Američané se robotů bojí, Švédové je vítají. Rozdíl není v mentalitě, ale v sociálních systémech

Asi dvě třetiny Američanů se bojí, že je roboti nahradí – že převezmou většinu práce, kterou dnes vykonávají lidé. Jejich přesným opakem jsou Švédové, kteří se umělých inteligencí a robotizace nebojí téměř vůbec. Přitom teoreticky jsou takovými změnami kvůli struktuře jejich ekonomiky ohroženi více než obyvatelé USA.

„Ne, já se bojím jen zastaralé technologie,“ odpověděla švédská ministryně pro zaměstnanost a integraci Ylva Johanssonová na otázku New York Times, jestli se bojí robotizace a dalších moderních technologií. „Zaměstnání zmizí a my pak naučíme lidi novým profesím. Nebudeme chránit práce, budeme chránit zaměstnance.“

Nedávný průzkum Evropské komise ukázal, že přes 80 procent Švédů má pozitivní vztah k robotům a umělým inteligencím, jsou v tom největšími optimisty v Evropské unii. Proč? Podle analýz to vyplývá z důvěry Švédů v jejich vládu a také v národní společnosti, pro něž pracují. Věří, že se o ně postarají, pokud by došlo k nějaké neočekávané situaci, a že robotizace je jen prostředkem ke zvýšení efektivity – a že tedy povede k lepšímu životu.

Ve Švédsku opravdu zaměstnanci mají z vyšších zisků firem konkrétní finanční výhody, proto se jim vyplatí zvyšování efektivity, která je proměněná v zisk. Podle Timesů je situace v USA zcela jiná: ztratit pracovní místo ve Spojených státech znamená něco úplně jiného než přijít o zaměstnání ve Švédsku nebo jinde v západní Evropě. Jsou s tím totiž spojená další rizika, která v Evropě neznáme – například ztráta zdravotního pojištění. Američané proto patří ve světě k těm nejopatrnějším, co se týká změny místa.

Nahrávám video
Zdroj: ČT24

Švédové v souladu se severskou sociální politikou zajišťují svým občanům bez práce bezplatnou zdravotní péči, vzdělání a také programy, které umožňují nalezení nového zaměstnání; není divu, že se nebojí ztráty práce tolik jako obyvatelé USA, kteří nic takového neznají. Švédové za to platí tím, že mají vysoké daně z příjmů – pohybují se kolem 60 procent.

Co si myslí Evropa o robotech?

Výše zmíněný výzkum Eurobarometru také upozornil na zajímavou souvislost: čím více lidé v Evropě vědí o robotizaci, tím pozitivnější vztah mají k tomuto tématu. Pokud se někdo o tento fenomén zajímá podrobněji, nejvíce oceňuje, že stroje budou dělat práce, které jsou pro lidi příliš náročné nebo nebezpečné.

Postoje vůči robotům jsou v Evropě spíše pozitivní než negativní: 64 procent respondentů věří, že budou mít kladný dopad na společnost. 84 procent souhlasí, že roboti mají dělat práce, které jsou pro člověka rizikové, 68 procent věří, že roboti a umělé inteligence jsou prospěšní tím, že ulehčují život.

Většina respondentů (74 procent) ale předpokládá, že kvůli robotům budou pracovní pozice spíše zanikat než vznikat – 44 procent oslovených si myslí, že jejich konkrétní práce by se dala nahradit strojem nebo dostatečně schopnou umělou inteligencí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Lidé na severovýchodě USA hlásili exploze, ve skutečnosti šlo o meteor

Obyvatelé severovýchodu Spojených států v sobotu hlásili policii hlasité exploze. Po dvou silných ranách se otřásly budovy ve státech Massachusetts a Rhode Island a úřady pátraly po příčině. Podle Americké společnosti pro meteory (AMS) šlo o meteor. Ohnivou kouli na denní obloze spatřili lidé od státu Delaware až po kanadský Montréal, napsala agentura AP.
před 37 mminutami

Arktida má za sebou bod zlomu. Na staletí se tam mění životní podmínky

Nová studie naznačuje, že změna chemického složení Severního ledového oceánu způsobená klimatickými změnami narušuje tamní potravní řetězec. Podle vědců je situace v dalších stovkách až tisících letech nezvratná.
před 3 hhodinami

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 20 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
včera v 09:00

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026
Načítání...