Lasery, které umí svařovat na několik metrů i léčit. Česká technologie hodlá ohromit svět

Technologická agentura České republiky podpořila výzkum účinného laseru, který je schopný konkurovat těm nejlepším na světovém trhu. Používat se může v automobilovém průmyslu i při náročných lékařských operacích.

Až k novému českému patentu dovedli mladí výzkumníci spolu s odborníky z praxe výzkum takzvaných vláknových laserů. Ty patří k nejmladším a nejrychleji se rozvíjejícím typům laserů. Jejich bouřlivý rozvoj nastal na přelomu tisíciletí – zpočátku hlavně v oblasti telekomunikací.

V současnosti se hodně využívají jako součást klíčových technologií například v medicíně nebo v průmyslu. Konkrétně při úpravách povrchů, při řezání, značení nebo při svařování, kdy díky vysoce kvalitnímu svazku záření mohou vláknové lasery svařovat na vzdálenost i několika metrů.

Jak řezat velké molekuly

Výzkumníci vyvinuli thuliový vláknový laser (Tm laser) o vlnové délce světelného záření 2 mikrometry, která je mimo jiné ideální pro opracování polymerů. „Laicky řečeno tímto laserem lze rychle a velmi kvalitně opracovávat čiré polymery a nedochází přitom k jejich nežádoucímu zabarvení,“ vysvětlil Tomáš Mužík ze společnosti Matex PM, která se na vývoji podílela.

Vláknové lasery
Zdroj: TA ČR

Polymery jsou velké molekuly, které například tvoří umělou hmotu – tedy vytvářejí to, co dělá umělou hmotu univerzálně použitelnou. Díky tomuto laseru se dají oddělovat látky v medicně, ale i v chemii a dalších vědách. Mezi polymerní materiály patří hlavně plasty a přírodní i syntetické kaučuky, řadí se mezi ně i laky, lepidla, prací prostředky a další látky, které se v moderní společnosti využívají téměř všude.

V plastech se mechanické, chemické i další vlastnosti materiálu upravují například přídavkem změkčovadel (např. u PVC), stabilizátorů, antioxidantů, plniv, kompatibilizátorů, barviv, pigmentů a podobně. U kaučuků jsou zásadními přísadami plniva, například saze a vulkanizační prostředky, jejichž úkolem je zesíťovat původně lineární řetězce polymeru.

Vláknové lasery
Zdroj: TA ČR

„Novost řešení spočívá v prosazení laserového obráběcího systému, který by útočil na nejlepší systémy, které jsou dnes dostupné na trhu. Díky vlnové délce, která se dosud příliš nepoužívala, a díky malé dostupnosti takovýchto laserů se objevuje obrovské pole využití v různých oblastech průmyslu, medicíně, letectví a kosmonautice,“ dodal.

K úspěchu projektu přispěla i spolupráce s dalšími odborníky, například s výzkumnicemi a výzkumníky z laserového centra HiLASE v Dolních Břežanech, které nedávno vygenerovalo vůbec největší laserový výkon svého druhu (s pulzy o vysoké energii při současně vysokém středním výkonu přes 1 kW) na světě.

Co to umí

  • Vláknové lasery jsou jedním ze zajímavých vědeckých projektů, které dotací ve výši 25 milionů korun TA ČR podpořila, a to v programu EPSILON, jenž je zaměřený na zlepšení pozice českého průmyslu pomocí podpory projektů aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje.

Český inovativní laser byl nejprve vyzkoušen v laboratoři v Ústavu fotoniky a elektroniky Akademie věd ČR a koncem minulého roku byl vyroben prototyp ve firmě SQS Vláknová Optika v Nové Pace. Firma SQS patří k předním českým výrobcům optických vláknových komponent a má řadu průmyslových řešení, která jsou patentově chráněna. Při vývoji inovativního laseru tým ÚFE navrhnul a vyzkoušel nový vláknový zesilovací modul.

  • Laser vyzařuje fotony v jednom koherentním paprsku. V něm jsou jednotlivé částice velmi disciplinované – na rozdíl od normálního světla v něm vyzáří svou energii jakoby na povel.  

„Podařilo se nám objasnit důležité principy absorpce optického čerpání ve vláknovém laseru. Tím se otevřela nová cesta optimalizace optických vláken pro vláknové lasery s vysokým výkonem. Vláknové lasery tak mohou být účinnější a mít jednodušší konstrukci. Jednu z námi navržených a ověřených konstrukcí laseru jsme si nechali patentovat. Zároveň již připravujeme další vylepšení a miniaturizaci,“ řekl Pavel Peterka z ÚFE AV ČR.

Co bude dál

Vysoce účinné vláknové lasery budou firmy nabízet na trhu buď jako samostatné řešení, nebo integrované v robotické výrobní stanici. Předpokládaná cena za kompletní robotickou stanici je v řádu jednotek až desítek milionů korun. „Inovace přispěje ke snížení nákladů, zvýšení bezpečnosti práce, umožní produkci zvláště plastových výrobků s vyšší přidanou hodnotou a lepšími vlastnostmi,“ poznamenal předseda Technologické agentury ČR (TA ČR) Petr Očko. 

Lasery najdou uplatnění také v senzorických systémech, které hlídají znečištění ovzduší, a v bezpečnostních a obranných systémech. Pro využití v medicíně je nutné nejprve získat certifikaci, což zabere dalších 3 až 5 let. „Výkonné lasery pak ale lékaři mohou používat například pro štěpení ledvinových kamenů, nebo pro léčbu nezhoubného zvětšení mužské prostaty,“ dodal předseda agentury.

Společnost Matex PM hodlá vytvořit pracoviště vybavené novou technologií, nejen pro testování a zdokonalování, ale hlavně pro zákazníky. Ti uvidí na reálných výrobcích, co novinka dokáže. 

Společné projekty akademiků s odborníky z praxe jsou podle Očka velmi efektivní. „Do výzkumu jsou často zapojování i studenti, kteří mohou pracovat na prakticky zaměřených výzkumných úkolech a následně vidět hmatatelné výsledky své práce,“ konstatoval.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 16 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 17 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 19 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 20 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 20 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 23 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...