NASA chce dostat vzorky z Marsu zpět na Zemi rychleji a levněji. Zatím ale neví jak

Dosavadní plány na návrat vzorků odebraných na Marsu jsou podle americké vesmírné agentury NASA neuspokojivé. Bylo by to příliš drahé a navíc by to trvalo déle, než vědci potřebují. A tak experti hledají nové řešení.

Předloni americká vesmírná agentura NASA oznámila, že vozítko Perseverance v marsovském kráteru Jezero našlo několik vzorků hornin obsahujících organické látky. Jsou uložené ve speciálním pouzdru, které na rudé planetě čeká, až ho vyzvedne speciální mise Mars Sample Return (Návrat vzorků z Marsu). V pondělí ale NASA oznámila, že tato plánovaná návratová mise je příliš drahá a musí ji tedy úplně přepracovat.

Ředitel agentury Bill Nelson v pondělí uvedl, že vzorky z Marsu jsou pro vědu nesmírně důležité – mohou nejen pomoci pochopit vznik a vývoj naší sluneční soustavy, ale také se dají využít k přípravě budoucích lidských průzkumníků, kteří by na nich mohli trénovat rozpoznávání stop života. Jenže to nebude tak snadné.

Marsovské čtvrtstoletí

V posledním čtvrtstoletí se NASA snaží systematicky zkoumat „mládí“ Marsu, hlavně to, jestli tam nemohl být život a jak vlastně vypadají podmínky pro jeho možný vznik. Součástí je i projekt Mars Sample Return, který je dlouhodobým cílem mezinárodního planetárního výzkumu už dvě desetiletí. Zjednodušeně řečeno: Vozítko Perseverance sbírá vzorky, které by se měly později vrátit na Zem k detailní analýze, která není přímo na Marsu možná. Jenže je to extrémně složité a drahé.

„Návrat vzorků z Marsu bude jednou z nejsložitějších misí, které kdy NASA podnikla. Sečteno a podtrženo, rozpočet 11 miliard dolarů (asi 261 miliard korun) je příliš vysoký a datum návratu 2040 je příliš vzdálené,“ prohlásil Nelson s tím, že v té době by už na rudé planetě měli být lidé, takže v tomto horizontu mise nedává smysl.

„Bezpečné přistání a odběr vzorků, vypuštění rakety se vzorky z jiné planety – což se ještě nikdy nepodařilo – a jejich bezpečná doprava více než 56 milionů kilometrů zpět na Zemi, to rozhodně není malý úkol,“ komentoval komplexnost mise šéf NASA. A protože její cena i načasování jsou podle něj špatné, hledá teď agentura úplně jinou cestu. „Musíme se podívat na jiné možnosti, abychom našli cestu vpřed, která bude cenově dostupná a vrátí vzorky v rozumném časovém horizontu,“ míní.

Jak na to?

NASA chce tedy misi provést výrazně rychleji a současně laciněji – ale neví, jak to provést. V pondělním prohlášení vyzvala vědeckou komunitu ke spolupráci na vypracování revidovaného plánu, který využije jak inovace, tak i osvědčené technologie. Agentura by také už brzy měla požádat své průmyslové partnery o návrhy technologií, které by mohly vrátit vzorky na Zemi už v roce 2030 a snížily by náklady, rizika i složitost mise.

NASA se v aktuálním prohlášení vůbec nevěnovala další fázi této mise, kterou je vybudování a provoz speciálního střediska, které by mělo vzorky na Zemi uskladnit a zkoumat. Bude muset mít takové bezpečnostní opatření jako žádné jiné zařízení na světě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ve Fukušimě probíhá masivní hybridizace prasat. S radiací nesouvisí

Když ve Fukušimě došlo k jaderné havárii, uprchla z místních chovů domácí prasata. A v přírodě narazila na své bratrance – divočáky. Přes odlišný vzhled v sobě oba druhy našly zalíbení, které skončilo opakovaným pářením. Vědci tuto unikátní situaci detailně prozkoumali, aby zjistili, co se vlastně stalo a jaký dopad to mělo na nově vzniklé hybridy.
před 13 hhodinami

