Češi milují přírodu a chtějí, aby ji stát chránil, sami ale dělají jen málo. Projevuje se navíc syndrom Klaus

O témata týkající se přírody je mezi českou veřejností největší zájem ze všech mediálních témat, ukázal výzkum vědců z Masarykovy univerzity v Brně. Zájem o přírodu je mezi lidmi dlouhodobý. Na druhé straně jsou obyvatelé Česka jen málo ochotní pro ochranu životního prostředí něco udělat, uvedli autoři studie. Podle ministra Richarda Brabce se v české veřejnosti projevuje „klausovský syndrom“.

Příroda zajímá 80 procent veřejnosti, životní prostředí 68 procent. Oproti tomu například fakt, že je zajímají bulvární témata, přiznalo v průzkumu jen zhruba 20 procent lidí. „Vysvětlujeme si to tak, že téma přírody je hodně inkluzivní, každý si v něm najde něco,“ komentoval výsledky jeden z autorů studie Jan Krajhanzl.

Čechy příroda baví a zajímá, přes osmdesát procent se v přírodě cítí po všech stránkách dobře. Devadesát procent dotázaných nesouhlasilo s větou „Myslím si, že trávení času v přírodě je nuda,“ dokonce ani pro mladou generaci, která vyrůstá v těsném propojení s výpočetní technikou, to není jiné.

Co baví Čechy v přírodě?
Zdroj: MU

Bojíme se krize, když přírodu budeme zneužívat

Obyvatelé ČR jsou si dobře vědomí globálních problémů a jejich významu. Většina (83 procent) jich chápe, že přírodní rovnováha je velice křehká a dá se snadno narušit, 79 procent si uvědomuje, že Země má omezený prostor a že také zdroje na ní jsou jen omezené.
Když se autoři ptali, jaká environmentální témata pokládají lidé za nejzávažnější problémy, ukázalo se, že na prvních místech se umístily:

  • Odpady (velké množství a neefektivní nakládání s nimi)
  • Znečištění ovzduší
  • Plýtvání energiemi a dalšími přírodními zdroji
  • Znečištění vody
  • Škodliviny v životním prostředí

Kdo má řešit problémy?

Všechna tato témata pokládá za závažný problém více než polovina obyvatel. Považuje také za nutné, aby je někdo řešil – v úvahách většiny dotazovaných to byl stát.

Naopak zájem podílet se osobně a aktivně na ochraně přírody a prostředí je u obyvatel Česka výrazně nižší. Většina lidí (91 procent) sice třídí odpady a 81 procent šetří vodu, ale pokud je má ochrana přírody něco stát, staví se k ní negativně. „Většina Čechů chrání životní prostředí především tehdy, pokud se jim to ekonomicky vyplatí. Zároveň otevřeně sdělují, že nejsou ochotni se kvůli ochraně životního prostředí příliš omezovat. Jen 16 procent je ochotných platit vyšší daně, 19 procent vyšší ceny a 28 procent snížit svou životní úroveň,“ komentoval výsledky Tomáš Chabada, spoluautor průzkumu.

Jak jsou lidé ochotní omezit se kvůli přírodě?
Zdroj: MU

Velmi nízká je ale především občanská angažovanost v ochraně prostředí. Jednorázově něco takového udělalo asi 20 procent dotázaných, pravidelně se na akcích spojených s ochranou přírody podílí jen 3,7 procenta lidí v ČR. Podle autorů práce je z výsledků dobře vidět, že pokud Češi pomáhají přírodě, většinou se to děje v případech, kdy se na tom mohou obohatit i osobně.

Co dělají Češi pro přírodu?
Zdroj: MU

Výsledky podle ministra životního prostředí Richarda Brabce ukazují, že právě programy, jako jsou Nová zelená úsporám nebo Dešťovka, jdou správným směrem, protože spojují ochranu prostředí s úsporami.

Syndrom Klaus

Podle Brabce v české společnosti stále funguje „klausovský syndrom“. Václav Klaus podle něj ovlivnil minimálně generaci rodičů současných dětí v tom, že věci jako globální klimatická změna, ale také příspěvek jedince k ochraně prostředí, nechápou jako významné. Tím se podle Brabce lišíme od jiných evropských států.

Obyvatelé Česka naopak vynikají v hospodaření s odpady, podporují i poměrně radikální opatření pro životní prostředí a jsou kritičtí k velkým stavebním a těžebním záměrům. Velmi kritičtí jsou Češi k velkým znečišťovatelům. „Tam nám vycházela čísla nad 90 procent, to je něco, s čím se v sociálněvědních výzkumech příliš často nesetkáváme,“ řekl Krajhanzl. Přední příčky v EU podle něj obsazují Češi také jako „pijáci kohoutkové vody“ a jako turisté, kteří si místo dovolené vybírají především podle toho, jaká je tam příroda.

Jaký názor mají Češi na enviromentální témata?
Zdroj: MU

Tři druhy Čechů

Autoři práce našli tři základní a nejčastější postoje, které se v české společnosti vůči přírodě a její ochraně objevují:

  • Nejčastější skupinou, která tvoří téměř polovinu obyvatelstva, jsou lidé, kteří vnímají její problémy, pokládají je za závažné a byli by rádi, kdyby je za ně někdo vyřešil. Sami se však do takových aktivit nezapojují.
  • Druhou nejpočetnější skupinou s 31,7 procenty jsou lidé, které příroda a její problémy příliš nezajímají, nemají z ní velké potěšení a problémy by neřešili.
  • Nejméně zastoupeni (19,4 procent) jsou v české populaci lidé, kteří problémy přírody nejen sledují, ale také se jejich řešení sami aktivně věnují.

