědi. Ale experti se je snaží najít – toto poznání může mít přitom dopad například i na otázku potratů.
před 8 hhodinami

Lidé jsou mizerní ve čtení psích emocí, naznačuje studie

Lidé nečekaně často nevnímají skutečný význam emocí svého domácího mazlíčka, tvrdí nová studie amerických vědců. Pejskaři tak mohou chování svého čtyřnohého přítele špatně interpretovat. Důvodů je mnoho a patří mezi ně i lidské nepochopení psích projevů způsobené hlavně tím, že lidé do zvířat promítají vlastní emoce.
včera v 10:00

Marseillská univerzita zve vědce zasažené Trumpovými škrty. Zaujala jich desítky

Spojené státy šetří na vědě. Administrativa staronového prezidenta Donalda Trumpa škrtá pracovní místa ve federálních úřadech, současně omezuje i granty v soukromých výzkumných institucích. Velká francouzská univerzita se toho rozhodla využít k „vábení“ vědců.
14. 3. 2025

Australan přežil sto dní s titanovým srdcem. Přelomový transplantát pomůže i dalším

Australan přečkal sto dní do transplantace s umělým titanovým srdcem, dosud nejdéle ze všech pacientů s touto technologií. Úspěch v rámci klinického testování dává lidem se srdečním selháním naději na dlouhodobější řešení jejich obtíží.
14. 3. 2025

Nástroje na odhalování výtvorů AI nejsou bezchybné. Redakce ČT je otestovala

Nástroje na vytváření falešných videí, fotografií i textů jsou stále rozšířenější, snadněji dostupné a hlavně – jejich výstupy jsou stále realističtější. Odhalit, že jde o dílo umělé inteligence, je tedy pořád složitější. Cesty ale existují: vědecká redakce ČT24 otestovala některé nástroje, které to dokáží.
14. 3. 2025

Evropou se šíří spalničky

V Evropě se v posledních letech stále víc šíří spalničky. Před nárůstem případů varovalo Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC). Od začátku minulého roku zdravotníci v zemích EU zachytili přes 32 tisíc případů. V roce 2023 to přitom nebylo ani dva a půl tisíce. Zdaleka nejhorší situace je v Rumunsku. Za boomem vysoce nakažlivého onemocnění jsou především mezery v proočkovanosti.
13. 3. 2025

Prezident Pavel jmenoval fyzika Pánka předsedou Akademie věd

Prezident Petr Pavel ve čtvrtek dopoledne na Pražském hradě jmenoval fyzika Radomíra Pánka novým předsedou Akademie věd. V prosinci ho zvolil akademický sněm instituce. V čele končí Eva Zažímalová, která po dvou čtyřletých funkčních obdobích už nemohla kandidovat. Pánek má vést instituci do roku 2029, funkční období mu začne 25. března.
13. 3. 2025

Prvními testy prošel nový lék proti HIV. Stačí ho užívat jednou ročně

Preventivní injekce proti viru HIV s roční účinností prošla první fází testování, oznámila americká farmaceutická společnost Gilead Sciences. Nová forma preventivního přípravku by se mohla stát nejdéle působící formou ochrany proti tomuto viru, jaká je nyní k dispozici. Vir HIV způsobuje nemoc AIDS.
13. 3. 2025
Načítání...