NASA chce dostat vzorky z Marsu zpět na Zemi rychleji a levněji. Zatím ale neví jak

Dosavadní plány na návrat vzorků odebraných na Marsu jsou podle americké vesmírné agentury NASA neuspokojivé. Bylo by to příliš drahé a navíc by to trvalo déle, než vědci potřebují. A tak experti hledají nové řešení.

Předloni americká vesmírná agentura NASA oznámila, že vozítko Perseverance v marsovském kráteru Jezero našlo několik vzorků hornin obsahujících organické látky. Jsou uložené ve speciálním pouzdru, které na rudé planetě čeká, až ho vyzvedne speciální mise Mars Sample Return (Návrat vzorků z Marsu). V pondělí ale NASA oznámila, že tato plánovaná návratová mise je příliš drahá a musí ji tedy úplně přepracovat.

Ředitel agentury Bill Nelson v pondělí uvedl, že vzorky z Marsu jsou pro vědu nesmírně důležité – mohou nejen pomoci pochopit vznik a vývoj naší sluneční soustavy, ale také se dají využít k přípravě budoucích lidských průzkumníků, kteří by na nich mohli trénovat rozpoznávání stop života. Jenže to nebude tak snadné.

Marsovské čtvrtstoletí

V posledním čtvrtstoletí se NASA snaží systematicky zkoumat „mládí“ Marsu, hlavně to, jestli tam nemohl být život a jak vlastně vypadají podmínky pro jeho možný vznik. Součástí je i projekt Mars Sample Return, který je dlouhodobým cílem mezinárodního planetárního výzkumu už dvě desetiletí. Zjednodušeně řečeno: Vozítko Perseverance sbírá vzorky, které by se měly později vrátit na Zem k detailní analýze, která není přímo na Marsu možná. Jenže je to extrémně složité a drahé.

„Návrat vzorků z Marsu bude jednou z nejsložitějších misí, které kdy NASA podnikla. Sečteno a podtrženo, rozpočet 11 miliard dolarů (asi 261 miliard korun) je příliš vysoký a datum návratu 2040 je příliš vzdálené,“ prohlásil Nelson s tím, že v té době by už na rudé planetě měli být lidé, takže v tomto horizontu mise nedává smysl.

„Bezpečné přistání a odběr vzorků, vypuštění rakety se vzorky z jiné planety – což se ještě nikdy nepodařilo – a jejich bezpečná doprava více než 56 milionů kilometrů zpět na Zemi, to rozhodně není malý úkol,“ komentoval komplexnost mise šéf NASA. A protože její cena i načasování jsou podle něj špatné, hledá teď agentura úplně jinou cestu. „Musíme se podívat na jiné možnosti, abychom našli cestu vpřed, která bude cenově dostupná a vrátí vzorky v rozumném časovém horizontu,“ míní.

Jak na to?

NASA chce tedy misi provést výrazně rychleji a současně laciněji – ale neví, jak to provést. V pondělním prohlášení vyzvala vědeckou komunitu ke spolupráci na vypracování revidovaného plánu, který využije jak inovace, tak i osvědčené technologie. Agentura by také už brzy měla požádat své průmyslové partnery o návrhy technologií, které by mohly vrátit vzorky na Zemi už v roce 2030 a snížily by náklady, rizika i složitost mise.

NASA se v aktuálním prohlášení vůbec nevěnovala další fázi této mise, kterou je vybudování a provoz speciálního střediska, které by mělo vzorky na Zemi uskladnit a zkoumat. Bude muset mít takové bezpečnostní opatření jako žádné jiné zařízení na světě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Vedro na konci května připomnělo Britům „černé léto“ 1976

Nejteplejší květen v dějinách měření vyvolal v Británii obavy z návratu černého léta roku 1976. Tehdy panovaly takové teploty, že vyschla celá řada vodních zdrojů, trpělo zemědělství i lesy a země poprvé zavedla funkci ministra pro sucho.
před 22 hhodinami

Začalo Archeologické léto. Vědci nabízejí veřejnosti nahlédnout do života předků

Vypravit se po stopách dávných Keltů, projít se po zaniklé středověké vesnici, nahlédnout do práce archeologů přímo v terénu nebo objevit pozůstatky nedávné historie skryté pod povrchem měst i krajiny. To vše nabídne sedmý ročník Archeologického léta, oblíbené prázdninové akce pro všechny milovníky historie, archeologie a poznávání neobvyklých míst.
včera v 06:30

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
4. 6. 2026

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
4. 6. 2026

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
4. 6. 2026

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
4. 6. 2026

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
4. 6. 2026
Načítání...