Tyranosaurus je jednoznačně nejznámějším a díky filmům a seriálům i nejoblíbenějším dinosaurem vůbec. Přestože toho o něm vědci dokázali zjistit opravdu hodně zajímavého, spousta je toho na něm stále nepochopeného.
Jednou z nejpodivnějších částí tyranosauřího těla jsou pro paleontology jeho zakrslé a na první pohled zcela zbytečné přední končetiny. Přestože dospělý tyranosaurus mohl měřit až 13 metrů a vážil kolem 8 tun, jeho přední končetiny byly stejně velké jako ty lidské. Měřily necelý metr, samotná pažní kost asi 40 centimetrů. K čemu něco takového mohlo sloužit, se vědci pokoušejí popsat už desítky let, ale zatím marně.
Hypotéz už přitom bylo poměrně hodně. Jednou z nich je, že tyranosaurům sloužily při rozmnožování, „tyranští královští ještěři“ (což je překlad slova tyranosaurus rex) se jimi navzájem přidržovali. Při jejich velikosti a hmotnosti a současně podivnému postavení pánevních kostí muselo být podle některých paleontologů značně náročné zaujmout a udržet správnou polohu. Pro tuto teorii však chybí více důkazů.
Další teorie říká, že jedinou funkcí horních končetin byla pomoc při zvedání těžkého tyranosauřího těla ze země. Pokud toto zvíře spalo nebo leželo z jiných důvodů, muselo mít kvůli stavbě zadních končetin značné problémy vstát ze země, krátké přední končetiny v tom mohly pomoci.
Jiné teorie zase zdůrazňují, že tyto končetiny nebyly vlastně tyranosaurům vůbec k ničemu. Byly příliš slabé a krátké k tomu, aby se daly k něčemu využít – pokud by tyranosauři nevyhynuli, zřejmě by u nich tyto končetiny úplně zanikly. Jenže tomu zase odporuje fakt, že tyto končetiny byly nečekaně silné; nejnovější analýzy uvádějí, že v nich mohli Tyranosauři udržet až hmotnost kolem 200 kilogramů.
Nástroj pro mladé
S novou teorií přišel paleontolog Steven Stanley z University of Hawaii. Na pravidelném setkání Americké geologické společnosti, které se konalo 23. října, popsal, že tvar těchto končetin byl mimořádně dobře uzpůsobený pro souboje na blízkou vzdálenost. Předchůdci T-rexe měli horní končetiny delší, sloužily jim k uchopování potravy. Ale tyranosauři pro tento úkol využívali spíše svých velikých čelistí, takže jejich paže se stávaly stále menšími a slabšími.
Stanley se zaměřil na studium drápů, jimiž přední končetiny tyranosaurů končily – na každé byly dva, měřily asi 10 centimetrů a byly velmi ostré. Dva drápy musely sekat nebo bodat mnohem lépe, než kdybych jich bylo více – síla se lépe koncentruje do menších bodů. Vědce zaujala také podobnost s medvědími drápy, které slouží spíše pro sekání a trhání než pro uchopování kořisti (například na rozdíl od těch orlích).
Podle paleontologa byly takové drápy mimořádně užitečné zejména pro mladší tyranosaury. Paže totiž těmto dinosaurům rostly ve starším věku pomaleji – mladší tyranosauři je tedy měli oproti velikosti těla mnohem delší než dospělci. Stanley se domnívá, že právě mladí tyranosauři byli schopní je využívat jako užitečný nástroj pro sekání po kořisti.
