Měsíc, pak hned Mars a potom ještě dál, vytyčil americké kosmické cíle viceprezident Pence

Základna na Měsíci je kritickým mezičlánkem k letům dál – ke vzdálenějším místům sluneční soustavy. Může posílit americké zájmy ve vesmíru, uvedl na zasedání americké Národní rady pro vesmír viceprezident Mike Pence.

„Vrátíme astronauty na Měsíc – nejen proto, aby tam zanechali otisky a vlajky, ale aby postavili základnu, kterou potřebujeme k tomu, abychom poslali Američany na Mars a dál,“ uvedl americký viceprezident. Věří, že Spojené státy by měly zastávat ve výzkumu vesmíru vedoucí úlohu.


Pence to prohlásil na zasedání obnovené Národní rady pro vesmír (National Space Council) a jeho projev vyvolal obrovský potlesk. Tento poradní orgán se sešel po téměř čtvrtstoletí – i to naznačuje, že se vesmírná politika může stát jednou z priorit Trumpovy administrativy. Není to poprvé, co se Pence tomuto tématu věnoval, už v květnu při návštěvě Kennedyho vesmírného střediska naznačil stejné cíle, jen byl méně konkrétní.

Lety na Měsíc by měly také sloužit jako jakási obrovská laboratoř, která by měla testovat technologie, jež se později budou využívat při cestě k Marsu, případně k asteroidům nebo měsícům plynných planet.

Jako trampolína

Měsíc by se mohl stát jakousi trampolínou, odkud se budeme odrážet k dalším letům – současná nízká oběžná dráha je k tomu nedostatečná.

Další účastníci tohoto setkání viceprezidentovy vize rozšířili a doplnili o množství podrobností. Na povrch Měsíce a jeho oběžnou dráhu by se mělo vydat pět astronautů. Donese je tam buď raketa SLS s lodí Orion, anebo nějaká od SpaceX. Jen ty jsou dostatečně silné, aby mohly na Měsíc vynést adekvátní množství materiálu potřebného pro stavbu základny. Rakety by měly být znovu použitelné, jinak se náklady výrazně zvýší. 

Američtí činitelé zatím neoznámili, zda hodlají na tomto cíli spolupracovat s dalšími kosmickými agenturami jiných zemí, anebo jestli se rozhodnou tento ambiciózní plán uskutečnit sami.

Setkání se zúčastnili i další významní představitelé amerického kosmického průmyslu – šlo o zástupce soukromého sektoru, který je zodpovědný za vývoj techniky, jež má Američany na Měsíc a pak na Mars dostat. Všichni (za společnost Lockheed Martin, Boeing, ATK i Space X) potvrdili, že je v amerických silách dostat se na Měsíc do pěti let. S jednou zásadní podmínkou – tedy že bude zajištěna dostatečná finanční podpora ze strany státu.

Obama na Měsíc nechtěl

Deklarování tohoto cíle je velkou změnou oproti politice Baracka Obamy. Ten se na Měsíc vracet nechtěl. „Už jsme tam byli,“ řekl před několika lety představitelům NASA. Jeho plán spočíval v přímé cestě na Mars bez jakýchkoliv mezistanic. V jeho představě se měla americká vesmírná agentura dostat na Rudou planetu někdy v průběhu 30. let 21. století.

Odsouhlasil však vznik nové velké rakety Space Launch System (SLS) a také kosmické lodi Orion – oba systémy jsou stále ještě ve vývoji.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
před 7 hhodinami

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
před 9 hhodinami

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
před 12 hhodinami

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
před 13 hhodinami

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
před 16 hhodinami

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
včera v 16:55

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
včera v 14:49

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
včera v 10:24
Načítání...