Erupce, které tryskají z oceánu na Saturnově měsíci Enceladu, obsahují komplexní organické molekuly. Vedle Země je tedy toto těleso jediným dalším známým místem ve vesmíru, kde jsou tyto klíčové podmínky pro existenci života.
Astronomové objevili tyto látky v erupcích vody a ledu, které vystřelují z obrovských trhlin ledu na jižním pólu Enceladu.
Enceladus je šestým největším z 53 pojmenovaných měsíců Saturnu. Má v průměru skoro 500 kilometrů (pro srovnání: průměr Měsíce je téměř 3500 kilometrů), ale velikost na něm není tím nejpozoruhodnějším. Důležité ve skutečnosti je, že jeho povrch je pokrytý značně čistým ledem. Když roku 2005 přiletěla k Saturnu sonda Cassini, proletěla několikrát i kolem Enceladu – její citlivé přístroje ho celou tu dobu intenzivně sledovaly.
Jedním z nejdůležitějších výsledků tehdejších pozorování bylo, že se nad povrchem měsíce, nad jeho jižním pólem, vznáší mračna vodního ledu. Ten pochází z takzvaného kryovulkanismu – led vyvrhují desítky gejzírů. Některé tyto částečky mají takovou rychlost, že odletí až do kosmu a podílí se tak na existenci jednoho ze Saturnových prstenců.
Němečtí a američtí vědci nyní objevili v datech z průletů sondy Cassini důkazy o tom, že v těchto erupcích jsou stopy po organických molekulách, které jsou složitější než pozemské aminokyseliny a současně jsou desetkrát těžší než metan.
Tento objev prohlubuje zájem vědců o Enceladus; ze všech známých vesmírných těles má podmínky nejvhodnější pro vznik nebo existenci života. Organické molekuly naznačují, že v tomto prostředí mohou existovat značně složité molekuly. Nejde samozřejmě o důkaz, že by na Enceladu byl život, spíše to vědcům říká, že jeho výskytu na Saturnově měsíci nic nebrání.
Jedná se o nezbytné podmínky, které jsou nutné pro to, aby život mohl prosperovat. Dokonce by se mohlo jednat o stopy po zbytcích mimozemských mikrobů, ale také tyto látky mohly vzniknout zcela přirozenými reakcemi, které nemají se životem nic společného.
Enceladus je cíl číslo jedna
Mezi vědci se logicky objevuje stále častěji požadavek na to, aby se k Enceladu vypravila nová expedice, která by pomocí modernějších přístrojů pokusila najít lepší důkazy o tom, co se na Enceladu, v oceánech pod jeho zmrzlým povrchem, doopravdy děje.
Taková mise by nemusela být nijak technicky obtížná. „Ani byste nemuseli na povrchu přistávat, stačilo by proletět kolem,“ komentoval to astronom Frank Postberg pro deník Guardian. „Tohle není žádná science fiction. Prostě bychom tam přiletěli a ověřili si, jestli tam život je, nebo není.“
Místo vhodné pro život
Už letos v únoru naznačila velká studie v odborném časopise Nature, že na Enceladu panují takové podmínky, že tam mohou přežívat i některé pozemské bakterie.
Život, jak ho známe, potřebuje tři základní ingredience: tekutou vodu, zdroj energie pro metabolismus a správné chemické přísady – hlavně uhlík, vodík, dusík, kyslík, fosfor a síru.
Doklady z mise Cassini podávají přesvědčivé důkazy, že na Enceladu se vyskytují téměř všechny tyto základní přísady. Potvrzené zatím nejsou jen fosfor a síra, vědci však předpokládají, že by tam být mohly – jádro Enceladu je velice podobné meteoritům, které tyto látky obsahují.
