Nová teorie: tyranosauři měli tlapy drobné, ale ideální k brutálnímu sekání

Tyranosaurus je jednoznačně nejznámějším a díky filmům a seriálům i nejoblíbenějším dinosaurem vůbec. Přestože toho o něm vědci dokázali zjistit opravdu hodně zajímavého, spousta je toho na něm stále nepochopeného.

Jednou z nejpodivnějších částí tyranosauřího těla jsou pro paleontology jeho zakrslé a na první pohled zcela zbytečné přední končetiny. Přestože dospělý tyranosaurus mohl měřit až 13 metrů a vážil kolem 8 tun, jeho přední končetiny byly stejně velké jako ty lidské. Měřily necelý metr, samotná pažní kost asi 40 centimetrů. K čemu něco takového mohlo sloužit, se vědci pokoušejí popsat už desítky let, ale zatím marně.

Hypotéz už přitom bylo poměrně hodně. Jednou z nich je, že tyranosaurům sloužily při rozmnožování, „tyranští královští ještěři“ (což je překlad slova tyranosaurus rex) se jimi navzájem přidržovali. Při jejich velikosti a hmotnosti a současně podivnému postavení pánevních kostí muselo být podle některých paleontologů značně náročné zaujmout a udržet správnou polohu. Pro tuto teorii však chybí více důkazů.

Další teorie říká, že jedinou funkcí horních končetin byla pomoc při zvedání těžkého tyranosauřího těla ze země. Pokud toto zvíře spalo nebo leželo z jiných důvodů, muselo mít kvůli stavbě zadních končetin značné problémy vstát ze země, krátké přední končetiny v tom mohly pomoci.

Jiné teorie zase zdůrazňují, že tyto končetiny nebyly vlastně tyranosaurům vůbec k ničemu. Byly příliš slabé a krátké k tomu, aby se daly k něčemu využít – pokud by tyranosauři nevyhynuli, zřejmě by u nich tyto končetiny úplně zanikly. Jenže tomu zase odporuje fakt, že tyto končetiny byly nečekaně silné; nejnovější analýzy uvádějí, že v nich mohli Tyranosauři udržet až hmotnost kolem 200 kilogramů.

Nástroj pro mladé

S novou teorií přišel paleontolog Steven Stanley z University of Hawaii. Na pravidelném setkání Americké geologické společnosti, které se konalo 23. října, popsal, že tvar těchto končetin byl mimořádně dobře uzpůsobený pro souboje na blízkou vzdálenost. Předchůdci T-rexe měli horní končetiny delší, sloužily jim k uchopování potravy. Ale tyranosauři pro tento úkol využívali spíše svých velikých čelistí, takže jejich paže se stávaly stále menšími a slabšími.

Stanley se zaměřil na studium drápů, jimiž přední končetiny tyranosaurů končily – na každé byly dva, měřily asi 10 centimetrů a byly velmi ostré. Dva drápy musely sekat nebo bodat mnohem lépe, než kdybych jich bylo více – síla se lépe koncentruje do menších bodů. Vědce zaujala také podobnost s medvědími drápy, které slouží spíše pro sekání a trhání než pro uchopování kořisti (například na rozdíl od těch orlích).

Podle paleontologa byly takové drápy mimořádně užitečné zejména pro mladší tyranosaury. Paže totiž těmto dinosaurům rostly ve starším věku pomaleji – mladší tyranosauři je tedy měli oproti velikosti těla mnohem delší než dospělci. Stanley se domnívá, že právě mladí tyranosauři byli schopní je využívat jako užitečný nástroj pro sekání po kořisti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Věčné chemikálie ve vodě škodí dětskému zdraví i peněženkám

Negativní dopady na zdraví, které způsobují takzvané věčné chemikálie v pitné vodě, stojí Spojené státy v současné době už nejméně osm miliard dolarů (160 miliard korun) ročně v sociálních nákladech. Popsali to vědci z Arizonské univerzity.
12. 12. 2025

Osamělost zvyšuje riziko srdečních onemocnění

Nedostatek sociálních vazeb a osamělost mají vliv na riziko srdečního onemocnění. Lidé s omezenými sociálními kontakty čelí podle dlouhodobých studií o zhruba třicet procent vyššímu riziku úmrtí na srdeční a cévní onemocnění, upozornili zástupci České kardiologické společnosti.
12. 12. 2025

Mezi bobrem a surikatou. Člověk patří mezi nejmonogamnější savce, ukázal výzkum

Studie vědců z Cambridge se pokusila sestavit žebříček nejvíce monogamních druhů savců. Podle starších odhadů patří člověk na hranu mezi monogamními a polygamními druhy, nový detailnější výzkum ho nicméně řadí pod vrchol pomyslné „hitparády“ monogamie.
12. 12. 2025

Alkohol poškozuje DNA a působí rakovinu, buňky se mu brání, ukazuje český výzkum

Alkohol poškozuje lidskou DNA a způsobuje rakovinu, zjistila studie vědců z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR (ÚOCHB). Buňky se dle výzkumu poškození brání a DNA opravují, u některých lidí ale méně účinně. Článek o studii zveřejnil časopis Communications Biology ze skupiny Nature, uvedl ÚOCHB. V míře, která poškozuje zdraví, pije podle výzkumů alkohol 1,5 milionu Čechů.
11. 12. 2025
Načítání...