V prvním dubnovém týdnu byly nad Českou republikou k vidění polární záře, na obloze se však objevil ještě mnohem vzácnější jev: nadoblačný blesk nazývaný elf.
Nad Českem poprvé vyfotili vzácný blesk elf. Měřil téměř 400 kilometrů
Vysoko na nebi se 2. dubna objevil záblesk, kterého si téměř nikdo nevšiml. Šlo o nadoblačný blesk, který trval pouhou jednu milisekundu. Vyfotil ho Martin Popek, pozorovatel Ústavu fyziky atmosféry – vůbec poprvé nad Českou republikou.
Tyto nadoblačné blesky jsou extrémně krátkou dobu trvající elektrické výboje, které vznikají vysoko nad místy, kde normálně blesky vídáme. Objevují se nad bouřkovými mraky, existuje množství jejich druhů a vědci o nich ví jen velice málo.
Blesky v horních vrstvách atmosféry
Zmíněnému typu blesku se říká elf, z anglické zkratky ELVE. Projevuje se jako slabá zploštělá záře, která vzniká asi 100 kilometrů nad povrchem Země, tedy až v ionosféře. Tento záblesk je nesmírně velký, ten z 2. dubna měřil mezi 300 až 400 kilometry. Vzhledem k jeho vzdálenosti se však jeví jako nenápadná skvrna. A protože trvá jen tisícinu sekundy, není téměř možné si ho všimnout.
Právě tyto vlastnosti dělají z nadoblačných blesků jednu z vědeckých záhad. Jejich existenci sice věda (konkrétně fyzik Charles Wilson) předpověděla již roku 1925, první snímky vznikly až roku 1989 – a tehdy byl snímek pořízen úplnou náhodou. Od té doby byly pořízeny další tisíce fotografií mnoha typů těchto jevů a začaly se jim věnovat speciální vědecké obory.
Řada těchto jevů se jmenuje po pohádkových bytostech severského původu. Kromě elfů tedy známe také další ionosférické blesky jako: skřítci (nejdéle známé nadoblačné blesky, které vznikají ve výšce nad 50 kilometrů), trollové, modré výtrysky nebo modré startéry.
O vzniku a vlastnostech těchto jevů se ví stále ještě velmi málo, dalšího výzkumu i fotografií však rychle přibývá.