Čína končí s dovozem odpadu. Způsobí to obrovský problém pro přírodu na celém světě

Čína fungovala desetiletí jako celoplanetární likvidátor odpadu. Teď se rozhodla, že s tím skončí – ale svět na to není vůbec připraven.

Čína je největším světovým výrobcem, ale kromě toho byla také dlouhá léta největším dovozcem mnoha druhů recyklovatelných materiálů. Jen loni dovezla 7,3 milionu tun plastového odpadu z rozvinutých zemí, jako jsou Spojené státy, země EU nebo Japonsko.

V červenci 2017 ale Čína oznámila velké změny v tom, jaký druh odpadu bude dovážet a že to bude lépe kontrolovat. Současně oznámila Světové obchodní organizaci, že do konce roku zakáže dovoz 24 kategorií odpadu a recyklovatelných materiálů. Tato kampaň proti „cizímu odpadu“ se týká plastů, textilu a papíru – v důsledku to bude znamenat, že místo importovaného odpadu bude nyní zpracovávat odpad domácí, jehož má v současné době od své rychle rostoucí střední třídy více než nadbytek. Nejvíce se zákaz bude týkat těch nejméně kvalitních druhů odpadu.

Nahrávám video

Dopady tohoto kroku budou podle analytiků dalekosáhlé. Čína je největším trhem s recyklovaným plastem na světě, takže existují obavy, že plasty, jež by zpracovala, nyní nebudou už recyklovány vůbec. Pro lepší představu: do Číny dosud putuje na recyklaci až 87 procent plastu z Evropské unie. Velmi podobně na tom byly Spojené státy a Japonsko, například USA roku 2016 exportovaly do Číny 1,42 milionu tun odpadních plastů. Co s ním bude teď, to nikdo netuší.

Kam s ním?

Na otázku, co si s tak obrovským množstvím plastového odpadu počít, hledají odpověď lidé v řadě zemí, alternativ totiž není mnoho. Jednou z možností jsou skládky, což ale není ideální řešení. Plast se dá také spálit a tím by se dala získat energie – nicméně spalování plastů je problematické kvůli jeho dopadům na lidské zdraví.

Zřejmě nejméně špatnou variantou je, aby se odpad někam dočasně uložil – přinejmenším do doby, než se podaří najít řešení, jak plasty efektivněji recyklovat, anebo se objeví nový trh, kam by se daly prodat. Ani to ale není bez rizik, v podobných skladištích došlo již k řadě požárů.

Některé společnosti se snaží nové situaci přizpůsobit tím, že investují do nových technologií – tak, aby splnily vyšší požadavky na kvalitu. Týká se to například recyklovaného papíru.

Všudepřítomný plast

Plast je skvělý materiál, který naše civilizace využívá neustále – od oblečení přes obalové materiály až po elektroniku a stavebniny. Jenže jeho spotřeba je díky jeho nízké ceně tak vysoká, že lidstvu začíná způsobovat problémy. V podobě mikročástic se dostává do světových oceánů, kde se objevuje v tělech mořských tvorů.

Od padesátých let dvacátého století lidstvo vyprodukovalo nejméně 6 miliard tun plastového odpadu. Asi 9 procent se podařilo zrecyklovat, ale zbytek byl buď spálen (12 procent), nebo se dostal na skládky či do přírody (79 procent).

Bohužel se plasty ve formě mikrovláken dostávají také do pitné vody – nedávný výzkum popsal, že v 83 procentech vzorků odebraných po celém světě tato hmota je. Týká se to i Česka, naznačil malý průzkum, který v říjnu provedli redaktoři České televize.

Smrtící sáčky

Podle zprávy z roku 2014 až osm procent evropských igelitových pytlíků skončí v moři. Spolu s jinými plasty v oceánech zabijí ročně na 100 tisíc mořských savců a přes milion ptáků.
Každý kilometr moře a oceánu obsahuje asi 74 tisíc kusů plastů. V Nizozemsku vědci zkoumající pokles počtu buřňáků, nalezli plasty v žaludcích 95 % z nich; v Německu chemikálie z plastů ovlivňují reprodukční systémy mořských zvířat, zatímco v Kalifornii záchranáři sledují zvýšený počet velryb a delfínů umírajících bolestivou smrtí, kdy jsou jejich střeva zacpána odpadem.

Pomohlo by omezení – ale jen v globálním měřítku

Některé evropské země už plastové tašky v různé míře omezily. Poprvé Dánové, když v roce 1994 zavedli daň na všechny obaly. Počet igelitek díky tomu poklesl o 66 procent. Prvním evropským městem, které ve svém katastru vůbec zakázalo používání igelitových tašek, je anglické Modbury. Země, jež tradičně tenhle nákupní doplněk milovala, tedy Itálie s 20 miliardami kusů ročně, zakázala igelitky v roce 2011. Evropská unie spotřebuje ročně stále na 100 miliard jednorázových igelitek.

