Na Novém Zélandu žil v pravěku netopýr, který vážil třikrát tolik co ti dnešní a dokázal se ke kořisti prohrabat.
Zkamenělé pozůstatky hrabavého netopýra, který planetu obýval před miliony lety, objevili vědci na Novém Zélandě. Byl třikrát větší než ten současný, létal i běhal po čtyřech. Vedle rostlinné stravy se živil i drobnými obratlovci. O nálezu informovala agentura AFP s odvoláním na studii v časopise Scientific Reports.
Zuby a kosti zvířete, které žilo před 16 až 19 miliony lety, byly nalezeny u bývalého důlního města Saint Bathans ve středu Jižní ostrova Nového Zélandu. Vědci na místě nálezu pracují už 16 let.
Pravěký netopýr vážil 40 gramů, odhadují odborníci ve studii. Na zemi si hledal potravu prohrabáváním vegetace.
„Specializované zuby a velký rozměr (nalezeného tvora) prozrazují, že… vedle rostlinné stravy se živil i drobnými obratlovci podobně jako jeho někteří jihoameričtí bratranci,“ uvedla autorka studie Sue Handová.
Patřil do „rodiny netopýrů, kteří kdysi žili v jižních částech Austrálie, Nového Zélandu, Jižní Ameriky a možná i Antarktidy“, dodala Handová.
Nejpodivnější z podivných
Pravěký netopýr dostal jméno Vulcanops jennyworthyae podle Jenny Worthyové, která jej nalezla, a podle římského boha ohně Vulkána, jenž ve jméně odkazuje na tektonický charakter Nového Zélandu.
„Tenhle zvláštní netopýr patří mezi ty nejpodivnější zkameněliny, na které jsme tu narazili,“ komentoval nález člen výzkumného týmu, Novozélanďan Alan Tennyson. Mezi jeho kolegy jsou vědci z Austrálie, Británie a Spojených států.
Území Austrálie, Nového Zélandu, Jižní Ameriky a Antarktidy byla před 500 miliony lety propojena v superkontinentu Gondwaně. Po jeho rozpadu a klimatickém ochlazení se vývoj hrabavých netopýrů a jejich jihoamerických příbuzných oddělil, tvrdí vědci.
