Pokud se epidemie moru na Madagaskaru ještě zhorší, nebude ji tamní systém zdravotní péče schopen zvládnout. Tento ostrov už měl s morem problémy i v minulosti, letos je však situace nejhorší za 50 let.
Epidemie plicního a dýmějového moru od srpna zabila na Madagaskaru již 165 lidí. V říjnu to přitom ještě bylo „jen“ 124 osob. Šíření nákazy se sice od října poprvé od vypuknutí epidemie zpomalilo, ale nové případy stále přibývají.
- Mor způsobuje bakterie Yersinia pestis z čeledi Enterobacteriaceae. Jedná se o anaerobní bakterii, která je přenositelná na zvíře i na člověka.
- Lidská infekce Y. pestis, způsobující morovou nemoc, se dělí do tří hlavních forem: dýmějový, septický (sepse, otrava krve) a plicní černý mor.
- Všechny tyto tři formy jsou odpovědné za vysokou úmrtnost během epidemií v lidské historii, včetně tzv. Černého moru, jenž zahubil nejméně třetinu evropské populace v letech 1347 až 1353.
Ještě v říjnu projevovaly úřady spokojenost: „Snížil se počet lidí přicházejících do nemocnic a přibývá těch, kteří se uzdravili a opouštějí nemocnice,“ uvedl tehdy Manitra Rakotoarivony z ministerstva zdravotnictví. „Deset okresů (ze 30 zasažených morem) již oznámilo konec epidemie, což znamená, že tam v posledních 15 dnech nezaznamenali žádný nový případ,“ dodal.
V listopadu se však úmrtnost opět zvýšila, během pouhých tří dnů stoupla o 15 procent. Nakažených je nejméně 2034 osob.
Mor se na Madagaskaru v posledních dekádách objevuje téměř každoročně, a to zpravidla mezi zářím a dubnem. Letos se však nemoc vyskytla dříve, navíc kromě dýmějového moru přenášeného krysami se objevil také nakažlivější plicní mor, který se může šířit z člověka na člověka kašláním a pokud není léčen, může zabít i během 24 hodin. Dvě třetiny nakažených na Madagaskaru zasáhl právě plicní mor.
Panují navíc obavy, že by nemoc mohla zmutovat a stát se odolnější proti antibiotikům. Epidemie moru sice zatím na tyto látky reaguje velmi dobře, ale masivní nasazení těchto léků znamená, že se zvyšuje pravděpodobnost na vznik nějaké formy rezistence.
Například profesor John Joe McFadden z University of Surrey pro MailOnline uvedl: „Mor naštěstí není rezistentví vůči antibiotikům. Pokud se to ale stane, tato nemoc bude daleko, daleko děsivější. Pokud hodláte u pacientů používat stále více antibiotik, odolnost proti antibiotikům je nevyhnutelná.“
Dr. Derek Gatherer z biomedicínského oddělení Lancaster University řekl MailOnline, že Madagaskar se sice pokouší epidemii zvládnout, je to však pro něj značně obtížné.
„Madagaskar, stejně jako mnoho afrických zemí, má nedostatek lékařů. Existuje přibližně tři a půl tisíce lékařů pro 22 milionů lidí. Mají jen asi 6 tisíc nemocničních lůžek, takže nejsou zvlášť dobře připraveni na to, aby se s takovými událostmi vypořádali. Kdyby nebylo mezinárodní pomoci, rozhodně by to bylo mnohem horší,“ konstatoval Gatherer.
Mor odolný proti antibiotikům
Případ moru, který odolává antibiotikům, se už ve světě objevil, a to shodou okolností také na Madagaskaru. Stalo se to roku 1995 a bakterie odolávala celé řadě antibiotik. Mezinárodní tým vědců provedl rozbor a zjistil, že je základ bakterie velmi podobný tomu u jednoho druhu značně rezistentní salmonely.
„V přírodě mohou vzniknout zcela spontánně a velmi rychle kmeny, které budou mít vysokou míru rezistence k mnoha antibiotikům,“ uvedli vědci. „Když jsme identifikovali první kmen Yersinia pestis odolný vůči více druhům antibiotik, upozornili jsme, že se tento kmen může objevit opět a že se může šířit. V takovém případě by nastaly velmi vážné komplikace.“
