Záhadné vesmírné záření má nečekaný původ: Pochází z miniaturních diamantů

Astronomové už roky řeší vesmírnou záhadu: a sice původ a zdroj mikrovlnného záření, které pochází z různých míst Mléčné dráhy. Nová studie ukazuje, co by mohlo být zdrojem tohoto záření – hustá oblaka mikroskopických diamantů.

Odborný název pro tento fenomén je „anomální mikrovlnné emise“. Jedná se o signál, který přichází z některých vesmírných molekulárních mračen. Tento signál je pozorován od poloviny 90. let 20. století. Až donedávna byl ale naprostou záhadou.

Nový výzkum zveřejněný v odborném časopise Nature Astronomy naznačuje, že zdrojem těchto signálů jsou oblaka nanodiamantů u mladých hvězd, které jsou obklopené protoplanetárními disky, z nichž se za miliony let začnou tvořit planety.

Vesmír je plný diamantů

Nanodiamanty jsou přirozeně se vyskytující krystalizované kousky uhlíku o velikosti 0,75–1,1 nanometrů – jedná se tedy o miniaturní prach stokrát menší než zrnka písku. Tyto droboučké diamanty vznikají v protoplanetárních discích a nacházejí se dokonce i uvnitř meteoritů, které dopadají na Zemi.

Aby na tohle všechno přišli, analyzovali astronomové protoplanetární disky 14 mladých hvězd. Využili na to ty největší dostupné přístroje, které existují: jednak Green Bank Telescope ve Spojených státech a poté Telescope Compact Array v Austrálii. Ve třech zkoumaných hvězdách našli stopy po nanodiamantech s vodíkovými molekulami.

„Postupovali jsme jako Sherlock Holmes – eliminovali jsme všechny ostatní příčiny, takže teď můžeme zodpovědně říci, že nejlepším kandidátem na vznik mikrovlnného záření je přítomnost mikroskopických diamantů v okolí nově vzniklých hvězd,“ uvedla Jane Greavesová, která výzkum vedla. „Jedná se o první jasný objev anomálních mikrovlnných emisí pocházejících z protoplanetárních disků,“ doplnili vědci.

Astronomové spočítali, že na vzniku těchto nanodiamantů se podílí asi jedno až dvě procenta uhlíku, který je v těchto oblastech obsažený. Přestože jsou tyto diamanty tak drobné, jsou schopné vytvářet signál, jejž pak zachytáváme až na Zemi. Jsou totiž tak drobné, že jsou schopné se velice rychle otáčet – a právě tento pohyb způsobuje uvolňování radiace. 

Tento výzkum by mohl pomoci s poznáním toho, jak vesmír vypadal a fungoval v jeho raném období.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nadměrný čas u videoher může podle studie vytlačovat zdravé návyky

Dlouhé hraní videoher není zdravé, tvrdí článek, který vyšel v odborném časopise Nutrition. A nejde jen o tvrzení – studie přináší důkazy o tom, co konkrétně je rizikové a od jakého času tráveného touto aktivitou to začíná být hrozbou pro zdraví.
před 15 hhodinami

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
20. 1. 2026

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
20. 1. 2026

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
20. 1. 2026
Načítání...