Na Antarktidě kvůli ptačí chřipce hromadně umírají chaluhy

V letech 2023 a 2024 zemřelo v Antarktidě více než padesát chaluh, což jsou mořští ptáci příbuzní s racky. Příčinou byla vysoce patogenní ptačí chřipka H5N1, popsali teď přírodovědci v odborném časopise Scientific Reports. Jedná se o první zdokumentovaný úhyn volně žijících zvířat v důsledku tohoto viru na tomto kontinentu, tvrdí autoři.
před 15 hhodinami

Káva může pomáhat chránit mozek před demencí, uvádí nová studie

Pití několika šálků kofeinové kávy nebo čaje denně může v malé míře pomáhat zachovat výkonnost mozku a předcházet demenci. Vyplývá to z nové studie, kterou zveřejnil server JAMA Network a o níž informovala agentura Reuters.
před 18 hhodinami

Český vědec objevil neznámou formu magnetismu. Popsal ji v prestižním Nature

Fyzik Tomáš Jungwirth už získal celou řadu prestižních ocenění, patří také mezi světově nejcitovanější české vědce. Teď ho oslovil prestižní časopis Nature, aby pro něj shrnul své aktuální bádání na poli takzvaných altermagnetů, které objevil.
9. 2. 2026

Nezakazujte mladým sociální sítě, doporučují experti z Masarykovy univerzity

Odborníci z Masarykovy univerzity (MU) nedoporučují zákaz sociálních sítí pro děti do 15 let. Potenciální dopady jsou nejasné, existují rizika. Doporučují spíše zvýšit tlak na technologické platformy, uvedli ve vyjádření pro média. Objevují se ale i hlasy zastávající opačný názor. Premiér Andrej Babiš (ANO) v neděli řekl, že je pro zákaz používání sítí u dětí do 15 let po vzoru Francie. Řada zemí podobné opatření zvažuje.
9. 2. 2026Aktualizováno9. 2. 2026

Američtí plastičtí chirurgové vyzývají k odkladu operací pro změnu pohlaví

Americká společnost plastických chirurgů (ASPS) na začátku února oznámila, že v současné době neexistuje dostatek kvalitních výzkumů, které by prokazovaly, že operace vedoucí ke změně pohlaví u teenagerů prokazují dlouhodobé přínosy. Naopak, novější důkazy naznačují, že „léčba může přinášet komplikace a potenciální škody“. Vyzvala proto, aby lékaři odkládali operace změny pohlaví u mladých pacientů až do minimálně devatenácti let.
9. 2. 2026

Moravští archeologové vypráví příběh jednoho lovce. Dočkali se světového uznání

Mezinárodní vědecká organizace PLOS vydala seznam nejdůležitějších studií uplynulého roku v oboru lidské evoluce. Zařadila mezi ně i výzkum českých archeologů vedený Dominikem Chlachulou. Mladý brněnský vědec popsal zcela jedinečný nález: sadu nástrojů jednoho lovce z doby ledové, současníka Štorchových Lovců mamutů. Jiný takový objev z této doby archeologie nemá, je celosvětově jedinečný a pomáhá vyprávět příběh lidí, kteří sídlili před desítkami tisíc let pod Pálavou a vytvořili i slavnou Věstonickou Venuši.
9. 2. 2026

Nové riziko pro ohrožené gorily: agresivní paraziti od lidmi chovaných vepřů

Za vážnými záněty žaludku ohrožených horských goril je zvýšený výskyt hlístice rodu Hyostrongylus. Paraziti běžní u hospodářských zvířat tak mohou za určitých podmínek představovat riziko i pro volně žijící živočichy. Zjistil to mezinárodní tým vědců, jehož členy byli i zástupci Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR (ÚBO). Svá zjištění publikovali v časopise Journal of Applied Ecology.
9. 2. 2026
Načítání...