O témata týkající se přírody je mezi českou veřejností největší zájem ze všech mediálních témat, ukázal výzkum vědců z Masarykovy univerzity v Brně. Zájem o přírodu je mezi lidmi dlouhodobý. Na druhé straně jsou obyvatelé Česka jen málo ochotní pro ochranu životního prostředí něco udělat, uvedli autoři studie. Podle ministra Richarda Brabce se v české veřejnosti projevuje „klausovský syndrom“.
Češi milují přírodu a chtějí, aby ji stát chránil, sami ale dělají jen málo. Projevuje se navíc syndrom Klaus
Příroda zajímá 80 procent veřejnosti, životní prostředí 68 procent. Oproti tomu například fakt, že je zajímají bulvární témata, přiznalo v průzkumu jen zhruba 20 procent lidí. „Vysvětlujeme si to tak, že téma přírody je hodně inkluzivní, každý si v něm najde něco,“ komentoval výsledky jeden z autorů studie Jan Krajhanzl.
GALERIE
Jaký je vztah české veřejnosti k přírodě: základní fakta
Čechy příroda baví a zajímá, přes osmdesát procent se v přírodě cítí po všech stránkách dobře. Devadesát procent dotázaných nesouhlasilo s větou „Myslím si, že trávení času v přírodě je nuda,“ dokonce ani pro mladou generaci, která vyrůstá v těsném propojení s výpočetní technikou, to není jiné.
Co baví Čechy v přírodě?
Bojíme se krize, když přírodu budeme zneužívat
Obyvatelé ČR jsou si dobře vědomí globálních problémů a jejich významu. Většina (83 procent) jich chápe, že přírodní rovnováha je velice křehká a dá se snadno narušit, 79 procent si uvědomuje, že Země má omezený prostor a že také zdroje na ní jsou jen omezené.
Když se autoři ptali, jaká environmentální témata pokládají lidé za nejzávažnější problémy, ukázalo se, že na prvních místech se umístily:
- Odpady (velké množství a neefektivní nakládání s nimi)
- Znečištění ovzduší
- Plýtvání energiemi a dalšími přírodními zdroji
- Znečištění vody
- Škodliviny v životním prostředí
Kdo má řešit problémy?
Všechna tato témata pokládá za závažný problém více než polovina obyvatel. Považuje také za nutné, aby je někdo řešil – v úvahách většiny dotazovaných to byl stát.
Naopak zájem podílet se osobně a aktivně na ochraně přírody a prostředí je u obyvatel Česka výrazně nižší. Většina lidí (91 procent) sice třídí odpady a 81 procent šetří vodu, ale pokud je má ochrana přírody něco stát, staví se k ní negativně. „Většina Čechů chrání životní prostředí především tehdy, pokud se jim to ekonomicky vyplatí. Zároveň otevřeně sdělují, že nejsou ochotni se kvůli ochraně životního prostředí příliš omezovat. Jen 16 procent je ochotných platit vyšší daně, 19 procent vyšší ceny a 28 procent snížit svou životní úroveň,“ komentoval výsledky Tomáš Chabada, spoluautor průzkumu.
Jak jsou lidé ochotní omezit se kvůli přírodě?
Velmi nízká je ale především občanská angažovanost v ochraně prostředí. Jednorázově něco takového udělalo asi 20 procent dotázaných, pravidelně se na akcích spojených s ochranou přírody podílí jen 3,7 procenta lidí v ČR. Podle autorů práce je z výsledků dobře vidět, že pokud Češi pomáhají přírodě, většinou se to děje v případech, kdy se na tom mohou obohatit i osobně.
Co dělají Češi pro přírodu?
Výsledky podle ministra životního prostředí Richarda Brabce ukazují, že právě programy, jako jsou Nová zelená úsporám nebo Dešťovka, jdou správným směrem, protože spojují ochranu prostředí s úsporami.
Syndrom Klaus
Podle Brabce v české společnosti stále funguje „klausovský syndrom“. Václav Klaus podle něj ovlivnil minimálně generaci rodičů současných dětí v tom, že věci jako globální klimatická změna, ale také příspěvek jedince k ochraně prostředí, nechápou jako významné. Tím se podle Brabce lišíme od jiných evropských států.
Obyvatelé Česka naopak vynikají v hospodaření s odpady, podporují i poměrně radikální opatření pro životní prostředí a jsou kritičtí k velkým stavebním a těžebním záměrům. Velmi kritičtí jsou Češi k velkým znečišťovatelům. „Tam nám vycházela čísla nad 90 procent, to je něco, s čím se v sociálněvědních výzkumech příliš často nesetkáváme,“ řekl Krajhanzl. Přední příčky v EU podle něj obsazují Češi také jako „pijáci kohoutkové vody“ a jako turisté, kteří si místo dovolené vybírají především podle toho, jaká je tam příroda.
Jaký názor mají Češi na enviromentální témata?
Tři druhy Čechů
Autoři práce našli tři základní a nejčastější postoje, které se v české společnosti vůči přírodě a její ochraně objevují:
- Nejčastější skupinou, která tvoří téměř polovinu obyvatelstva, jsou lidé, kteří vnímají její problémy, pokládají je za závažné a byli by rádi, kdyby je za ně někdo vyřešil. Sami se však do takových aktivit nezapojují.
- Druhou nejpočetnější skupinou s 31,7 procenty jsou lidé, které příroda a její problémy příliš nezajímají, nemají z ní velké potěšení a problémy by neřešili.
- Nejméně zastoupeni (19,4 procent) jsou v české populaci lidé, kteří problémy přírody nejen sledují, ale také se jejich řešení sami aktivně věnují.
K čemu je taková studie?
Autory překvapila malá souvislost mezi postoji k přírodě a věkem, příjmy, vzděláním či místem bydliště. Velmi málo vazeb je také mezi postojem k přírodě a k politice. Podle Krajhanzla vztah k přírodě v Česku souvisí spíše se životním stylem a se zájmem o turistiku, chatařství a chalupaření.
„Výsledky nového průzkumu jsou pro nás nesmírně důležité. Na jedné straně ukazují, jak vysoká očekávání mají lidé od státu, a tím od ministerstva životního prostředí, které má být hlavním garantem dobrého životního prostředí a kvality přírody. Na druhé straně se ukazuje, jak jsou Češi opatrní na peníze, které sami vydávají v zájmu ochrany životního prostředí. Proto ministerstvo nabízí řadu motivačních dotačních programů, například na dostupnou pitnou vodu, zachycování dešťové vody a úsporu energií v domech nebo financuje osvětu – aktuálně například v rámci kampaně #dostbyloplastu,“ komentoval výsledky průzkumu Brabec.
Výzkum vycházel z odpovědí více než 2600 respondentů. Vědci ho provedli na přelomu loňského a letošního roku. Publikace shrnující jejich výsledky vyjde i knižně, autoři ji napsali tak, aby byla přístupná pro širokou veřejnost. Lze si ji přečíst také na internetu.