Zeman jmenoval 12 rektorů. Bez obvyklého ceremoniálu na Hradě

Prezident Miloš Zeman v pondělí jmenoval do funkce dvanáct rektorů veřejných vysokých škol a univerzit. Tentokrát však bez ceremoniálu, který jmenování dříve obvykle doprovázel na Hradě.

Někteří jmenovaní rektoři přitom v minulém týdnu uvedli, že byli na Hrad pozváni telefonicky. Mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček ale v pondělí odmítl konání slavnostní akce potvrdit. „My jsme nic takového neavizovali. A jistě uznáte, že akce tohoto typu oznamujeme my,“ vyjádřil se mluvčí prezidenta.

Mluvčí Univerzity Karlovy Václav Hájek sdělil, že rektor univerzity Tomáš Zima, který byl jmenován pro další funkční období, o Zemanově rozhodnutí ví.

Slavnostní ceremoniál se podle Hájka místo na Hradě uskuteční v úterý od druhé hodiny odpoledne v pražském Karolinu. Jmenovací dekrety jim na žádost prezidenta předá ministr školství Robert Plaga (ANO), uvedlo ministerstvo školství. Zeman se ceremoniálu nezúčastní. 

Rektory zvolily akademické senáty škol a poté schválila vláda. Funkce se mohou ujmout až poté, co je jmenuje prezident. Jedenácti rektorům začne funkční období 1. února, staronové rektorce Vysoké školy ekonomické v Praze Haně Machkové 1. dubna.

Rektoři měli se Zemanem v posledních letech napjaté vztahy. Podle nich znevážil akademickou obec, když odmítl podepsat jmenování tří navržených profesorů. Odmítli se tak od roku 2014 účastnit předávání státních vyznamenání na Pražském hradě.  A před dvěma lety Univerzita Karlova a Vysoká škola ekonomická se třemi docenty, kteří se měli stát profesory, podaly na prezidenta žalobu

Rektorům se v minulosti také nelíbilo, že prezident kvůli osobním sporům nepozval na předávání státních vyznamenání 28. října na Pražský hrad rektory Masarykovy a Jihočeské univerzity Mikuláše Beka a Libora Grubhoffera. Někteří z nich také vyjádřili zklamání nad tím, že Zeman o víkendových prezidentských volbách porazil akademika Jiřího Drahoše. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
před 10 mminutami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
včera v 09:00

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
včera v 08:44

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
16. 1. 2026

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
16. 1. 2026
Načítání...