K čemu je taková studie?

Autory překvapila malá souvislost mezi postoji k přírodě a věkem, příjmy, vzděláním či místem bydliště. Velmi málo vazeb je také mezi postojem k přírodě a k politice. Podle Krajhanzla vztah k přírodě v Česku souvisí spíše se životním stylem a se zájmem o turistiku, chatařství a chalupaření.

„Výsledky nového průzkumu jsou pro nás nesmírně důležité. Na jedné straně ukazují, jak vysoká očekávání mají lidé od státu, a tím od ministerstva životního prostředí, které má být hlavním garantem dobrého životního prostředí a kvality přírody. Na druhé straně se ukazuje, jak jsou Češi opatrní na peníze, které sami vydávají v zájmu ochrany životního prostředí. Proto ministerstvo nabízí řadu motivačních dotačních programů, například na dostupnou pitnou vodu, zachycování dešťové vody a úsporu energií v domech nebo financuje osvětu – aktuálně například v rámci kampaně #dostbyloplastu,“ komentoval výsledky průzkumu Brabec.

Výzkum vycházel z odpovědí více než 2600 respondentů. Vědci ho provedli na přelomu loňského a letošního roku. Publikace shrnující jejich výsledky vyjde i knižně, autoři ji napsali tak, aby byla přístupná pro širokou veřejnost. Lze si ji přečíst také na internetu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Za Neptunem by mohla být ještě planeta, říká slovenská vědkyně spojená s objevem trpasličí planety

Mladá slovenská vědkyně Danica Žilková pracuje na jedné z nejmodernějších a nejlepších astronomických observatoří světa v chilských Andách. Má tam pod kontrolou obří dalekohled, který objevuje nejen tajemství temné hmoty a vzdálených galaxií, ale také může najít asteroidy, jež ohrozí Zemi. V rozhovoru pro ČT24 říká: „Když jsem v noci na observatoři, někdy se cítím, jako bych řídila ponorku.“
před 7 hhodinami

Zemřela psycholožka Lydia Tischlerová, která prošla Terezínem i Osvětimí

Ve čtvrtek zemřela ve věku 97 let psycholožka Lydia Tischlerová. Její úmrtí potvrdil České televizi zdroj z jejího bezprostředního okolí.
20. 11. 2026‌‌

Grónsko letos přišlo o 135 miliard tun ledu

Přestože byly v Grónsku během letošního roku podmínky, které neměly vést k větší ztrátě ledu, přišel největší ostrov světa o desítky miliard tun zmrzlé vody. Příčinou jsou podle vědců lidmi způsobené změny klimatu.
20. 11. 2026‌‌

Čas strávený u videoher nedokazuje závislost, klíčová je ztráta kontroly, upozorňují experti

Intenzivní hraní videoher po vydání očekávaných titulů ještě neznamená automaticky závislost, rozhodující je ztráta kontroly nad hraním a dlouhodobé negativní dopady na reálný život. Vyplývá to z mezinárodních studií i výzkumu českých hráčů, na kterých se podíleli psychologové z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Univerzita o tom informovala v souvislosti s vydáním očekávané hry Grand Theft Auto VI (GTA 6) .
20. 11. 2026‌‌

Rakovina slinivky je stále zabiják. Neexistuje lék, Česko ale modernizuje péči

Jedna z nejobávanějších nemocí – rakovina slinivky břišní – je stále jen velmi špatně léčitelná, zlepšuje se ale diagnostika, což znamená, že se daří ji odhalovat dříve. Česká republika péči o nemocné v poslední době výrazně modernizovala.
19. 11. 2026‌‌

Nad mnoha městy už je vidět víc družic než hvězd, říká britská zpráva

Noční obloha už nikdy nebude jako dřív. Množství družic na oběžné dráze kolem Země je tak velké, že mění pohled na nebe – a zřejmě se to jen tak nezmění, ukazuje britský výzkum.
19. 11. 2026‌‌

Vědci dronem odebrali hleny keporkaků. Zkoumají jejich DNA

Skotští vědci zkoumající keporkaky používají dron, který odebírá hlen obsažený ve výdechové fontáně těchto kytovců. Sbírají tak vzorky DNA těchto mořských savců, informoval server britské BBC.
19. 11. 2026‌‌

Dosáhnout dna Hranické propasti vědcům pomůže nový robot

Vědci by mohli příští rok dosáhnout na dno Hranické propasti na Přerovsku, která je nejhlubší zatopenou jeskyní světa. Před čtyřmi lety se jim s robotem podařilo dostat do hloubky 450 metrů, níže kvůli technickým omezením nemohl. Příští rok však vědci plánují spustit pod vodu robota, který se může ponořit až do hloubky 1300 metrů, řekl František Kuda z Ústavu geoniky Akademie věd. Dno by podle něj teoreticky mohlo být zhruba v kilometrové hloubce, protože taková je mocnost vápence v nedalekém lomu.
19. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.