Zeman jmenoval 12 rektorů. Bez obvyklého ceremoniálu na Hradě

Prezident Miloš Zeman v pondělí jmenoval do funkce dvanáct rektorů veřejných vysokých škol a univerzit. Tentokrát však bez ceremoniálu, který jmenování dříve obvykle doprovázel na Hradě.

Někteří jmenovaní rektoři přitom v minulém týdnu uvedli, že byli na Hrad pozváni telefonicky. Mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček ale v pondělí odmítl konání slavnostní akce potvrdit. „My jsme nic takového neavizovali. A jistě uznáte, že akce tohoto typu oznamujeme my,“ vyjádřil se mluvčí prezidenta.

Mluvčí Univerzity Karlovy Václav Hájek sdělil, že rektor univerzity Tomáš Zima, který byl jmenován pro další funkční období, o Zemanově rozhodnutí ví.

Slavnostní ceremoniál se podle Hájka místo na Hradě uskuteční v úterý od druhé hodiny odpoledne v pražském Karolinu. Jmenovací dekrety jim na žádost prezidenta předá ministr školství Robert Plaga (ANO), uvedlo ministerstvo školství. Zeman se ceremoniálu nezúčastní. 

Rektory zvolily akademické senáty škol a poté schválila vláda. Funkce se mohou ujmout až poté, co je jmenuje prezident. Jedenácti rektorům začne funkční období 1. února, staronové rektorce Vysoké školy ekonomické v Praze Haně Machkové 1. dubna.

Rektoři měli se Zemanem v posledních letech napjaté vztahy. Podle nich znevážil akademickou obec, když odmítl podepsat jmenování tří navržených profesorů. Odmítli se tak od roku 2014 účastnit předávání státních vyznamenání na Pražském hradě.  A před dvěma lety Univerzita Karlova a Vysoká škola ekonomická se třemi docenty, kteří se měli stát profesory, podaly na prezidenta žalobu

Rektorům se v minulosti také nelíbilo, že prezident kvůli osobním sporům nepozval na předávání státních vyznamenání 28. října na Pražský hrad rektory Masarykovy a Jihočeské univerzity Mikuláše Beka a Libora Grubhoffera. Někteří z nich také vyjádřili zklamání nad tím, že Zeman o víkendových prezidentských volbách porazil akademika Jiřího Drahoše. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
před 1 hhodinou

Osudová noc. Během katastrofy v Černobylu se stala spousta chyb

U katastrofy Černobylské jaderné elektrárny se nedá najít jedna příčina. Bylo jich totiž vzhledem k nekompetenci komunistického režimu tolik, že by to vydalo na zvláštní pořad. Tady je.
před 2 hhodinami

Lidé kapitulují před AI, varuje výzkum před dalekosáhlými dopady

Lidé, kteří více používají umělé inteligence, se méně soustředí na využívání vlastního mozku – zato téměř bezmezně věří lžím mozků křemíkových. Tato zranitelnost je podle nové studie snadno zneužitelná.
před 4 hhodinami

Pacientů s Alzheimerovou chorobou přibývá, pomoci může nová léčba

Přibývá neurodegenerativních onemocnění. Jen počet případů Parkinsonovy choroby za posledních třicet let stoupl celosvětově o tři sta procent. Tempo předčilo i predikce lékařů spojené se stárnutím populace. V Česku je také zhruba pětaosmdesát tisíc pacientů s Alzheimerovou chorobou. Někteří z nich by mohli ještě letos dostat nové moderní léky, vhodné budou pro lidi na začátku onemocnění. Čeká se ale na povolení regulačních orgánů a stanovení úhrady z veřejného zdravotního pojištění.
před 5 hhodinami
Načítání...