Obří palmový krab má v klepetech větší sílu než lev v zubech, popsali vědci

Krabi palmoví jsou větší než malí psi. Nový výzkum ukázal, jakou sílu dokáží vyvinout jejich klepeta, když je třeba.

Když japonští biologové z nadace Okinawa Churashima Foundation zkoušeli měřit sílu stisku těchto krabů, narazili na problém: krabi odmítali před vědci cokoliv do klepet chytat. A kdykoliv to jen bylo možné, lapali do klepet vědce. Vedoucímu výzkumu, mladému biologovi Šin-Ičiro Okovi, se to stalo rovnou dvakrát: „I když to trvalo jen chvilku, bylo to peklo.“

Vědecký tým měřil sílu u 29 krabů, kteří byli odchyceni na Okinawě. Ten nejsilnější dokázal vyvinout sílu 1765 newtonů, což je podle autorů studie horší, než kdyby sondu držel v tlamě lev.

Vědci přitom měřili jen průměrně velké kraby, u těch největších by mohla být síla stisku ještě výraznější. Lev má v předních zubech sílu „jen“ 1315 newtonů – zato ve stoličkách až 2024 newtonů, dokázala již roku 2007 jiná vědecká práce.

Krab tím překonává naprostou většinu zvířat, o člověku ani nemluvě. Lidské čelisti umí skousnout silou jen 600 newtonů, velcí psi jako vlčáci silou 1300 newtonů. Ani nejsilnější ze psů, mastifové, na kraba nemají, ale jen těsně – v čelistech mají sílu 1700 newtonů.

Specialisté v kousání

Naopak silnější skus mají třeba žraloci (3 tisíce newtonů) nebo hyeny (5 tisíc newtonů). Šampionem mezi žijícími tvory je krokodýl nilský se stiskem 16 tisíc newtonů.

A co pravěká zvířata? Slavný tyranosaurus uměl kousnout silou 60 tisíc newtonů a vůbec nejsilnějším tvorem byl, co se týká kousání, pravěký krokodýl deinosuchus, který vyvinul sílu 102 tisíc newtonů.

U obřích pravěkých tvorů nebo vrcholových predátorů je síla kousání logická, ale k čemu ji potřebuje v klepetech krab? I na to japonští vědci odpověděli. Palmoví krabi se líhnou do moře z oplodněných vajíček velcí asi jako zrnko rýže. Když trošku vyrostou, vracejí se na pevninu, kde stráví zbytek života – žijí 50–100 let.

Jejich klepeta jsou asymetrická, velké a silné je jen jedno, to levé. Jak naznačuje jejich jméno, nejčastější potravou těchto tvorů jsou palmové ořechy. A právě při jejich louskání se silné klepeto uplatní: vědci spočítali, že síla, kterou vyvine, velmi přesně odpovídá té, která je dostatečná pro rozlousknutí jeho skořápky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Opatření proti slintavce a kulhavce přibývá. Podívejte se, kam se nyní nesmí chodit

Slintavka a kulhavka (SLAK) je nemoc, která postihuje celou řadu hospodářských zvířat. Způsobuje u nich velké zdravotní problémy, které mohou končit smrtí – a to natolik, že se v Evropě země dohodly na přísných pravidlech.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Mrazy mohou poškodit ovoce. Největší riziko bude v neděli

O víkendu se v České republice výrazně ochladí. Pokles teplot může na některých místech ohrozit ovocné stromy. V dubnu přitom nemusí jít o poslední takový případ.
před 18 hhodinami

Archeologové našli ve Vídni kostry 150 legionářů. Zemřeli při katastrofě

Archeologové ve Vídni našli v masovém hrobě kosterní pozůstatky asi 150 vojáků z prvního století z doby římské říše. Oznámilo to ve svém magazínu Muzeum města Vídně. Experti tento kosterní nález považují za mimořádně vzácný, protože až do třetího století se mrtvá těla mnohem častěji zpopelňovala.
3. 4. 2025

Roztěkanost, problémy s organizací času, zapomínání. ADHD se týká i dospělých

ADHD netrpí jen děti, ale i dospělí. Ženy s touto poruchou jsou podle autorek knihy „Roztěkané“ doslova poddiagnostikované. Na rozdíl od mužů se o ní často dozvídají až v dospělosti po porodu. Prostřednictvím desítek příběhů se Klára Kubíčková a Jana Srncová, které se s ADHD samy potýkají, snaží dát návod jiným ženám, jak s diagnózou bojovat nebo jak ji poznat.
3. 4. 2025
Načítání...