Může člověk „chytit“ Alzheimerovu chorobu? Existují podezření, že ano – a to prostřednictvím krevní transfuze. Je ale velmi složité něco takového prokázat. Aktuálně zveřejněná studie ale přináší nové argumenty.
Je Alzheimerova nemoc nakažlivá? Vědci studují, zda ji nepřenáší transfuze
Autoři nové práce studovali myši. Podařilo se jim prokázat, že protein, který je s Alzheimerovou chorobou spojovaný, se může mezi těmito hlodavci šířit právě pomocí krevní transfuze. A výsledkem tohoto přenosu je poškození mozku zvířat.
Už delší dobu se ví, že nemoci, jako je například Creutzfeldt-Jakobova choroba, se můžou šířit pomocí proteinů. Jedna její varianta dokonce přenáší proteiny, jimž se říká priony, masovými produkty nebo krevními transfuzemi.
Alzheimerova choroba má s Creutzfeldt-Jakobovou chorobou mnoho společného: obě jsou spojené s hromaděním organických molekul v mozku. Ty se hromadí v mozku – zatím jen nevíme, zda je nános této látky projevem nemoci, anebo její příčinou.
Černocký: Alzheimer je plíživý, může vzniknout 20 let před svým projevem (zdroj: ČT24)
Již dříve existovaly náznaky, že se amyloidu beta možná šíři podobným způsobem jako priony. Před půl stoletím se řada lidí s růstovými poruchami léčila růstovým hormonem, který se tehdy získával z mrtvých zvířat.
U mnoha osob, které se takto léčily, propukla později Creutzfeldt-Jakobova choroba – z těl mrtvých zvířat se na lidi přenesly priony. Teprve o desetiletí později se však ukázalo, že u některých lidí z této skupiny se objevila také Alzheimerova choroba, a to přesto, že šlo o osoby poměrně mladé, tedy ve věku do 51 let.
Vědci nebyli schopní prokázat, že existuje přímá souvislost s cizí tkání, mohlo jít totiž také o důsledek nějakého lékařského zákroku.
Nyní ale vrhá nová studie na myších na tento fenomén jasnější světlo. Když vědci v experimentu spojili zdravou myš s myší, která měla Alzheimerovu chorobu, vyvinuly se u té zdravé amyloidové povlaky v mozku.
Poté, co se tento proteinový povlak začal u zdravé myši formovat, začala mozková tkáň umírat. Spojení myší probíhalo tak, že jim vědci propojili chirurgicky jejich oběhové systémy.
Kde se bere Alzheimer?
Podle autorů výzkumu to naznačuje, že Alzheimerova choroba se může šířit pomocí amyloidu beta v krvi. „Tento protein se může dostat do myšího mozku a způsobit tam poškození,“ popsal Weihng Song z University of British Columbia ve Vancouveru, který výzkum vedl. Jeho tým pracoval s myšmi, které mají gen, díky němuž se u nich vyvine lidská verze amyloidu beta – u normálních myší totiž Alzheimerova choroba vzniknout nemůže.
„Opravdu poměrně přesvědčivě ukázali, že je možné přenést amyloidové nánosy mezi myšmi, pokud se propojí jejich oběhové systémy,“ potvrdil Gustaf Edgren z Karolinska Institute ve Švédsku, který se na výzkumu nepodílel. „Posiluje to teorii, že amyloid beta je nějakým způsobem infekční – mohl by se chovat podobně jako priony.“
Problém složitější než složitý
Zajímavé je, že tyto výsledky odporují starší studii, kterou vypracoval výše citovaný profesor Edgren. Jeho skupina studovala 2,1 milionu osob z Dánska a Švédska, jimž byla darována krev. Podle této rozsáhlé práce se nepodařilo zjistit, že by krev darovaná lidmi s Alzheimerovou chorobou zvyšovala nějak riziko vzniku této nemoci.
Edgren přiznává, že přestože jeho vlastní výzkum byl velmi rozsáhlý, existuje přesto pravděpodobnost, že se mu nepodařilo zachytit důkazy o přenosu proteinů Alzheimerovy nemoci. „Sledovali jsme ty osoby jen 25 let,“ popsal jádro problému. „Nemoci mohlo trvat déle, než vznikla, anebo nám prostě chyběla data. Že jde o infekční protein, se obává hodně vědců,“ dodal.
- Alzheimerova nemoc je nejčastější příčinou demence. Jde o degenerativní onemocnění mozku provázené postupnou ztrátou myšlení, paměti, úsudku i orientace. Vede nakonec k rozpadu osobnosti a závislosti nemocného na každodenní pomoci jiného člověka.
Song varuje, že vědci zatím nemají dostatek důkazů k tomu, aby se z práce daly odvozovat nějaké obecně platné závěry. Přece jen dvě myši sešité dohromady nejsou situací, která by se dala automaticky přenést na člověka.
Mathias Jucker z německého Centra pro neurodegenerativní nemoci v Tübingenu popsal, že podle něj tato studie nedokazuje, že by Alzheimerova choroba byla přenosná. Songův tým bude chtít ve výzkumu pokračovat dvěma směry – jednak by vědci rádi studovali, jak se amyloid beta pohybuje v krvi, a současně budou sledovat, jak se reálně mění chování postižených myší.