Vytvořili ho mimozemšťané? Astronomové prověří podivný asteroid 'Oumuamua

Astronomové využijí jeden z největších teleskopů světa, aby se pokusili zjistit, jestli záhadný asteroid 'Oumuamua neobsahuje mimozemské technologie. Těleso 'Oumuamua je totiž prvním asteroidem, který pronikl do naší sluneční soustavy odjinud – z prázdného mezihvězdného prostoru, jenž leží za jejími hranicemi.

  • Apostrofu na začátku slova 'Oumuamua se říká okina. Jde o havajskou hlásku, která říká, jak se má samohláska vyslovovat. Správná výslovnost tohoto tělesa tedy zní: „H O u mu a mu a

Nyní se na tento objekt namíří oko teleskopu Green Bank v americké Západní Virginii. Bude naslouchat rádiovým signálům, které by se z tohoto bizarního tělesa ve tvaru doutníku mohly ozývat. Podle vědců z projektu Breakthrough Listen, kteří jsou za tento výzkum zodpovědní, by se mělo pozorování rozjet již ve středu.

První fáze pozorování bude trvat deset hodin, vědci během ní budou sledovat asteroid na čtyřech různých frekvenčních pásmech. „S největší pravděpodobností je přirozeného původu, ale protože je tak zvláštní, rádi bychom zjistili, jestli neobsahuje nějaké stopy umělého původu,“ uvedl Avi Loeb, profesor astronomie na Harvardu, který je poradcem projektu Breakthrough Listen. „Mohli bychom narazit například na rádiové signály. Pokud takový signál objevíme a bude umělého původu, okamžitě to poznáme.“

Poprvé byl tento návštěvník identifikován teleskopem Pan-STARRS 1 na Havaji. Dalekohled zaznamenal slabý záblesk světla na obloze, který zpočátku připomínal pomalu se pohybující malý asteroid. Další pozorování během následujících dní ale umožnila vědcům, aby spočítali s velkou přesností jeho dráhu.

Výpočty odhalily, že bez jakékoliv pochybnosti tento objekt nepochází ze sluneční soustavy – na rozdíl od všech ostatních asteroidů a komet, které doposud astronomové měli možnost pozorovat.

Tento objekt je značně protáhlý, je tedy asi desetkrát delší než širší. Také jsme poznali, že má temně rudou barvu, což je podobné jiným tělesům ve vnější části naší sluneční soustavy. A také se potvrdilo, že je kompletně neporušený – nenašli jsme kolem něj ani stopu po prachových částicích.
Karen Meechová
Institute for Astronomy, Hawaii

Místo jeho původu je někde mimo naši sluneční soustavu, daleko za jejími hranicemi. Zpočátku astronomové objekt zařadili mezi komety, citlivé přístroje ESO (Evropská jižní observatoř) ale dokázaly, že to kometa být nemůže; ukázalo se to, když se objekt přiblížil nejblíže Slunci během září 2017. Následně byl tedy překlasifikován jako asteroid a dostal jméno 1I/2017 U1 ('Oumuamua).

Předběžné výpočty naznačují, že pochází ze směru jasné hvězdy Vega. Jenže protože letí jen rychlostí 95 tisíc kilometrů za hodinu, v době, kdy se tam asteroid nacházel (před asi 300 tisíci roky), v této pozici Vega ještě nebyla. 'Oumuamua tedy možná cestuje po Mléčné dráze miliony let, aniž by za tu dobu potkal nějakou hvězdu nebo sluneční soustavu.

První reálné záběry objektu Oumuamua z Evropské jižní observatoře
Zdroj: ESO

Astronomové odhadují, že takových mezihvězdných návštěvníků existuje mnohem více, sluneční soustavou proletí možná až jeden ročně – jsou však příliš nejasné a špatně se pozorují, takže až doposud unikaly naší pozornosti.

Najdeme mimozemský život?

„Šance, že něco uslyšíme, jsou velice malé, ale pokud na něco narazíme, okamžitě to veřejnosti dáme vědět,“ oznámil Loeb. „I kdybychom tam našli třeba jen signály artefaktu, který tam zůstal, aniž bychom narazili na stopy života, byl by to největší úspěch mého života. Jedná se o jednu z nejdůležitějších otázek vědy, možná dokonce je nejdůležitější – jsme sami?“ dodal Loeb.

Projekt Breakthrough Listen je dílem Královské společnosti v Londýně; vznikl roku 2015, kdy za ním stál slavný fyzik Stephen Hawking. Jeho cílem je pátrání po stopách života na planetách, které obíhají milion hvězd nejblíže Zemi. Vědci na to mají k dispozici 100 milionů dolarů, jež projektu daroval miliardář Yuri Milner. Díky tomu má k dispozici čas na těch nejlepších teleskopech v USA a Austrálii.

Vědci však nebudou zklamaní ani v případě, že by na asteroidu na žádné signály nenarazili – jejich výzkum je postavený tak, že v každém případě by měl zjistit o asteroidu 'Oumuamua spoustu faktů, například jeho přibližné složení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 15 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 16 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 18 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 19 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 19 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 22 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...