Záhadná nemoc, která téměř vyhubila Aztéky, byla asi obyčejná salmonelóza

Na dvanáct milionů domorodců zabila v polovině 16. století na jihu dnešního Mexika záhadná nemoc, které Aztékové říkali cocoliztli. Během pěti let tehdy vyhubila téměř 80 procent obyvatel, kteří přežili epidemii neštovic, rovněž zavlečenou do Ameriky Evropany.

Podle nejnovější studie německých a mexických vědců, zveřejněné tento týden v časopise Nature, byl onou záhadnou smrtící chorobou zřejmě druh salmonely.

Vědci analyzovali vzorky ostatků zubů z více než dvou desítek těl, která byla pohřbena v době epidemie záhadné nemoci v oblasti Mixteca Alta v mexickém státě Oaxaca. Ve vzorcích našli bakterii rodu Salmonella, druhu Paratyphi C, která způsobuje těžké střevní infekční onemocnění, dnes léčitelné antibiotiky. Tyto léky ale tehdy neexistovaly a domorodci navíc neměli imunitu na evropské choroby.

Bakterie, která zničila kulturu

„Cocoliztli z let 1545 až 1550 byla jednou z epidemií, které postihly Mexiko po příjezdu Evropanů. Byla ale nejvíce devastující pro tamní původní obyvatele,“ uvedla spoluautorka studie Ashild Vageneová z německého Institutu Maxe Plancka.

Další členka týmu Kirsten Bosová nicméně dodala, že zatím nelze se stoprocentní určitostí potvrdit, že příčinou epidemie cocoliztli byla právě tato bakterie. „Považujeme ji ale za velmi žhavého kandidáta,“ uvedla Bosová.

Původní obyvatelstvo na území bývalé Aztécké říše, kterou v roce 1521 dobyl Španěl Hernán Cortés, zdecimovala jako první epidemie neštovic. Na ni zemřelo asi osm milionů z původních zhruba 22 milionů domorodců.

V roce 1545 pak dorazila ona záhadná nemoc, která za pouhých pět let zabila asi 12 milionů lidí. Polovinu ze zbývajících dvou milionů původních obyvatel zabila pak podle listu El País druhá epidemie cocoliztli v roce 1576.

V záznamech z té doby jsou popisovány symptomy choroby jako vysoká horečka, bolesti břicha, průjem a krvácení z tělních otvorů. Nemocný zemřel po třech až čtyřech dnech.

„Ve městech se kopaly velké jámy a kněží od východu do západu slunce nedělali nic jiného, než že nosili mrtvá těla a házeli je do nich,“ popsal svědectví z té doby františkánský misionář a kronikář Juan de Torquemada.