Je to život? NASA našla na Saturnově měsíci Enceladu organické molekuly

Erupce, které tryskají z oceánu na Saturnově měsíci Enceladu, obsahují komplexní organické molekuly. Vedle Země je tedy toto těleso jediným dalším známým místem ve vesmíru, kde jsou tyto klíčové podmínky pro existenci života.

Astronomové objevili tyto látky v erupcích vody a ledu, které vystřelují z obrovských trhlin ledu na jižním pólu Enceladu.

Enceladus je šestým největším z 53 pojmenovaných měsíců Saturnu. Má v průměru skoro 500 kilometrů (pro srovnání: průměr Měsíce je téměř 3500 kilometrů), ale velikost na něm není tím nejpozoruhodnějším. Důležité ve skutečnosti je, že jeho povrch je pokrytý značně čistým ledem. Když roku 2005 přiletěla k Saturnu sonda Cassini, proletěla několikrát i kolem Enceladu – její citlivé přístroje ho celou tu dobu intenzivně sledovaly.

Jedním z nejdůležitějších výsledků tehdejších pozorování bylo, že se nad povrchem měsíce, nad jeho jižním pólem, vznáší mračna vodního ledu. Ten pochází z takzvaného kryovulkanismu – led vyvrhují desítky gejzírů. Některé tyto částečky mají takovou rychlost, že odletí až do kosmu a podílí se tak na existenci jednoho ze Saturnových prstenců.

Němečtí a američtí vědci nyní objevili v datech z průletů sondy Cassini důkazy o tom, že v těchto erupcích jsou stopy po organických molekulách, které jsou složitější než pozemské aminokyseliny a současně jsou desetkrát těžší než metan.

Tento objev prohlubuje zájem vědců o Enceladus; ze všech známých vesmírných těles má podmínky nejvhodnější pro vznik nebo existenci života. Organické molekuly naznačují, že v tomto prostředí mohou existovat značně složité molekuly. Nejde samozřejmě o důkaz, že by na Enceladu byl život, spíše to vědcům říká, že jeho výskytu na Saturnově měsíci nic nebrání.

Jedná se o nezbytné podmínky, které jsou nutné pro to, aby život mohl prosperovat. Dokonce by se mohlo jednat o stopy po zbytcích mimozemských mikrobů, ale také tyto látky mohly vzniknout zcela přirozenými reakcemi, které nemají se životem nic společného.

Enceladus je cíl číslo jedna

Mezi vědci se logicky objevuje stále častěji požadavek na to, aby se k Enceladu vypravila nová expedice, která by pomocí modernějších přístrojů pokusila najít lepší důkazy o tom, co se na Enceladu, v oceánech pod jeho zmrzlým povrchem, doopravdy děje.

Měsíc Enceladus
Zdroj: NASA

Taková mise by nemusela být nijak technicky obtížná. „Ani byste nemuseli na povrchu přistávat, stačilo by proletět kolem,“ komentoval to astronom Frank Postberg pro deník Guardian. „Tohle není žádná science fiction. Prostě bychom tam přiletěli a ověřili si, jestli tam život je, nebo není.“

Místo vhodné pro život

Už letos v únoru naznačila velká studie v odborném časopise Nature, že na Enceladu panují takové podmínky, že tam mohou přežívat i některé pozemské bakterie.
Život, jak ho známe, potřebuje tři základní ingredience: tekutou vodu, zdroj energie pro metabolismus a správné chemické přísady – hlavně uhlík, vodík, dusík, kyslík, fosfor a síru.

