Kácet, kácet a kácet. Města v USA přicházejí o 36 milionů stromů ročně

Americká Lesní služba oznámila, že v amerických městech ročně zmizí přes 708 000 metrů čtverečních stromů. Nahrazují je betonové silnice, chodníky i stavby.

Stromy jsou ve městech nesmírně důležité, a to z mnoha různých důvodů. Poskytují životní prostor zvířatům, která dělají města živým prostorem, ochlazují a čistí vzduch a díky tomu snižují spotřebu energie ve městech.

„Z průzkumů veřejného mínění už dlouho víme, že lidé jsou šťastnější ve městech, která dbají na klimatické pohodlí. To zahrnuje nejen dostatek trávy, stromů, parků, kašen a pítek s pitnou vodou. Mnohem více jde o koncepční uvažování, díky němuž se město na jedné straně zahušťuje, aby v jiných částech městského prostoru zbylo místo na nerušenou relaxaci a třeba i novou divočinu,“ popisuje Jan Skalík z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity.

O co člověk přichází, když nemá stromy

Podle amerických údajů se dají ekonomické přínosy stromů ve městech dokonce i kvantifikovat: ročně ušetří asi 18 miliard dolarů. Přesto stromů v amerických městech ubývá. Nový výzkum americké Lesní služby (USDA Forest Service) ukázal, že v letech 2009–2014 ubývalo každým rokem 36 milionů stromů, které pokrývaly přes 175 akrů půdy.

Ve stejné době ve městech přibylo ročně 167 000 akrů zastavěné plochy – to znamená především silnice, domy a chodníky. Autoři vládní zprávy informují o tom, jak rychlý je úbytek stromů ve městech: „Celostátně podíl stromů na městském prostoru poklesl za sledovanou dobu ze 42,9 procenta na 42,2 procenta. Ve třiadvaceti státech je úbytek značný, ve 45 státech znatelný.“

Experti současně vyzdvihují význam stromů pro města: „Stromy zlepšují kvalitu vzduchu i vody, snižují v létě spotřebu energie tím, že ochlazují domy. Snižují hluk, pomáhají s přebytkem i nedostatkem vody a také zlepšují lidské zdraví – díky tomu jsou důležité pro městskou infrastrukturu.“

Největší úbytek hlásí Georgia, Florida a Alabama

Nejvíce stromů ve městech mají v současné době na Rhode Islandu, v District of Columbia, Georgii, Alabamě a Nebrasce. Vůbec největší úbytek zaznamenaly státy Georgia, Florida a Alabama. Naopak nejlépe se mají v tomto ohledu v Maine, kde je 68 procent městské půdy porostlé stromy.

„Městské lesy jsou velmi důležitým zdrojem,“ komentoval výsledky práce její spoluautor Dave Nowak. „Lesníci, plánovači i politici by měli znát trendy v městských lesích i výhody, které přinášejí lidem – pro blaho současné i příštích generací.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Močovina uvázlá v Hormuzu by ohrozila světové zemědělství

Po uzavření Hormuzského průlivu se rychle zvýšily ceny ropy a zemního plynu, což svět sleduje s obavami. Experti na potravinovou bezpečnost varují před možným zpomalením dodávek močoviny, která se používá jako hnojivo.
před 13 hhodinami

Chirurg v Londýně, pacient na Gibraltaru. První britská operace na dálku uspěla

Chirurg z Londýna provedl první robotickou operaci na dálku v Británii, pacient se při ní nacházel 2400 kilometrů daleko na Gibraltaru. Operace, při níž byla pacientovi odstraněna prostata, byla součástí zkušebního programu a využila robotický systém Toumai.
před 17 hhodinami

Vědci objevili vakoveverky s bizarně dlouhými prsty. Pokládali je za vyhynulé

Tým vedený australským vědcem Timem Flannerym objevil v deštných pralesích v odlehlé oblasti Nové Guineje dva druhy vačnatců, kteří byli pokládáni za tisíce let vyhynulé. Jde o vzácné případy druhů, které vědci znali jen z fosilních nálezů, ale pak se zjistilo, že přežily.
před 18 hhodinami

Čeští vědci testují léčbu deprese u lidí s roztroušenou sklerózou psychedeliky

S roztroušenou sklerózou žije na světě odhadem 2,9 milionu lidí, počet případů dlouhodobě roste. V Česku se s tímto onemocněním léčí více než dvacet tisíc lidí. Řadu z nich postihují příznaky deprese nebo úzkosti. Vědci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) teď začali přijímat dobrovolníky do studie PsyPal. Ta zkoumá možné léčebné využití psilocybinu při léčbě deprese právě při onemocnění roztroušenou sklerózou.
před 20 hhodinami

Je neposedné a vyrušuje. Možná jen nikdo neví, že je to nadané dítě

Nadané děti bývají často vystaveny dlouhodobému stresu plynoucímu z jejich odlišnosti. Podle psycholožky Šárky Portešové takové děti nepotřebují speciální zacházení, ale podmínky, které jim umožní zdravý rozvoj. Národní centrum podpory nadání Invenio otevřelo v Brně pracoviště, které bude mapovat stresové reakce a emoční obtíže nadaných dětí. Nese název Výzkumná stanice Jacoba Hansena podle chlapce, kterého duševní problémy související s nadáním dovedly k sebevraždě.
před 22 hhodinami

Samé královny, žádní poddaní. Vědci popsali bizarní druh mravence

Že se mravenci téměř obejdou bez samců, se dobře ví. Teď ale němečtí vědci prokázali, že jeden asijský druh nepotřebuje dokonce ani dělnice. Celá kolonie se tedy skládá jen z geneticky stejných královen.
8. 3. 2026

KVÍZ: Vyznáte se v nářečích češtiny?

Nářečí češtiny v sobě odrážejí tisíc let vývoje tohoto jazyka. Zachovaly se v nich dodnes některé středověké prvky, proto mohou být někdy nesnadno srozumitelná. Mizejícímu světu tuzemských nářečí se teď věnuje výstava Kriticky ohrožené jevy našich nářečí v Galerii Věda a umění Akademie věd ČR na pražské Národní třídě.
8. 3. 2026

Hladiny oceánů stouply víc, než se předpokládalo, dokazuje výzkum

Nová studie, která vyšla v odborném časopise Nature, ukazuje, že hladina moře podél pobřeží po celém světě je výrazně vyšší, než se dosud předpokládalo. V některých místech dokonce téměř o jeden metr – podle autorů svět podceňuje rozsah této hrozby i rychlost změn.
7. 3. 2026
Načítání...