Nedávný průzkum Evropské komise ukázal, že přes 80 procent Švédů má pozitivní vztah k robotům a umělým inteligencím, jsou v tom největšími optimisty v Evropské unii. Proč? Podle analýz to vyplývá z důvěry Švédů v jejich vládu a také v národní společnosti, pro něž pracují. Věří, že se o ně postarají, pokud by došlo k nějaké neočekávané situaci, a že robotizace je jen prostředkem ke zvýšení efektivity – a že tedy povede k lepšímu životu.
Ve Švédsku opravdu zaměstnanci mají z vyšších zisků firem konkrétní finanční výhody, proto se jim vyplatí zvyšování efektivity, která je proměněná v zisk. Podle Timesů je situace v USA zcela jiná: ztratit pracovní místo ve Spojených státech znamená něco úplně jiného než přijít o zaměstnání ve Švédsku nebo jinde v západní Evropě. Jsou s tím totiž spojená další rizika, která v Evropě neznáme – například ztráta zdravotního pojištění. Američané proto patří ve světě k těm nejopatrnějším, co se týká změny místa.
EU a roboti
Švédové v souladu se severskou sociální politikou zajišťují svým občanům bez práce bezplatnou zdravotní péči, vzdělání a také programy, které umožňují nalezení nového zaměstnání; není divu, že se nebojí ztráty práce tolik jako obyvatelé USA, kteří nic takového neznají. Švédové za to platí tím, že mají vysoké daně z příjmů – pohybují se kolem 60 procent.
Co si myslí Evropa o robotech?
Postoje vůči robotům jsou v Evropě spíše pozitivní než negativní: 64 procent respondentů věří, že budou mít kladný dopad na společnost. 84 procent souhlasí, že roboti mají dělat práce, které jsou pro člověka rizikové, 68 procent věří, že roboti a umělé inteligence jsou prospěšní tím, že ulehčují život.
Většina respondentů (74 procent) ale předpokládá, že kvůli robotům budou pracovní pozice spíše zanikat než vznikat – 44 procent oslovených si myslí, že jejich konkrétní práce by se dala nahradit strojem nebo dostatečně schopnou umělou inteligencí.