Podle nedávno publikované studie je více než 70 procent vyrobeného plastu nyní nevyužito, leží na skládkách, ale obrovská kvanta pronikla i do přírody a ničí lesy, louky, pouště i dna oceánů. Tato práce ekologů z University of California, Santa Barbara byla zveřejněna v odborném časopise Science Advances a jde o první opravdu globální výzkum na toto téma – tedy kolik plastu bylo vyrobeno, jak se využívá a kde skončí. Tady jsou základní čísla, k nimž autoři dospěli:

  • vzniklo 8,3 miliardy tun plastu
  • polovina z tohoto čísla byla vyrobena v posledních 13 letech
  • asi 30 procent vyrobeného plastu používáme dodnes
  • z vyhozeného plastu se recykluje asi 9 procent, 12 procent se spaluje, asi 79 procent skončí na skládkách
  • nejkratší využívání plastu je v sektoru obalů – plast v něm vydrží v oběhu asi rok
  • nejdéle plasty vydrží v užitku ve stavebnictví a při výrobě strojů
  • roku 2050 bude plastový odpad tvořit 12 miliard tun
  • nejlépe se recykluje v Evropě (30 procent), pak v Číně (25 procent), USA jsou na tom výrazně hůř (9 procent)

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Archeologové našli na Olomoucku hradisko ze starší doby bronzové

Archeologové objevili v Charvátech na Olomoucku dosud neznámé opevněné sídliště ze starší doby bronzové. Pravěké hradisko, které mohlo sloužit jako centrum okolních komunit, chránily tři linie obranných příkopů. Archeologové při záchranném výzkumu odkryli také čtyři hroby a pozůstatky osídlení z několika pravěkých období. Rozsah opevněného areálu pomohl odhalit také geofyzikální průzkum.
před 12 hhodinami

Je tu GTA VI. Očekávají se stamiliardové tržby, unavené palce i kritika

Po třinácti letech vychází další díl videoherní série Grand Theft Auto (GTA). Těší se na něj desítky milionů hráčů po celém světě, ale na výsledky už čekají i ekonomové. Zisk hry by totiž měl překonat všechny filmy v dějinách. Ostatně globálním fenoménem se GTA VI stalo ještě před vydáním.
před 13 hhodinami

Jediná jaderná exploze na orbitě může zničit skoro všechny družice

Moderní civilizace se opírá o satelity. Předpovídají počasí, pomáhají bezpečnosti, přenášejí klíčová data, sledují každý metr zemského povrchu. V současné době je na nízké oběžné dráze asi třináct tisíc družic a každá z nich usnadňuje lidem život. Ale podle nové studie jsou nečekaně zranitelné. Pokud by někdo na nízké oběžné dráze odpálil jadernou zbraň, vyřadilo by to z provozu většinu satelitů, popsali vědci v nové, zatím nerecenzované studii.
před 16 hhodinami

Voyager 1 je nyní světelný den od Země

Americká sonda Voyager 1 dosáhla ve středu v 11:16 jako první lidský výtvor vzdálenosti 25,9 miliardy kilometrů od Země. Dokázala tím překročit hranici jednoho světelného dne od naší planety.
před 17 hhodinami

Spojené státy přišly o status země bez spalniček

Spojené státy po více než čtvrtstoletí ztratily status země bez výskytu spalniček. Rozhodla o tom Panamerická zdravotnická organizace (PAHO) kvůli tomu, že tato vysoce nakažlivá nemoc se po USA nepřerušeně šíří déle než rok.
před 20 hhodinami

Archeologové našli ostatky jednooké holčičky z doby před 1300 lety

Archeologové odhalili první důkaz o historické existenci člověka se vzácnou genetickou poruchou, která způsobuje jednookost.
17. 11. 2026‌‌

Hlubokomořská těžba může vymazat ekosystémy staré miliony let

Pokud by se začalo těžit v hloubkách kolem čtyř až šesti tisíc metrů pod hladinou, zcela by to zničilo křehké ekosystémy, které tam existují ukryté přímo v materiálech, po nichž průmysl touží. Varuje před tím nová studie.
16. 11. 2026‌‌

Datová centra ve vesmíru by mohla znemožnit pozorování hvězd, varují vědci

Rozmístění rozsáhlých sítí datových center do vesmíru by mohlo lidem téměř znemožnit pozorování hvězd. S odkazem na novou studii o tom napsal zpravodajský server Axios. Většina obyvatel Spojených států datová centra v blízkosti svých domovů odmítá a vynesení této technologie do vesmíru vyvolává zase obavy vědců, včetně astronomů. Přesun desetitisíců počítačů pro umělou inteligenci (AI) na oběžnou dráhu totiž s sebou nese řadu nových a neprobádaných rizik.
16. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.