Vědci v Maroku našli fosilie člověka (Homo sapiens) staré 300 000 let. Jsou tak o 100 000 let starší než dosud známé nejstarší kosti člověka rozumného. O senzačním objevu mezinárodního týmu vědců informuje ve svém nejnovějším vydání časopis Nature.
První lidé vznikli o 100 000 let dříve, než vědci tušili. Pravdu ukázal nález z Maroka
Horizont ČT24: Předchůdce člověka (zdroj: ČT24)
V marocké lokalitě Jebel Irhoud byly objevené fosilie kostí člověka typu Homo sapiens a také kamenné nástroje a zvířecí kosti. Pozoruhodné je, že několik různých datačních metod potvrdilo, že tyto nálezy pocházejí z doby přibližně před 300 000 roky – přičemž podle dosavadních teorií vznikl Homo sapiens teprve před 200 000 roky. O tomto objevu vědci informovali ve dvou článcích, které vyšly v časopise Nature.
K africkému původu člověka odkazují nejen genetické stopy, ale také archeologické nálezy. Zatím nejstarším nálezem lidských fosilií byly kosti objevené v etiopském Omo Kibish, které pocházely z doby před 195 000 roky. Další naleziště Herto, také v Etiopii, obsahuje pozůstatky lidí z doby před 160 000 roky. Až doposud se tedy vědci na základě těchto důkazů domnívali, že všichni lidé, kteří dnes žijí, pocházejí z populace, která žila ve východní Africe v době před 200 000 roky.
„Mysleli jsme si, že ve východní Africe byla kolébka lidstva, ale naše nová data odhalují, že Homo sapiens se rozšířil po celém africkém kontinentu už před 300 000 roky,“ uvedl paleoantropolog Jean-Jacques Hublin, který se na objevu podílel.
Známé naleziště odhalilo neznámé objevy
O marockém nalezišti Jebel Irhoud (česky také Džabal Irhúd) se ví už od šedesátých let 20. století, je známé jak pro nálezy pravěké, tak i středověké. Bylo však složité tyto nálezy přesně datovat. Nový projekt, který začal roku 2004, vedl k objevu neznámých fosilií Homo sapiens, celkem jich tu bylo objeveno 22. Jsou mezi nimi lebky, zuby i dlouhé kosti nejméně pěti jedinců.
Nálezy z Jebel Irhoud
Tyto nálezy, zejména lebku a čelist, podrobil tým pod vedením Jeana-Jacquesa Hublina z Institutu Maxe Plancka pro evoluční antropologii v Lipsku podrobným analýzám, například počítačové tomografii i statistickým analýzám. Vyplývá z nich mnoho zásadních poznatků o vývoji člověka v době, kdy ještě podle dosavadních poznatků neměl vůbec existovat. Týkají se nejen doby jeho původu, ale také toho, jak naši předkové vypadali.
Lebky i čelisti prozrazují, že již v této době měli raní zástupci rodu Homo sapiens plně vyvinutý obličej – podle spoluautora studie Philippa Gunze je to důkazem, že tvar obličejových kostí se vyvinul už na samotném začátku evoluce našeho druhu. Naopak týl byl ještě poněkud delší a protáhlejší než u dnešních lidí; tvar i funkce mozku se tedy nejspíš teprve vyvíjely.
Lebka prvního člověka
„Severní Afrika byla dlouhá léta v debatách o původu lidstva zanedbávaná, tento fantastický objev ale prokazuje těsné sepětí oblasti Maghrebu se zbytkem Afriky ve vývoji Homo sapiens,“ uvedl Abdelouahed Ben-Ncer z marockého Národního archeologického institutu.
Mnohé o životě lidí v této době prozrazují také zvířecí kosti, které byly v lokalitě nalezeny. Dokazují, že zvířata byla lovena a že nejčastější kořistí lidí v těchto dobách byly gazely. Většina kamenných nástrojů pocházela z vysoce kvalitního pazourku, který se v této oblasti vůbec nevyskytuje, musel sem být tedy dovezen odněkud zdaleka. Překvapivé je, že zde úplně chybí jinak nejrozšířenější kamenný nástroj – tedy kamenné sekerky. „Kamenné artefakty z Jebel Irhoud vypadají velmi podobně jako z dalších nalezišť jinde v Africe,“ popsala význam nálezů archeoložka Shannon McPherronová.