Američané se robotů bojí, Švédové je vítají. Rozdíl není v mentalitě, ale v sociálních systémech

Asi dvě třetiny Američanů se bojí, že je roboti nahradí – že převezmou většinu práce, kterou dnes vykonávají lidé. Jejich přesným opakem jsou Švédové, kteří se umělých inteligencí a robotizace nebojí téměř vůbec. Přitom teoreticky jsou takovými změnami kvůli struktuře jejich ekonomiky ohroženi více než obyvatelé USA.

„Ne, já se bojím jen zastaralé technologie,“ odpověděla švédská ministryně pro zaměstnanost a integraci Ylva Johanssonová na otázku New York Times, jestli se bojí robotizace a dalších moderních technologií. „Zaměstnání zmizí a my pak naučíme lidi novým profesím. Nebudeme chránit práce, budeme chránit zaměstnance.“

Nedávný průzkum Evropské komise ukázal, že přes 80 procent Švédů má pozitivní vztah k robotům a umělým inteligencím, jsou v tom největšími optimisty v Evropské unii. Proč? Podle analýz to vyplývá z důvěry Švédů v jejich vládu a také v národní společnosti, pro něž pracují. Věří, že se o ně postarají, pokud by došlo k nějaké neočekávané situaci, a že robotizace je jen prostředkem ke zvýšení efektivity – a že tedy povede k lepšímu životu.

Ve Švédsku opravdu zaměstnanci mají z vyšších zisků firem konkrétní finanční výhody, proto se jim vyplatí zvyšování efektivity, která je proměněná v zisk. Podle Timesů je situace v USA zcela jiná: ztratit pracovní místo ve Spojených státech znamená něco úplně jiného než přijít o zaměstnání ve Švédsku nebo jinde v západní Evropě. Jsou s tím totiž spojená další rizika, která v Evropě neznáme – například ztráta zdravotního pojištění. Američané proto patří ve světě k těm nejopatrnějším, co se týká změny místa.

Nahrávám video
EU a roboti
Zdroj: ČT24

Švédové v souladu se severskou sociální politikou zajišťují svým občanům bez práce bezplatnou zdravotní péči, vzdělání a také programy, které umožňují nalezení nového zaměstnání; není divu, že se nebojí ztráty práce tolik jako obyvatelé USA, kteří nic takového neznají. Švédové za to platí tím, že mají vysoké daně z příjmů – pohybují se kolem 60 procent.

Co si myslí Evropa o robotech?

Výše zmíněný výzkum Eurobarometru také upozornil na zajímavou souvislost: čím více lidé v Evropě vědí o robotizaci, tím pozitivnější vztah mají k tomuto tématu. Pokud se někdo o tento fenomén zajímá podrobněji, nejvíce oceňuje, že stroje budou dělat práce, které jsou pro lidi příliš náročné nebo nebezpečné.

Postoje vůči robotům jsou v Evropě spíše pozitivní než negativní: 64 procent respondentů věří, že budou mít kladný dopad na společnost. 84 procent souhlasí, že roboti mají dělat práce, které jsou pro člověka rizikové, 68 procent věří, že roboti a umělé inteligence jsou prospěšní tím, že ulehčují život.

Většina respondentů (74 procent) ale předpokládá, že kvůli robotům budou pracovní pozice spíše zanikat než vznikat – 44 procent oslovených si myslí, že jejich konkrétní práce by se dala nahradit strojem nebo dostatečně schopnou umělou inteligencí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

AI poprvé napsala vědeckou studii, která prošla recenzním řízením

Ještě před třemi lety nedokázaly umělé inteligence (AI) namalovat lidskou ruku tak, aby měla správný počet prstů. Letos se AI poprvé podařilo vydat vědeckou studii, která bez problémů prošla procesem recenzního řízení, u něhož narazí i celá řada lidských vědců. Vědci algoritmus popsali v odborném časopise Nature.
před 4 hhodinami

Nový lék na spavou nemoc je přelom. V rozhovoru pro ČT vysvětluje jeho autorka, jak vznikl

Až do nedávna nebyla spavá nemoc snadno léčitelná. Nejúčinnější přípravek totiž asi pět procent léčených připravil o život. Teď ale vznikla nová látka, která tyto problémy nemá. A její autoři postavili potřeby pacientů nad možný zisk. Vědecká redakce ČT mluvila se Sandrou Rymbryovou, jednou z autorek nového přípravku, který může zachránit statisíce lidských životů.
před 6 hhodinami

Rozmnožování ve vesmíru bude složité. Spermie v mikrogravitaci ztrácejí orientaci

Rozmnožování ve vesmíru bude podle všeho složitější, než se čekalo, ukazuje nový výzkum australských vědců, o němž informuje agentura Reuters. Mikrogravitace totiž narušuje schopnost spermií orientovat se v pohlavním ústrojí a snižuje úspěšnost oplodnění.
před 9 hhodinami

VideoAI má nově předpovídat silné sluneční bouře

Umělá inteligence bude nově pomáhat družicím a astronautům. Nový model od IBM jménem Surya má umět předpovídat silné sluneční bouře. Právě ty mohou zničit satelity na oběžné dráze, elektrické vedení na Zemi a také ohrozit zdraví astronautů v kosmickém prostoru. Sonda SDO kontinuálně sleduje slunce přes patnáct let a každých dvanáct sekund pořizuje jeho snímky. Tato data za devět let – skoro 20 milionů gigabytů – využila společnost IBM k tomu, aby naučila AI model Surya odhalit zvýšenou sluneční aktivitu dřív než člověk. Odborníci však chtějí jít ještě dál. Aktuálně se tak obdobný model učí ze satelitních snímků Země. Cílem je lepší předpověď počasí a rychlejší reakce při přírodních katastrofách nebo vylepšení zemědělství.
před 15 hhodinami

Astronaut prozradil, že na ISS ztratil krátce schopnost mluvit

Astronaut Mike Fincke promluvil o tom, proč NASA vůbec poprvé provedla lékařskou evakuaci z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). A uvedl, že lékaři stále nevědí, co mu indispozici v podobě ztráty řeči přivodilo.
včera v 13:16

Indonésie zakázala mladým sociální sítě. Týká se to 70 milionů lidí

Indonésie o víkendu zavedla zákaz používání sociálních médií, který platí pro všechny děti mladší šestnácti let. Země, kde žije 285 milionů lidí, tak následovala příklad Austrálie v oblasti ochrany mladých lidí před potenciálními on-line riziky.
včera v 11:24

Na seznam chráněných zvířat přibylo čtyřicet druhů. Včetně sovy Harryho Pottera

Seznam mezinárodně chráněných zvířat podle Úmluvy o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů (CMS) se rozšíří o čtyřicet druhů, informuje agentura AFP. Patří mezi ně například i sovice sněžní, což je druh, který proslavila sova Harryho Pottera Hedvika.
včera v 10:23

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
29. 3. 2026
Načítání...