Nové metody brněnských vědců lépe odhalí rakovinu krve

Lékařům se daří čím dál lépe diagnostikovat různé typy rakoviny krve, zároveň spolehlivěji odhalují genetické dispozice, kvůli nimž jsou někteří lidé leukémií více ohroženi. Takzvané sekvenování nové generace používají také brněnští hematologové. Důsledkem by měla být cílená léčba přesně pro konkrétního pacienta.

 Sekvenování nové generace spočívá v rychlém a efektivním sledování pořadí nukleotidů, tedy základních stavebních jednotek lidské DNA. Právě její změny mohou zapříčinit rozvoj nádorového onemocnění. Metoda umožňuje určit i další dědičná onemocnění. Vědci očekávají další prudký rozvoj vědeckého poznání, technických prostředků i diagnostických a léčebných postupů.

2 minuty
Nová diagnostika leukemie v Brně
Zdroj: ČT24

„Výsledky získané pomocí těchto metod nám čím dál více pomáhají v diagnostice nádorových i dalších nemocí. Pomocí nich stihneme prozkoumat velkou řadu genů a najít změny, které jsou asociované s rozvojem leukémií,“ řekl lékař Michael Doubek, který působí ve Fakultní nemocnici Brno a institutu CEITEC.

Za 40 let se změnilo všechno

Zkoumání chromozomů nesoucích genetickou informaci se stalo běžnou součástí vyšetřování při leukémii v 70. letech minulého století. V posledních deseti letech ale vývoj prudce akceleruje, sekvenování je levnější, přesnější a účinnější.

„Studovat chromozomy znamenalo dříve jen velmi hrubý pohled na poruchy genetické informace. Dnešní moderní techniky ale dokážou během relativně krátké doby kompletně přečíst celou genetickou informaci, jedno písmeno po druhém,“ řekl přednosta Interní hematologické a onkologické kliniky Fakultní nemocnice Brno Jiří Mayer.

I jediná záměna písmene v sekvenci DNA, třeba mutace zděděná po rodičích, může vést k závažnému onemocnění. Rozvoj rakoviny dokáže způsobit i mutace vzniklá v kterékoli buňce v průběhu života.

Diagnostiku a léčbu leukémie dosud komplikuje fakt, že existuje více typů onemocnění. Například u akutní myeoloidní leukémie může každý jednotlivý případ vyvolat jiná abnormalita v genetické informaci krvetvorné buňky.

Nová technika zlepšuje poznání

Dosavadní diagnostické možnosti umožňovaly rozčlenit případy pouze orientačně do několika málo skupin, pro které se pak užívá stejný léčebný postup. Sekvenování nové generace ovšem přineslo zásadní změnu, rozčlenění je daleko přesnější, například s ohledem na riziko návratu choroby.

„V budoucnu budeme moci pomocí nových léků zacílit léčbu individuálně, přesně dle abnormality daného konkrétního nemocného,“ uvedl Zdeněk Ráčil, vedoucí lékař myeloidního týmu a separačního střediska ve fakultní nemocnici.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 6 mminutami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
před 15 hhodinami

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
před 19 hhodinami

Rytina koně stará 15 tisíc let. Moravští archeologové ukázali unikátní nález

Vědci objevili v jeskyni Švédův stůl v Moravském krasu rytinu starou zhruba 15 tisíc let, tedy z konce poslední doby ledové. Nález dle nich představuje mimořádný doklad takzvaného magdalénského umění a je důkazem dosud nenalezeného jeskynního umění v Česku. Naznačuje také, že tento druh jeskynního umění nebyl výsadou jen západní Evropy.
před 20 hhodinami

Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.
18. 1. 2026

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
18. 1. 2026

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
18. 1. 2026

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
17. 1. 2026
Načítání...