Jízdní kola pomáhají Africe: lidem dávají svobodu, navíc snižují emise

Používání kol místo aut může pomoci vyčistit i znečištěná města, jako je ugandská metropole Kampala, kde místní vláda s optimismem zavedla cyklistické trasy už v roce 2015. Největší důraz je však na lidi, pro které je kolo způsobem, jak zrychlit dlouhé cesty do školy, nemocnice, práce nebo na trh. Týká se to především žen.

Mladá dívka jede na kole zaprášenou cestou v Ghaně, její mladší sourozenci balancují na zadním sedadle. Desítka cyklistů šlape na pedály vedle ní, všichni jsou to muži. Stejně jako v ostatních částech země, je i zde neobvyklé vidět ženu na kole. Avšak právě ženy mají v zemi z cyklistiky největší užitek. Cyklistická kampaň v Africe se zaměřuje na dívky a ženy ve snaze usnadnit jim cestu do školy i do práce a ochránit před sexuálními útoky, napsal britský list The Guardian.

Kampaň zaměřená především na Ghanu, Ugandu, Nigérii, Jihoafrickou republiku a několik dalších zemí se snaží přimět lidi nasednout na kolo. V rámci propagace cyklistiky dostávají africké země i darovaná kola ze západních zemí, například projekt Village Bicycle Project doručí ročně až 10 000 kol do Sierry Leone a Ghany. Firma World Bicycle Relif zase dodává kola pouze na africký trh.

„Jsou to především ženy v Sieře Leone a Ghaně, kdo se stará o domácnosti, ale také pracuje na polích a farmách a prodává na trzích jejich úrodu,“ řekl šéf projektu Village Bicycle Joshua Poppel. V Tanzanii ženy a dívky zajišťují 90 procent domácích prací, včetně dlouhých cest pro vodu, jídlo a dřevo. A právě to jim znemožňuje chodit do školy.

„Nejde jen o dlouhé vzdálenosti, které děti musejí do školy ujít a které často dosahují až deset kilometrů tam a následně zpět, od dívek se také očekává, že si odpracují svůj díl domácích prací před i po škole,“ dodává Allison Dufoseeová, ředitelka firmy World Bicycle Relief.

Afričanky na kolech nejsou samozřejmostí

Podle profesorky Giny Porterové z durhamské univerzity přitom mají ženy a dívky ke kolům více omezený přístup než muži. K ženě na kole se totiž často váže sociální stigma. Například v Sieře Leone se tvrdí, že jízdou na kole může dívka přijít o panenství.

Podle studie, kterou Porterová provedla v roce 2014 v Ghaně, na „kolech zde jen zřídka jezdí ženy, přestože jim vědci nabízeli, že je jezdit naučí, pokud to neumí. Ukázalo se, že i když si žena kolo pořídí, reálně ho využívá její manžel… Ženy a dívky nemají čas naučit se jezdit na kole kvůli svým povinnostem a přístupu (místní komunity) k ženě cyklistce.“ Roli mají i genderové stereotypy, dodává Poppel.

Firma World Bicycle Relief, která už vyrobila a prodala v Africe stovky tisíc cyklistických kol, ve snaze změnit tuto dynamiku spolupracuje i s místním školami. „Když se zaměřujeme na ženy a dívky, je dopad (kampaně) mnohem větší,“ tvrdí Defoseeová. Ve školách, se kterými firma spolupracuje, se prezence navyšuje až o 30 procent, úspěšnost studentů až o 50.

Kolo dává vzdělání

Podle studie, kterou firma provedla v roce 2012 v Zambii, 21 procent rodičů uvedlo, že právě vzdálenost je hlavním důvodem, proč jejich děti nechodí do školy. Tento atribut zmizel, když jim firma rozdala kola.

Dalším výsledkem je také snížení sexuálních útoků. „Na pedály šlapu rychleji, než může muž běžet,“ odpovídá dvanáctiletá Irene ze Zambie na otázku, co má na kolech nejraději.

Kolo pomáhá ženám i poté, co školu opustí. „Vzdálenost je bariérou k ekonomickému posílení,“ říká Dufoseeová. Ženy, které jezdí na kole, si mohou založit vlastní podnik a prodávat svoje produkty na trhu, kam by jinak nevstoupily.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Předškolákům AI králíček radí se sexem, další hlásá čínskou propagandu

Hračky, které jsou vybavené nějakou formou umělé inteligence, se stávají hitem letošních Vánoc. Horší dárek ale dát dětem nemůžete, varují vědci i spotřebitelské organizace. Příkladů, kdy se hračky vymkly kontrole a komunikovaly s dětmi zcela nevhodnými způsoby, je totiž podle expertů obrovské množství.
před 7 hhodinami

Povodně zabily desetinu ohrožených orangutanů na Sumatře, bojí se vědci

Ničivé povodně v Indonésii mohly podle vědců zahubit až desetinu populace orangutanů, kteří jsou na Sumatře na pokraji vyhynutí. Napsala to agentura AFP. Při záplavách, které od konce listopadu pustoší severozápad tohoto indonéského ostrova, přišlo o život téměř tisíc lidí a více než 220 dalších je nadále nezvěstných.
před 8 hhodinami

Očkování proti covidu děti chrání, zjistil Kennedyho úřad. Přesto ho už nedoporučuje

Nová zpráva amerických Středisek pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) pojmenovává, jak účinná je ochrana dětí před nemocí covid-19, pokud se nechají očkovat aktuální verzí vakcíny – oproti těm, které očkované nejsou.
před 10 hhodinami

„Hobity“ nevyhubil Sauron, ale tisíce let trvající sucho

Záhada zmizení pravěkých příbuzných lidí z ostrova Flores je zřejmě vyřešená. Trpasličí lovce pralesních slonů pravděpodobně zničilo dlouhodobé sucho, na které se nedokázali adaptovat.
13. 12. 2025

Deset let po Pařížské dohodě se vědci obávají, že je mrtvá

Pařížská úmluva OSN o změně klimatu byla uzavřena přesně před deseti lety, 12. prosince 2015, vstoupila ale v platnost až skoro o rok později – v listopadu 2016. Podle dokumentu, který nahradil Kjótský protokol, se má oteplování udržet pod dvěma stupni Celsia, nejlépe do 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím. Průměrné teploty i emise skleníkových plynů se ale stále zvyšují.
12. 12. 2025

AI umí znepokojivě účinně ovlivňovat voliče, ukazují dvě studie

Nové výzkumy ukazují, že chatboty mohou velmi silně ovlivňovat rozhodování voličů. Výsledky, které vydaly odborné časopisy Nature a Science, podle autorů vyvolávají zásadní otázky ohledně role umělé inteligence v budoucích volbách.
12. 12. 2025

Publikace Martina Rychlíka provede Dějinami skalpování

Vyšly Dějiny skalpování. Držitel Litery za publicistiku Martin Rychlík se v rozsáhlé publikaci věnuje zvyku zbavovat nepřítele vlasů s částí kůže napříč historií lidstva. Nabourává přitom i zažité představy.
12. 12. 2025

Věčné chemikálie ve vodě škodí dětskému zdraví i peněženkám

Negativní dopady na zdraví, které způsobují takzvané věčné chemikálie v pitné vodě, stojí Spojené státy v současné době už nejméně osm miliard dolarů (160 miliard korun) ročně v sociálních nákladech. Popsali to vědci z Arizonské univerzity.
12. 12. 2025
Načítání...