Měsíc, pak hned Mars a potom ještě dál, vytyčil americké kosmické cíle viceprezident Pence

Základna na Měsíci je kritickým mezičlánkem k letům dál – ke vzdálenějším místům sluneční soustavy. Může posílit americké zájmy ve vesmíru, uvedl na zasedání americké Národní rady pro vesmír viceprezident Mike Pence.

„Vrátíme astronauty na Měsíc – nejen proto, aby tam zanechali otisky a vlajky, ale aby postavili základnu, kterou potřebujeme k tomu, abychom poslali Američany na Mars a dál,“ uvedl americký viceprezident. Věří, že Spojené státy by měly zastávat ve výzkumu vesmíru vedoucí úlohu.


Pence to prohlásil na zasedání obnovené Národní rady pro vesmír (National Space Council) a jeho projev vyvolal obrovský potlesk. Tento poradní orgán se sešel po téměř čtvrtstoletí – i to naznačuje, že se vesmírná politika může stát jednou z priorit Trumpovy administrativy. Není to poprvé, co se Pence tomuto tématu věnoval, už v květnu při návštěvě Kennedyho vesmírného střediska naznačil stejné cíle, jen byl méně konkrétní.

Lety na Měsíc by měly také sloužit jako jakási obrovská laboratoř, která by měla testovat technologie, jež se později budou využívat při cestě k Marsu, případně k asteroidům nebo měsícům plynných planet.

Jako trampolína

Měsíc by se mohl stát jakousi trampolínou, odkud se budeme odrážet k dalším letům – současná nízká oběžná dráha je k tomu nedostatečná.

Další účastníci tohoto setkání viceprezidentovy vize rozšířili a doplnili o množství podrobností. Na povrch Měsíce a jeho oběžnou dráhu by se mělo vydat pět astronautů. Donese je tam buď raketa SLS s lodí Orion, anebo nějaká od SpaceX. Jen ty jsou dostatečně silné, aby mohly na Měsíc vynést adekvátní množství materiálu potřebného pro stavbu základny. Rakety by měly být znovu použitelné, jinak se náklady výrazně zvýší. 

Američtí činitelé zatím neoznámili, zda hodlají na tomto cíli spolupracovat s dalšími kosmickými agenturami jiných zemí, anebo jestli se rozhodnou tento ambiciózní plán uskutečnit sami.

Setkání se zúčastnili i další významní představitelé amerického kosmického průmyslu – šlo o zástupce soukromého sektoru, který je zodpovědný za vývoj techniky, jež má Američany na Měsíc a pak na Mars dostat. Všichni (za společnost Lockheed Martin, Boeing, ATK i Space X) potvrdili, že je v amerických silách dostat se na Měsíc do pěti let. S jednou zásadní podmínkou – tedy že bude zajištěna dostatečná finanční podpora ze strany státu.

Obama na Měsíc nechtěl

Deklarování tohoto cíle je velkou změnou oproti politice Baracka Obamy. Ten se na Měsíc vracet nechtěl. „Už jsme tam byli,“ řekl před několika lety představitelům NASA. Jeho plán spočíval v přímé cestě na Mars bez jakýchkoliv mezistanic. V jeho představě se měla americká vesmírná agentura dostat na Rudou planetu někdy v průběhu 30. let 21. století.

Odsouhlasil však vznik nové velké rakety Space Launch System (SLS) a také kosmické lodi Orion – oba systémy jsou stále ještě ve vývoji.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
před 3 hhodinami

Posádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
08:18Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Od ISS se na Zemi předčasně vrací loď Dragon kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se ve středu odpoutala kosmická loď Dragon se čtyřmi astronauty, které americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) stahuje předčasně z mise kvůli zdravotnímu stavu jednoho z nich. Přistání lodě na Zemi se očekává ve čtvrtek okolo 9:40 SEČ. Podle zdravotního ředitele NASA Jamese Polka nejde o nouzovou evakuaci.
před 13 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami
Načítání...