Proč se země třese právě na Chebsku? O praskajících domech psaly už nejstarší kroniky

Chebsko je kraj, který má se zemětřeseními letité zkušenosti. Právě tato část České republiky zaznamenala historicky nejsilnější otřesy. Vzpomíná se na ně i v místních kronikách.

Chebský hrad
Zdroj: ČTK Autor: Slavomír Kubeš

Od poloviny května postihují Chebsko opakované otřesy půdy. Nejsilnější přišly v pondělí hodinu před půlnocí, kdy dosáhl otřes magnituda 3,8. „Cítit bylo více, protože epicentrum bylo blíže povrchu – asi 6,7 kilometru. Ten poslední silnější otřes, který měl sílu 3,4 stupně, byl v hloubce devíti kilometrů,“ uvedla Jana Doubravová z Geofyzikálního ústavu Akademie věd.

O den později se otřesy opakovaly, tentokrát se silou 3,4. Ten nejsilnější přišel opět kolem půlnoci a jeho epicentrum bylo nedaleko Nového Kostela. V obou případech se jednalo o zemětřesnou činnost, která je pro tuto oblast charakteristická – takzvané zemětřesné roje. Ty sestávají z velkého množství slabších otřesů, které následují rychle po sobě a odehrávají se na malém prostoru. Mohou trvat od několika dní až po několik měsíců. 

Lidé v této oblasti žili ve stínu zemětřesení dlouhá staletí. Byli na otřesy země zvyklí, ale stejně se jich báli. Pravděpodobně jeden z nejstarších věrohodně doložených záznamů o zemětřesném roji na Chebsku nalezneme v chebské kronice Pankraze Engelharda z druhé poloviny 16. století. Pro rok 1540 Pankraz Engelhard píše (volná parafráze podle překladu Michaely Bäumlové): „V roce 1540, stejně jako v letech předtím, bylo několik zemětřesení a i zde v Chebu …… se otřásly a bortily domy. Já sám měl vyřizování v Jáchymově, kde jsem pocítil otřesy na vlastní kůži. Otřesy byly tak silné, že se v jáchymovských dolech trhaly stěny štol a řítily skalní bloky.“ 

Když došlo k zemětřesením v polovině května 2018, komentovali lidé na sociálních sítích otřesy velice podobně:

Historie chebských zemětřesení

Zdaleka nejsilnější zemětřesení za posledních 100 let mělo sílu 4,6 na desetibodové Richterově škále a postihlo západ Čech před více než třiceti lety. „Zemětřesný roj ze zimy 1985 až 1986 je doposud nejvýznamnější přístroji zaznamenané zemětřesení v České republice. Nejsilnější otřes z tehdejší série byl 21. prosince 1985. Tehdy praskaly zdi domů, řítily se chatrnější komíny, tvořily se škvíry mezi panely, padala omítka,“ uvádí Jan Šílený z Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR.

Největší škody tehdy způsobil jev v obcích Skalná, Dolní Žandov, Nový Kostel a Plesná, kde bylo poškozeno přibližně 15 procent domů. Na mnoha místech se také dočasně ztratila voda ve studních. Sílu tehdejších otřesů pocítili lidé téměř v celých Čechách.

Proč právě Chebsko?

„Územím s nejvýraznější vlastní seismickou aktivitou je Kraslicko v západních Čechách – na sever od Chebu. Pro tuto oblast je typický výskyt seismických otřesů v sériích trvajících několik dní i týdnů. Říká se jim zemětřesné roje. Uvolňování seismické energie probíhá formou slabých mikrootřesů, kterých lze zaznamenat denně desítky. Série kulminuje silnějším zemětřesením, po němž opět aktivita doznívá řadou slabých otřesů. Tyto roje se opakují v intervalech zpravidla několika desítek let,“ uvádí Marek Křížek (PřF UK v Praze) v odborném časopise Geografické rozhledy.

Zajímavé a důležité přitom je, že za posledních 18 let se interval mezi zemětřeseními snižuje. „To znamená, že zemětřesení jsou čím dál častější. Zaznamenali jsme je v roce 2000, 2008, 2011, 2014, 2017 a 2018. Velmi to připomíná dobu před sto lety, kdy se interval mezi zemětřesením podobně snižoval a vyústilo to až k zemětřesení o síle 5 magnituda,“ upozornil pro ČT24 Josef Horálek, seismolog z Geofyzikálního ústavu Akademie věd. 

Jak zní zemětřesení?

Tato zemětřesení jsou typická nejen tím, jak silná na naše poměry jsou, ale také tím, že mají jasně rozeznatelný zvuk. Je dobře slyšet i pouhým uchem. Poslechněte si, jak zní, zvuky zaznamenal Jakub Klicpera z výzkumného týmu Josefa Horálka, který se dlouhodobě zabývá výzkumem západočeských zemětřesných rojů:

 

Zvuk zemětřesení 843.12 KB

Zemětřesení v Česku

Mírná zemětřesení jsou na západě Čech poměrně běžná. Ta silnější se ale opakují po několika letech. Roj z podzimu roku 2000 s nejsilnějšími jevy o magnitudu 3,2 byl sice slabší a nezpůsobil žádné majetkové škody, avšak pociťované otřesy se opakovaly po dobu tří měsíců.

Rekordním otřesům roje z let 1985 a 1986 se téměř vyrovnaly nejsilnější jevy z 31. května 2014, jimž bylo přiřazeno magnitudo 4,5. Zemětřesení tehdy vyvolalo poměrně silné pohyby půdy.

Největší škody vznikly v obci Stříbrná severně od Kraslic, ale celkové nahlášené škody byly mnohem menší než v roce 1985. Zemětřesení lidé pociťovali až ve vzdálenosti větší než 150 kilometrů od epicentra, a to hlavně ve výškových budovách. 

Současná zemětřesení jsou ale jen slabým odvarem toho, co se na našem území dělo v geologicky poměrně nedávné minulosti. Odborníci z Ústavu struktury a mechaniky hornin Akademie věd České republiky teprve letos zjistili, že v posledních 20 tisících letech docházelo na našem území, konkrétně v Dolním Slezsku či v západních Čechách, k zemětřesením o magnitudu až 6,5 Richterovy stupnice.

Dosud se přitom mělo za to, že v Česku se takto silná zemětřesení v minulosti nevyskytovala. Zdokumentovány totiž byly dosud otřesy země o síle nejvýše 5 stupňů Richterovy škály. 

Cizí zemětřesení v České republice

Česká republika má díky své geotektonické struktuře velmi slabou seismickou aktivitu. Zemětřesení se u nás tedy díky existenci bloku Českého masivu objevují zřídka.

Objeví-li se, pak jen na obvodové části Českého masivu. Geologové přitom předpokládají, že příčinou zemětřesení u nás je tlak alpského systému na „náš“ stabilizovaný blok. Nejčastější otřesy jsou ty, kdy naše území zasáhnou silnější zemětřesení ze zahraničí, především z východoalpské seismicky aktivní oblasti (tedy Rakouska a Itálie), z Panonské pánve (Maďarska), případně odjinud.

Kromě těchto „přirozených“ zemětřesení se i na našem území objevují seismické jevy, které způsobil člověk. Jde hlavně o důlní otřesy, které jsou spojené s oblastmi s intenzivní nerostnou těžbou.