Doklady z mise Cassini podávají přesvědčivé důkazy, že na Enceladu se vyskytují téměř všechny tyto základní přísady. Potvrzené zatím nejsou jen fosfor a síra, vědci však předpokládají, že by tam být mohly – jádro Enceladu je velice podobné meteoritům, které tyto látky obsahují.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mechanismus z Antikythéry mohl být nefunkční, naznačuje studie

Nejslavnější mechanický stroj z antiky – mechanismus z Antikythéry – dalece převyšuje jakékoliv jiné technologie z této doby. Nový výzkum ale otestoval hypotézu, že ve skutečnosti to zase takový zázrak nebyl.
před 5 hhodinami

Unikátní novodobý zlatý poklad našli turisté u Dvora Králové nad Labem

Dva turisté objevili v únoru u Dvora Králové nad Labem novověký poklad v odhadované hodnotě přes sedm a půl milionu korun. Dvě schránky, které obsahovaly zlaté mince, šperky a další předměty o celkové hmotnosti sedm kilogramů, nálezci odevzdali do Muzea východních Čech v Hradci Králové. Zaručeně zlaté jsou mince o váze téměř čtyři kilogramy. Další kovové předměty vědci analyzují.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Rakovina krade motivaci. Vědci popsali, jak ovládne mozek

Lidé trpící rakovinou přicházejí o vůli bojovat, často marně hledají sílu dál žít. Až doposud věda předpokládala, že je to vedlejší dopad únavy z nemoci, ale teď našli přímo způsob, jak rakovina připravuje mozek o motivaci.
včera v 11:10

Zabili Heydricha i posílali depeše. Válku přežila jen polovina parašutistů

Byla jich stovka, přišli z nebes a fatálně ovlivnili průběh druhé světové války – českoslovenští parašutisté vyslaní z Velké Británie měli na území tehdejšího protektorátu plnit rozmanité úkoly. Od sabotáží a předávání informací exilové vládě až po útoky na přední představitele nacistické správy. V podstatě počítali s tím, že se do vlasti vrací pro smrt. Konce války se jich dožila pouhá polovina. A ti, kdo přežili, se následně po roce 1948 uznání nedočkali. Většinu z nich naopak čekalo ponížení, perzekuce a některé dokonce vykonstruovaná obvinění a smrt.
včera v 06:00

Hubbleův kosmický dalekohled funguje i jako stařeček

Už 35 let je na oběžné dráze Hubbleův kosmický dalekohled. Díky němu astronomové například zjistili, že v centrech galaxií jsou supermasivní černé díry, poprvé změřili rychlost rozpínání vesmíru nebo uviděli ty nejvzdálenější galaxie. Zařízení pořídilo také řadu ikonických snímků. Je pojmenované po americkém astronomovi Edwinu Hubbleovi, který jako první zjistil, že ve vesmíru existuje víc galaxií a že se vesmír rozpíná. Dalekohled na oběžnou dráhu dopravil raketoplán Discovery.
24. 4. 2025

Nová studie objasnila vliv masivního výbuchu sopky na výkyvy v počasí

Erupce sopky Hunga Tonga–Hunga Ha’apai (HT), která se odehrála 15. ledna 2022, byla naprosto jedinečnou a bezprecedentní událostí ve známých dějinách. Podle studie zveřejněné před pár dny v prestižním mezinárodním časopise, na které se podílel i český klimatolog Aleš Kuchař, způsobil tento jev mimo jiné i prodloužená období nízkých teplot v Evropě během následující zimy a jara.
24. 4. 2025

Zahřívaný tabák může ohrozit děti nečekaným způsobem. Polykají uvolněné plíšky

V Česku přibývá případů, kdy malé dítě omylem spolkne plíšek, který se používá v zařízeních ohřívání tabáku. Končí pak hospitalizované v nemocnici.
24. 4. 2025

Polští chovatelé kvůli ptačí chřipce utratili přes sedm milionů kusů drůbeže

V Polsku řádí ptačí chřipka. Chovatelé kvůli tomu museli utratit přes sedm milionů kusů drůbeže. Úřady už na zvládání viru vynaložily v přepočtu téměř půl miliardy korun. Do země dorazili evropští experti, kteří mají posoudit nastavená opatření. Podle ředitele polské rady chovatelů drůbeže Dariusze Goszczyńského počet zlikvidovaných kusů není problém. „V Polsku máme asi 1,5 miliardy kusů drůbeže,“ vysvětlil. Vývoz masa a vajec zatím ohrožený není. U vajec ale experti očekávají mírné zdražení.
24. 4. 2025
Načítání...