NASA chce dostat vzorky z Marsu zpět na Zemi rychleji a levněji. Zatím ale neví jak

Dosavadní plány na návrat vzorků odebraných na Marsu jsou podle americké vesmírné agentury NASA neuspokojivé. Bylo by to příliš drahé a navíc by to trvalo déle, než vědci potřebují. A tak experti hledají nové řešení.

Předloni americká vesmírná agentura NASA oznámila, že vozítko Perseverance v marsovském kráteru Jezero našlo několik vzorků hornin obsahujících organické látky. Jsou uložené ve speciálním pouzdru, které na rudé planetě čeká, až ho vyzvedne speciální mise Mars Sample Return (Návrat vzorků z Marsu). V pondělí ale NASA oznámila, že tato plánovaná návratová mise je příliš drahá a musí ji tedy úplně přepracovat.

Ředitel agentury Bill Nelson v pondělí uvedl, že vzorky z Marsu jsou pro vědu nesmírně důležité – mohou nejen pomoci pochopit vznik a vývoj naší sluneční soustavy, ale také se dají využít k přípravě budoucích lidských průzkumníků, kteří by na nich mohli trénovat rozpoznávání stop života. Jenže to nebude tak snadné.

Marsovské čtvrtstoletí

V posledním čtvrtstoletí se NASA snaží systematicky zkoumat „mládí“ Marsu, hlavně to, jestli tam nemohl být život a jak vlastně vypadají podmínky pro jeho možný vznik. Součástí je i projekt Mars Sample Return, který je dlouhodobým cílem mezinárodního planetárního výzkumu už dvě desetiletí. Zjednodušeně řečeno: Vozítko Perseverance sbírá vzorky, které by se měly později vrátit na Zem k detailní analýze, která není přímo na Marsu možná. Jenže je to extrémně složité a drahé.

„Návrat vzorků z Marsu bude jednou z nejsložitějších misí, které kdy NASA podnikla. Sečteno a podtrženo, rozpočet 11 miliard dolarů (asi 261 miliard korun) je příliš vysoký a datum návratu 2040 je příliš vzdálené,“ prohlásil Nelson s tím, že v té době by už na rudé planetě měli být lidé, takže v tomto horizontu mise nedává smysl.

„Bezpečné přistání a odběr vzorků, vypuštění rakety se vzorky z jiné planety – což se ještě nikdy nepodařilo – a jejich bezpečná doprava více než 56 milionů kilometrů zpět na Zemi, to rozhodně není malý úkol,“ komentoval komplexnost mise šéf NASA. A protože její cena i načasování jsou podle něj špatné, hledá teď agentura úplně jinou cestu. „Musíme se podívat na jiné možnosti, abychom našli cestu vpřed, která bude cenově dostupná a vrátí vzorky v rozumném časovém horizontu,“ míní.

Jak na to?

NASA chce tedy misi provést výrazně rychleji a současně laciněji – ale neví, jak to provést. V pondělním prohlášení vyzvala vědeckou komunitu ke spolupráci na vypracování revidovaného plánu, který využije jak inovace, tak i osvědčené technologie. Agentura by také už brzy měla požádat své průmyslové partnery o návrhy technologií, které by mohly vrátit vzorky na Zemi už v roce 2030 a snížily by náklady, rizika i složitost mise.

NASA se v aktuálním prohlášení vůbec nevěnovala další fázi této mise, kterou je vybudování a provoz speciálního střediska, které by mělo vzorky na Zemi uskladnit a zkoumat. Bude muset mít takové bezpečnostní opatření jako žádné jiné zařízení na světě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
před 21 hhodinami

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
15. 5. 2026Aktualizováno15. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
15. 5. 2026
Doporučujeme

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
15. 5. 2026

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
15. 5. 2026

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
15. 5. 2026

Nedostatek i nadbytek spánku jsou spojeny s předčasným stárnutím, ukazuje studie

Spánek zřejmě hraje klíčovou roli v procesu stárnutí, protože jak jeho nedostatek, tak naopak příliš dlouhé vyspávání mohou negativně ovlivňovat mozek, srdce, plíce i imunitní systém. Vyplývá to z výzkumu publikovaného ve vědeckém časopise Nature.
14. 5. 2026
Načítání...