Co důležitého se stalo na konci června v české i světové vědě? Redakce ČT24 přináší pravidelný souhrn hlavních událostí. Pořad Věda 24 se v létě nevysílá.
Týden ve vědě: Od nového Leonarda po český ekologický syndrom Klaus
Našli jsme obraz mladistvého Leonarda da Vinciho, tvrdí Italové. Má jít o jeho nejstarší dílo
Italští experti tvrdí, že objevili nejstarší obraz od renesančního umělce Leonarda da Vinciho. Měla by jím být glazovaná keramická kachlička s obrazem archanděla Gabriela, kterou představili dva italští odborníci. Ti ji zkoumali tři roky a došli k závěru, že ji vytvořil Leonardo da Vinci.
„Máme sice mnoho děl, která vytvořil Leonardo v pozdějším věku, jako je Mona Lisa či Poslední večeře, ale tohle dílo vnáší pohled do umělcova mládí,“ řekl profesor Ernesto Solari, který dílo spolu s expertkou Ivanou Bonfantinovou zkoumal. Podle něj obraz na keramice, jež je soukromým majetkem italské šlechtické rodiny, namaloval Leonardo jako osmnáctiletý.
Kácet, kácet a kácet. Města v USA přicházejí o 36 milionů stromů ročně
Americká Lesní služba oznámila, že v amerických městech ročně zmizí přes 708 tisíc metrů čtverečních stromů. Nahrazují je betonové silnice, chodníky i stavby.
Stromy jsou ve městech nesmírně důležité, a to z mnoha různých důvodů. Poskytují životní prostor zvířatům, která dělají města živým prostorem, ochlazují a čistí vzduch a díky tomu snižují spotřebu energie ve městech.
„Z průzkumů veřejného mínění už dlouho víme, že lidé jsou šťastnější ve městech, která dbají na klimatické pohodlí. To zahrnuje nejen dostatek trávy, stromů, parků, kašen a pítek s pitnou vodou. Mnohem více jde o koncepční uvažování, díky němuž se město na jedné straně zahušťuje, aby v jiných částech městského prostoru zbylo místo na nerušenou relaxaci a třeba i novou divočinu,“ popisuje Jan Skalík z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity.
Kostel ukrýval hrobku významného českého šlechtice. Archeologové mluví o senzaci
Archeologický výzkum v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Poběžovicích na Domažlicku má nečekaný výsledek. Pod podlahou se pomocí sondy a radaru podařilo objevit hrob významného českého šlechtice Jana Jiřího ze Švamberku, který byl mimo jiné nejvyšším komorníkem císaře Rudolfa II. a zasadil se o náboženskou svobodu v českých zemích.
O tom, kde je pohřben Jan Jiří ze Švamberka, se dosud jen spekulovalo. Vědecký tým, který na objevu pracuje, proto zůstával dlouho v anonymitě. Tajné bylo i místo nálezu. První záznamy z hrobky se poprvé objevily na veřejnosti až nyní. Odborníci mluví o archeologické senzaci.
Jan Jiří ze Švamberka patřil mezi nejvýznamnější české šlechtice. Historik Jiří Jánský se rodu Švamberků dlouhodobě věnuje. Podle svých slov netušil, že se někdy takového objevu dočká. „Je to naprosto úžasný objev. Jsem z toho celý pryč,“ popsal své první dojmy.
Senzace roku, míní ochranáři. Do Krkonoš se zřejmě po 220 letech vrátili medvědi
Krkonoše zřejmě uvítaly staronové obyvatele. Po 220 letech byla na polské straně spatřena medvědice se třemi mláďaty. Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) považuje tyto zprávy za věrohodné.
Pokud se budou turisté pohybovat po vyznačených stezkách, není důvod k panice, sdělil mluvčí parku Radek Drahný. Podle ochranářů může jít o migrující jedince.
Charismatický raubíř, o kterém psal Karel May. Podívejte se do rekonstruované tváře barona Trencka
Odborníci rekonstruovali pravděpodobnou podobu tváře barona Trencka a pomocí trojrozměrného tisku zhotovili jeho bustu. V následujících čtyřech měsících bude vystavena střídavě na brněnském Špilberku a v kapucínském klášteře, kde uchovávají Trenckovy tělesné ostatky.
„Měl robustní široký obličej, mírně ustupující čelo, zalomený přechod čela a nosu, výrazné nadočnicové oblouky a dominantní, široký orlí nos. Rozhodně tedy nepředstavoval dnešní ideál krásy,“ řekla ve středu novinářům antropoložka Petra Urbanová z Masarykovy univerzity.
Je to život? NASA našla na Saturnově měsíci Enceladu organické molekuly
Erupce, které tryskají z oceánu na Saturnově měsíci Enceladu, obsahují komplexní organické molekuly. Vedle Země je tedy toto těleso jediným dalším známým místem ve vesmíru, kde jsou tyto klíčové podmínky pro existenci života.
Češi milují přírodu a chtějí, aby ji stát chránil, sami ale dělají jen málo. Projevuje se navíc syndrom Klaus
O témata týkající se přírody je mezi českou veřejností největší zájem ze všech mediálních témat, ukázal výzkum vědců z Masarykovy univerzity v Brně. Zájem o přírodu je mezi lidmi dlouhodobý. Na druhé straně jsou obyvatelé Česka jen málo ochotní pro ochranu životního prostředí něco udělat, uvedli autoři studie. Podle ministra Richarda Brabce (ANO) se v české veřejnosti projevuje „klausovský syndrom“.