Život strana 2 z 2

Evropská kosmická agentura (ESA) vybrala sondu, kterou na počátku 30. let hodlá vyslat k Venuši. Zvolený aparát EnVision bude planetu zkoumat od jádra až po horní vrstvy atmosféry s cílem zjistit, jak a proč se Venuše a Země vyvíjely tak odlišně, oznámila agentura na svém webu.

Vědci popsali možná nejstarší mnohobuněčný organismus, který kdy žil na souši naší planety. Pozoruhodnou fosilii starou miliardu let našli na břehu skotského jezera Loch Torridon.

Blob, živý organismus, který není ani houba, ani rostlina, ani zvíře, poletí s francouzským astronautem Thomasem Pesquetem na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS). Francouzští vědci prvoka vápenatku mnohohlavou zkoumají už několik let, v podmínkách vesmíru chtějí objevit její další vlastnosti. Do projektu se zapojí také školy, které budou své vlastní bloby pěstovat ve třídách.

Blesky při silných úderech do Země mohly poskytnout dostatek fosforu pro vznik života na naší planetě. Zveřejněná studie britských a amerických vědců tak nabízí alternativní scénář k všeobecně přijímané teorii, že za život vděčíme meteoritům.

Rozhodnutí polského ústavního soudu o zákazu téměř všech potratů přimělo mnohé Polky v tíživé situaci hledat řešení za hranicemi. S cestou na české kliniky jim pomáhá řada neziskových organizací. Představitelka jedné z nich Katarzyna Byrteková v Událostech, komentářích zdůraznila právo ženy na rozhodnutí o vlastním těle i o morální otázce, kdy se z embrya stává bytost. Poděkovala za zájem o lidská práva v Polsku.

Objev fosilních hub v meteorickém kráteru na severu Evropy ukazuje, jak přizpůsobivé jsou tyto organismy a naznačuje, jak mění své ekosystémy.

Hluboko pod antarktickými krami je mnohem více života, než se čekalo, prokázali vědci při výzkumu téměř kilometr pod ledem. Tamní život má navíc zcela nečekanou podobu, která odporuje všem předpokladům a teoriím.

Letošní rok přinesl řadu změn, nečekanou revoluci zažila také profese kněžích. I ti se museli přizpůsobit – lidé nemohli chodit do kostelů, a tak se rozmohly on-line přenosy. Jedním z progresivních farářů je Jan Lukeš z farnosti Dolní Čermná na Orlickoústecku, který se nebál přinést do tradičně konzervativních chrámů moderní technologii.

Pod ledovci, v prostředí tak nehostinném, že připomíná cizí planety, existuje nečekaně bohatý život. Vědci, kteří ho prostudovali, věří, že jim jeho průzkum pomůže pochopit, jak by mohly fungovat ekosystémy na věčně ledových světech, jako jsou například měsíce Enceladus nebo Europa.

Sonda OSIRIS-REx amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) se v noci na středu pokusí odebrat vzorky z planetky Bennu. NASA začne manévr přenášet od 23:00, k vlastnímu odebrání vzorku by mělo dojít ve středu kolem 00:12.

Už na první pohled nevypadá jako obyčejný kus kamene. Ale uvnitř, pod povrchem, má možná odpovědi, na které čeká celá astrobiologie. Nese v sobě totiž řadu základních stavebních kamenů života.

Děti, které se narodily kolem roku 1989, vyrůstaly ve zcela jiné době než jejich rodiče a prarodiče. Porovnávání ve stylu „jó, to za našeho mládí“ neujde žádná generace, skok mezi socialistickým Československem a demokratickým Českem byl ale přece jen velký. V následujícím kvízu si mohou dnešní dvacátníci či třicátníci (ale samozřejmě nejen ti) zkusit cestu časem o tři dekády zpátky. Věděli by, co shánět v partiovce nebo dělat se šuměnkou, i bez internetu?

Kdyby měla Venuše trošku víc štěstí, mohla mít Sluneční soustava v současnosti možná dvě obyvatelné planety, a ne jen jednu. Ukázala to simulace, kterou provedli vědci z NASA.

Česká republika se v kvalitě života umístila mezi 149 státy na 24. místě. Proti loňskému roku tak dosáhla lepšího umístění o dvě místa, přičemž přeskočila i USA. Prvenství udrželo Norsko, na druhé místo se dostalo Dánsko a bronz obhájilo Švýcarsko. Nejhůře dopadly africké státy Čad, Středoafrická republika a Jižní Súdán. Index každoročně sestavuje společnost Deloitte s neziskovou organizací Social Progress Imperative.

Astronomové poprvé objevili vodu v atmosféře planety, která se nachází v takzvané obyvatelné zóně vzdálené hvězdy. Na planetě s označením K2-18b by se tak mohl vyskytovat život. Nyní budou vědci zkoumat, zda jsou na místě plyny produkované živými organismy. S pomocí vyspělých teleskopů by to bylo možné zjistit zhruba do deseti let.

Mezinárodní tým paleontologů tvrdí, že v Gabonu našel stopy po nejstarším tvorovi na Zemi, který se dokázal pohybovat. Existovat měl přibližně před dvěma miliardami let. Odborníci ale pracují i s verzí, že šlo o neživý útvar, výzkum proto pokračuje.