Supervulkán v Itálii je možná na pokraji erupce, varuje studie

Nový model předvídá, že sopka Campi Flegrei je výbuchu mnohem blíže, než se doposud předpokládalo.

Výzkum provedl tým vědců z University College v Londýně a Observatoře Vesuvius. Capmi Flegrei, neboli Flegrejská pole či Planoucí pole je název pro vulkanickou kalderu o průměru 13 kilometrů, která se nachází západně od Neapole nad Neapolským zálivem – asi 35 kilometrů od slavnějšího Vesuvu.

Tato kaldera již prošla erupcemi dvakrát – poprvé před 35 000 lety, poté o 23 000 let později. Aktivní je však více či méně neustále, například roku 1538 se při slabší erupci výrazně kráter vyzdvihl, přímo vznikl nový kužel, který dostal jméno Monte Nuovo.

Simulace erupce této sopky: 

Posledních sedmdesát let prochází obdobími deflace a inflace, kdy se kaldera průběžně zvyšuje a zase snižuje. Dříve se předpokládalo, že energie, která vznikla při těchto procesech, se během deflačního období prostě ztratila - ale podle počítačových modelů týmu to není pravda. Energie se v průběhu času v oblasti hromadí, aniž by se skutečně rozptýlila.

„Zkoumáním procesů v oblasti Campi Flegrei jsme dospěli k závěru, že se možná blíží ke kritické fázi, kdy jakákoliv další aktivita zvýší možnost erupce,“ uvedl hlavní autor práce Christopher Kilburn z University College. „Je nezbytné, aby se na tuto situaci úřady připravily.“

Campi Flegrei
Zdroj: undefined/NASA

Riziko roste

Autoři zveřejnili výsledky své práce v odborném časopise Nature Communications. Uvádí v ní, že sice není možné odhadnout, kdy k erupci dojde, ale současně je mnohem pravděpodobnější, že sopka k erupci směřuje, než jen v klidu odpočívá.

Autoři této studie nejsou jediní, kdo na zvyšující se aktivitu Campi Flegrei upozorňují. Ke stejnému závěru došly v minulých letech nejméně dvě další studie publikované v kvalitní odborné literatuře.

Vědci zatím nejsou s to popsat, co je příčinou toho, proč se celá oblast zvedá; pracují se třemi hypotézami – může jít o plyn, pohyb tekutin anebo se pod Campi Flegrei tvoří magma. Právě třetí možnost je nejpravděpodobnější, ale vědci nemají možnost, jak to potvrdit, nebo vyvrátit.

Erupce tedy není zdaleka jistá, podle vědců je však mnohem pravděpodobnější než v minulosti. Vzhledem k velikosti kaldery by zřejmě byla mnohem ničivější než veškeré erupce Etny v lidských dějinách. Už jen proto, že v samotném kráteru žije přinejmenším jeden milion lidí a dalších šest milionů žije v „zóně erupce.“ Vědci hodlají vulkán dále studovat, aby mohli lépe odhadnout jeho nebezpečnost.

Co je supervulkán?

Supervulkán je sopka schopná sopečnou erupcí produkovat ejekta větší než jeden tisíc kubických kilometrů. To je tisíckrát více než většina historických erupcí. Na Zemi se nachází několik doložených supervulkánů, jejichž dřívější erupce způsobily katastrofy globálních rozměrů. Klima je ale z geologického hlediska ovlivněno jen na krátkou dobu a katastrofy nemusejí být tak zničující.

Campi Flegrei je na hranici definice supervulkánu; Její erupce před 35 000 roky měla explozivní sílu VEI7, do ovzduší tedy sopka vychrlila 100–1000 km³ vyvrženého materiálu. Šlo o jednu z nejsilnějších erupcí na evropském kontinentu s globálními následky. Jednalo se jen o polovinu slabší explozi, než byla poslední exploze supervulkánu v Yellowstone.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Francouzská studie na 30 milionech dospělých ukázala, jak bezpečné jsou vakcíny proti covidu

Francouzští vědci prozkoumali data o dospělých lidech, kteří v této zemi byli očkováni proti covidu. Srovnali jejich zdravotní stav s těmi, kdo vakcínu nedostali. Studie, která z tohoto výzkumu vzešla, ukázala dopady očkování a vyvrátila podezření na vážné vedlejší účinky.
před 11 hhodinami

Dárce spermatu s genem způsobujícím rakovinu zplodil dvě stě dětí. Většině hrozí nádory

Dánská spermabanka, která dodává spermie pro umělé oplodnění po většině kontinentu, využívala celé roky jako dárce muže se vzácnou genetickou poruchou. Dvěma stovkám dětí, které díky jeho genetickému materiálu přišly na svět, tak hrozí rakovina. Některé už na nemoc zemřely, popsali výsledky rozsáhlé investigace novináři.
před 12 hhodinami

Vědci popsali v srdci Prahy pro Česko nové druhy lišejníků a hub

Mohlo by se zdát, že hustě osídlená území velkoměst jsou spíše pouštěmi než oázami. Ale výzkumy ukazují, že to tak není: metropole totiž vytvářejí zcela nové ekosystémy, které mohou nabízet příležitosti spoustě druhů. A podle nového výzkumu se to týká i Prahy.
před 15 hhodinami

Archeologové objevili vrak egyptské bárky luxusu, tance a nevázanosti

Archeologové našli u břehů egyptského města Alexandrie vrak luxusní rekreační bárky z antických dob, napsala agentura AFP s odvoláním na Evropský institut podmořské archeologie (IEASM). Stáří plavidla se odhaduje na dva tisíce let a potápěči ho objevili na dně moře u královského ostrova Antirhodos, kde se nacházel palác dynastie Ptolemaiovců a chrám zasvěcený egyptské bohyni Isis.
před 15 hhodinami

Český výzkum zaostává a bude to ještě horší, obávají se vědci škrtů

Vědecké instituce včetně Akademie věd si stěžují na stamilionové úspory ve vědě, které navrhuje vláda v demisi. Mohou podle nich ohrozit řadu kvalitních dlouhodobých projektů. Podle ministra pro vědu v demisi Marka Ženíška (TOP 09) vědcům peníze, které pomohou ve financování nepedagogických pracovníků ve školství, chybět nebudou.
9. 12. 2025

Kouření se zapisuje do zubů. Stopy přežijí i staletí

Stopy kouření se zarývají hluboko do zubů kuřáků. A to tak intenzivně, že něco jako letokruhy lze v ústech najít i po letech.
9. 12. 2025

Letošek může být s rokem 2023 druhým nejteplejším v historii měření

Letošek může být společně s rokem 2023 druhým nejteplejším rokem v dějinách měření. V úterý to uvedla meteorologická služba Evropské unie Copernicus, podle které se letošní listopad stal třetím nejteplejším v historii záznamů. Nejteplejším rokem v historii podle měření je rok 2024.
9. 12. 2025

Na Chebsku se opět třese země. Zaznamenali to přístroje i lidé

Zemětřesný roj na pomezí Chebska a Sokolovska, který začal v listopadu, neutichá ani v prosinci. I v posledních dnech se některé otřesy dostaly nad magnitudo dva stupně. Poslední silný otřes byl zaznamenám automatickými stanicemi i v pondělí odpoledne. Od počátku letošního zemětřesného roje bylo podle ověřených dat Geofyzikálního ústavu Akademie věd zaznamenáno už jedenáct otřesů se silou nad dva stupně.
9. 12. 2025
Načítání...