Žížaly

Česká zemědělská půda dokáže průměrně zadržet pouhých 60 procent vody, kterou by zachytávala, kdyby byla zcela zdravá. Potýká se s dopady dlouhodobého průmyslového hospodaření, úbytkem organické hmoty a narušením své přirozené struktury. Data vychází z údajů Výzkumného ústavu monitoringu a ochrany půdy a expertů, které oslovil reportážní pořad ČT Bilance. Zlepšit kvalitu půdy i retenční potenciál může takzvané regenerativní hospodaření, které ale zatím vláda nepodporuje.

V Severní Americe probíhá okem neviditelná invaze, která může vyvolat katastrofické změny. Podle nové studie vědců ze Stanfordovy univerzity totiž kontinent kolonizovalo nejméně sedmdesát importovaných druhů žížal, které představují do značné míry přehlíženou hrozbu pro původní ekosystémy.

Žížaly jsou natolik zásadní pro světovou produkci potravin, že jejich podíl je z globálního hlediska zhruba stejný jako u Ruska. Vyplývá to z nové studie zveřejněné v odborném časopise Nature Communications, podle které jsou tito kroužkovci zodpovědní za 140 milionů tun jídla ročně. Rusko, jeden z největších producentů potravin na světě, loni vypěstovalo 150 milionů tun obilí, napsal deník The Guardian.