Stálý příjem nikotinu vrací do normálu geneticky způsobené poškození mozku spojené se schizofrenií. Podle nového výzkumu, který vznikl na University of Colorado Boulder, to vrhá nové světlo na příčinu této choroby, ale současně i na to, proč lidé, kteří jí trpí, tak často kouří.
Nikotin umí opravit mozkové poruchy, které způsobuje schizofrenie
Autoři práce zveřejněné v odborném časopise Nature Medicine by chtěli, aby jejich výzkum přispěl ke vzniku nové léčby založené na nikotinu, který nezpůsobuje závislost.
Schizofrenií v současné době trpí po celém světě asi 51 milionů lidí. „Naše studie poskytuje přesvědčivý biologický důkaz, že k riziku vzniku schizofrenie přispívá specifická varianta genů. Také jsme popsali mechanismus zodpovědný za tento efekt a ověřili, že nikotin genetický deficit zlepšuje,“ uvedl Jerry Stitzel z Institutu behaviorální genetiky.
Zásadní měrou se na této studii podílel genetik Uwe Masko z Institut Pasteur v Paříži. Pod jeho vedením vědci testovali myši s příznaky schizofrenie, které dostávaly denně nikotin. Když dostávaly dávku nikotinu pravidelně, již během dvou dní se začala zpomalená činnost jejich mozků zrychlovat. Za týden již byla zcela normální a srovnatelná s „normálními“ myšmi. „Nikotin zkrátka kompenzuje geneticky daná omezení,“ popsal Stitzel. „Tohle doposud nikdo neprokázal.“
Mezinárodní vědecký tým studoval, co jsou skryté příčiny hypofrontality. Jde o sníženou schopnost aktivace jisté části mozkové kůry – projevuje se nedostatkem iniciativy, pasivitou, lhostejností a rozvolněním myšlenkových toků. Vědci se shodují na tom, že je příčinou mnoha typických problémů, které zažívají schizofrenici, zejména poruch paměti, rozhodování a porozumění významu slov.
Spojení mezi schizofrenií a kouřením existuje
Již dřívější výzkum genů ukázal, že lidé s variantou genu CHRNA5 mívají schizofrenii častěji, nicméně mechanismus zůstával nepochopený. Současně se ukázalo, že lidé s touto variantou genu častěji kouří. Asociace mezi kouřením a schizofrenií je velmi nápadná a silná – dříve se dokonce často uváděla jako typický příklad náhodné korelace: 80–90 procent lidí se schizofrenií patří mezi silné kuřáky. Jednou z hypotéz bylo, že si nemocní sami určili tabák jako lék, jenž pomáhá proti příznakům choroby.
Vědci sledovali myši s CHRNA5 a pomocí těch nejcitlivějších přístrojů pro sledování mozku hledali, jestli myši netrpí také hypofrontalitou. Trpěly. Výzkumníci potom vystavili myši různým testům chování, aby ještě ověřili, jestli se u nich projevují příznaky schizofrenie. Projevovaly. Výsledky podle studie potvrzují hypotézu, že tato genová varianta hraje roli ve vzniku schizofrenie tím, že způsobuje hypofrontalitu.
Další série pokusů ukázala, že nikotin dokáže u myší tento proces vrátit do normálu – receptory myší v mozku reagovaly tak, že se příznaky schizofrenie u myší po dobu užívání této látky neobjevovaly. Protože je hypofrontalita spojována také se závislostí a dalšími psychiatrickými problémy, mají nyní vědci v rukou nástroj, pomocí něhož by mohli vytvořit široké spektrum látek vhodných pro léčbu mentálních problémů, uvádějí autoři práce.
„Tohle definuje úplně novou strategii pro vývoj léčiv,“ řekl pro Medical Xpress Maskos. S hledáním léčiv, která by byla zaměřená na nikotinové receptory v mozku, už tento tým začal. Současně by mohlo sledování této genové mutace pomoci lépe předvídat, jak se bude schizofrenie v populaci vyskytovat.