Američané se robotů bojí, Švédové je vítají. Rozdíl není v mentalitě, ale v sociálních systémech

Asi dvě třetiny Američanů se bojí, že je roboti nahradí – že převezmou většinu práce, kterou dnes vykonávají lidé. Jejich přesným opakem jsou Švédové, kteří se umělých inteligencí a robotizace nebojí téměř vůbec. Přitom teoreticky jsou takovými změnami kvůli struktuře jejich ekonomiky ohroženi více než obyvatelé USA.

„Ne, já se bojím jen zastaralé technologie,“ odpověděla švédská ministryně pro zaměstnanost a integraci Ylva Johanssonová na otázku New York Times, jestli se bojí robotizace a dalších moderních technologií. „Zaměstnání zmizí a my pak naučíme lidi novým profesím. Nebudeme chránit práce, budeme chránit zaměstnance.“

Nedávný průzkum Evropské komise ukázal, že přes 80 procent Švédů má pozitivní vztah k robotům a umělým inteligencím, jsou v tom největšími optimisty v Evropské unii. Proč? Podle analýz to vyplývá z důvěry Švédů v jejich vládu a také v národní společnosti, pro něž pracují. Věří, že se o ně postarají, pokud by došlo k nějaké neočekávané situaci, a že robotizace je jen prostředkem ke zvýšení efektivity – a že tedy povede k lepšímu životu.

Ve Švédsku opravdu zaměstnanci mají z vyšších zisků firem konkrétní finanční výhody, proto se jim vyplatí zvyšování efektivity, která je proměněná v zisk. Podle Timesů je situace v USA zcela jiná: ztratit pracovní místo ve Spojených státech znamená něco úplně jiného než přijít o zaměstnání ve Švédsku nebo jinde v západní Evropě. Jsou s tím totiž spojená další rizika, která v Evropě neznáme – například ztráta zdravotního pojištění. Američané proto patří ve světě k těm nejopatrnějším, co se týká změny místa.

Nahrávám video
EU a roboti
Zdroj: ČT24

Švédové v souladu se severskou sociální politikou zajišťují svým občanům bez práce bezplatnou zdravotní péči, vzdělání a také programy, které umožňují nalezení nového zaměstnání; není divu, že se nebojí ztráty práce tolik jako obyvatelé USA, kteří nic takového neznají. Švédové za to platí tím, že mají vysoké daně z příjmů – pohybují se kolem 60 procent.

Co si myslí Evropa o robotech?

Výše zmíněný výzkum Eurobarometru také upozornil na zajímavou souvislost: čím více lidé v Evropě vědí o robotizaci, tím pozitivnější vztah mají k tomuto tématu. Pokud se někdo o tento fenomén zajímá podrobněji, nejvíce oceňuje, že stroje budou dělat práce, které jsou pro lidi příliš náročné nebo nebezpečné.

Postoje vůči robotům jsou v Evropě spíše pozitivní než negativní: 64 procent respondentů věří, že budou mít kladný dopad na společnost. 84 procent souhlasí, že roboti mají dělat práce, které jsou pro člověka rizikové, 68 procent věří, že roboti a umělé inteligence jsou prospěšní tím, že ulehčují život.

Většina respondentů (74 procent) ale předpokládá, že kvůli robotům budou pracovní pozice spíše zanikat než vznikat – 44 procent oslovených si myslí, že jejich konkrétní práce by se dala nahradit strojem nebo dostatečně schopnou umělou inteligencí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Evropské lesy je třeba připravit na kůrovce i další požáry, varuje velký model

Podmínky pro vznik kůrovcových kalamit podobných té z let 2018 až 2022 se v budoucnosti budou opakovat, ukazuje nový model vytvořený s pomocí umělé inteligence. Podíleli se na něm i čeští vědci a předpovídá vývoj v Evropě, včetně Česka. I v nejoptimističtějším scénáři předpokládá výrazný nárůst zasažených lesů.
včera v 10:51

Brzký nástup jara může přinést problémy, varují fenologové

Letošní časný nástup jara se velmi podobá rekordnímu, který vědci zaznamenali před dvěma lety po historicky nejteplejším únoru. Oznámili to vědci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe a Mendelovy univerzity v Brně. Podle nich to prokazuje fakt, že habry obecné u Lanžhota na Břeclavsku vyrašily v pondělí 9. března, což je vyrovnání rekordního termínu z předloňska.
včera v 09:46

Močovina uvázlá v Hormuzu by ohrozila světové zemědělství

Po uzavření Hormuzského průlivu se rychle zvýšily ceny ropy a zemního plynu, což svět sleduje s obavami. Experti na potravinovou bezpečnost varují před možným zpomalením dodávek močoviny, která se používá jako hnojivo.
9. 3. 2026

Chirurg v Londýně, pacient na Gibraltaru. První britská operace na dálku uspěla

Chirurg z Londýna provedl první robotickou operaci na dálku v Británii, pacient se při ní nacházel 2400 kilometrů daleko na Gibraltaru. Operace, při níž byla pacientovi odstraněna prostata, byla součástí zkušebního programu a využila robotický systém Toumai.
9. 3. 2026
Načítání...