Pomocí mozkových skenů zjistili vědci z University of Michigan, že během bolestí hlavy způsobených migrénou se v lidském těle mění úroveň dopaminu. Mohlo by to mít zásadní dopad na léčbu problému, který trápí 10 procent lidí.
Na stopě migrény: nový výzkum přináší nemocným s chronickými bolestmi hlavy naději
Tento výzkum má zásadní dopad nejen na vývoj nových dopaminových terapií proti migréně, ale i na porozumění tomu, jak migréna vůbec probíhá.
Podle hlavního autora studie Alexe DaSilvy bylo spojení mezi dopaminem a migrénou dlouhou dobu špatně chápané. Dopamin je neuropřenašeč, který v jistých částech mozku umožňuje přenos impulsů. Pomáhá regulovat emoce, motivace a také je zodpovědný za vznik systému potěšení a odměn.
Vědec Syka: Mozek je nejsložitější organizovaná hmota ve vesmíru (zdroj: ČT24)
Lékaři pacientům s akutní migrénou často podávají látky, které blokují receptory dopaminu, aby tak zabránili výkyvům v koncentraci této látky a snížili tak úroveň bolesti.
Migréna a dopamin
Již dlouhou dobu se ví, že poruchy dopaminových drah jsou velmi úzce provázané s řadou mozkových poruch, například s Parkinsonovou chorobou, schizofrenií a bipolární afektivní poruchou (dříve se jí říkalo maniodepresivní porucha).
DaSilva a jeho kolegové měřili mozkovou aktivitu 8 lidí trpících migrénou dlouhodobě a dalších 8 zdravých osob – jak během záchvatů, tak i v době mezi nimi. Současně měřili úroveň dopaminu v organismu a údaje pak porovnávali. Ukázalo se, že prokazatelně během záchvatů u pacientů s migrénou úroveň dopaminu výrazně klesala.
„Dopamin je jeden z hlavních neurotransmiterů, který kontroluje citlivost smyslů,“ uvedl spoluautor práce, neurolog Kenneth Casey. „Pokles v jeho úrovni vede ke zvýšené citlivosti smyslů: normálně nebolestivé vjemy z kůže nebo svalů se mohou stát velmi bolestivými.“ Závěry této práce podporují hypotézu, že migrény by mohly být periodickou poruchou charakterizovanou přecitlivělostí smyslů.
Během experimentů došlo k překvapivému zjištění: lidé, kteří mezi záchvaty migrény odpočívali, měli náhlý výkyv dopaminu – jeho úroveň rostla. Další záchvat migrény pak byl ještě bolestivější.
Z toho by vyplývalo, že odpočinek je mezi záchvaty migrény vlastně kontraproduktivní, musí to však ještě potvrdit další výzkum. Podle DaSilvy tato měření také vysvětlují další psychické problémy, jimiž lidé s migrénami trpí – pokles dopaminu nutí postižené osoby, aby vyhledávaly izolaci a tmavé prostředí.
Co je migréna?
Migréna je chronické onemocnění typické opakovanými bolestmi hlavy, jež mohou být různě silné. Často je doprovází celá řada dalších příznaků souvisejících s autonomní nervovou soustavou. Migrény vznikají v důsledku kombinace vnějších a genetických faktorů. Přibližně dvě třetiny případů se v rodinách dědí. Migrénou v určitém okamžiku života trpí více než 10 procent populace.
Elektrodou proti migréně
Protože má migréna více příčin, používá se na její léčbu řada metod, řada z nich je velmi inovativních. Roku 2013 například v brněnské Fakultní nemocnici u svaté Anny odstranili projevy migrény u čtyřicetiletého muže pomocí voperované elektrody.
Úporné bolesti trápily pacienta posledních jedenáct let a léky postupně ztrácely účinnost. Migréna ho postihovala tak intenzivně, že měl problémy v osobním životě a nedařilo se mu sehnat práci. Lékaři se proto rozhodli, že právě jemu jako prvnímu na Moravě provedou první operaci, tzv. okcipitální stimulaci, při které pacientovi zavedou do týla elektrody.
Voperovaná elektroda potom působí na projevy migrény a tlumí bolest. „Okcipitální stimulace je léčebná metoda řazená mezi neuromodulační léčbu, kdy je k utlumení bolestí používán průchod elektrického proudu, zpravidla voperovanými elektrodami napojenými na zdroj elektrického proudu,“ uvedl lékař Marek Hakl.
„Vhodná je pro pacienty s intenzivní bolestí, kteří nereagují na standardní analgetickou léčbu,“ dodal lékař.