Zbraň strana 4 z 5

Izraelská armáda oznámila, že zahájila nálety v Pásmu Gazy, tvrdí, že cílem byly výrobny zbraní a tunely, které používá islamistické hnutí Hamás. Podnikla také údery na libanonském území, údajně také cílila na zařízení Hamásu. Izrael označil nálety za odvetu za předchozí raketové útoky, které přišly z palestinské enklávy a z Libanonu a Izrael je přičítá Hamásu. Při útoku na Západním břehu Jordánu také zemřely dvě ženy a jedna byla vážně zraněna. Na místo přijeli i premiér Benjamin Netanjahu a ministr obrany Joav Galant, podle kterých je jen otázkou času, kdy se podaří dopadnout pachatele.

Britský král Karel III. ve čtvrtečním projevu před poslanci Spolkového sněmu označil vztahy Německa a Británie jako výjimečné a zdůraznil, že přátelství obou zemí velmi leželo na srdci jeho zesnulé matce Alžbětě II. Němcům poděkoval za projevy soustrasti po jejím skonu. Ocenil také jednotu v pomoci napadené Ukrajině a o válce prohlásil, že je hrozbou nejen pro bezpečnost Evropy, ale také pro evropské demokratické hodnoty.

Česká zbrojovka od středy téměř na dva týdny odstaví část výroby. Závod v Uherském Brodě na Uherskohradišťsku tím reaguje na měnící se poptávku na některých trzích, zejména v USA. Omezení výroby potrvá do 10. dubna, uvedl manažer podniku pro vnější vztahy Radek Hauerland. Společnost je součástí zbrojařské skupiny Colt CZ Group SE, která zaměstnává více než dva tisíce lidí v ČR, USA, Kanadě, Německu a Švédsku.

Izrael odsouhlasil prodej elektronického systému, který má pomoci Ukrajině s ochranou proti útokům dronů. Píše to server The Times of Israel s odkazem na nejmenované činitele. Izrael se snažil od začátku války chovat jako neutrální stát a hovořilo se o něm jako o jednom z možných kandidátů na zprostředkovatele míru. Podle Tel Avivu se o změnu politiky nejedná, jelikož systém nepoužívá smrtící střely, které by mohly přinést oběti na straně Ruska. Kyjev mezitím opět urgoval židovský stát kvůli dodávce protiraketových systémů.

Evropské země v letech 2018 až 2022 zvýšily dovoz zbraní o 47 procent oproti předchozímu pětiletému období. Na svém webu to uvedl Stockholmský mezinárodní ústav pro výzkum míru (SIPRI), podle něhož je hlavním důvodem ruská válka na Ukrajině. Naproti tomu celosvětový obchod se zbraněmi v posledních pěti letech klesl o zhruba pět procent.

V jedné z přerovských mateřských škol ve čtvrtek při besedě s dětmi policista při manipulaci se zbraní náhodně vystřelil. Při incidentu se nikdo nezranil, okolnosti vyšetřuje odbor vnitřní kontroly. Podle zástupců přerovské radnice se událost odehrála v mateřské škole v Dvořákově ulici. Besedy s policisty se podle informací ČTK zúčastnilo dvanáct předškoláků, součástí byla i ukázka rozložení a složení zbraně. Zbraň policistovi vystřelila po přednášce.

Německý kancléř Olaf Scholz v projevu ve Spolkovém sněmu odmítl v ruské válce proti Ukrajině mír nadiktovaný Moskvou. Zdůraznil, že pokud by se Ukrajina přestala bránit, znamenalo by to její konec. Pomoc Kyjevu tak podle kancléře není jen morální povinností, ale také součástí bezpečnostního uspořádání Evropy. Šéf německé vlády rovněž vyzval Čínu, aby nevyzbrojovala Rusko a aby využila svého vlivu v Moskvě k nátlaku na odchod ruských vojáků z Ukrajiny.

Neandertálci nebyli schopní osvojit si technologii střelby na dálku. První evropští homo sapiens sapiens, tedy naši přímí předkové, to podle nového objevu ale dokázali. Vědci spekulují, že právě to mohl být klíčový rozdíl, kvůli němuž jedni přežili, ale druzí vymřeli.

Západní veřejnost zapomněla na hrozbu velké konvenční války. Invaze do Iráku a Afghánistánu vychýlily představy o ní a druhou světovou válku pamatuje už málokdo. Přitom právě té je způsob boje v ruské obnovené invazi na Ukrajinu nejpodobnější. A to přesto, že zbraňové systémy udělaly velký pokrok a objevila se i nová kategorie v podobě dronů.

Před rokem zbývalo do začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu pět dní. Tamní armáda sice nevěděla, odkud útok přijde, byla ale připravená. To, že se něco může dít, bylo pro Ukrajince zřejmé, válka totiž začala už v roce 2014, připomněl redaktor zahraniční redakce ČT Jakub Szántó. Třetí díl seriálu 90' Speciál se zaměřil na západní dodávky zbraní i energetickou bezpečnost Evropy.

Ukrajina usiluje o zřízení továrny na výrobu západních zbraní na svém území. O uzavření dohody stojí zbrojaři z Německa a Francie, podle expertů mají ale největší šanci představitelé britského zbrojního průmyslu, kteří k jednání odcestovali do Kyjeva. Výroba by Ukrajině pomohla vyřešit problémy s dopravou vybavení od spojenců, čelila by však také neustále hrozbě ruských raketových útoků.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na mimořádném summitu v Bruselu ve čtvrtek vyzval lídry Evropské unie k tomu, aby nenechali zničit ukrajinskou cestu do Evropy pokračováním ruské invaze. „Pro Ukrajinu je to cesta domů,“ řekl s tím, že jeho země podle něj patří a vždy patřila do Evropy. Zároveň také žádal o rychlejší dodávky zbraní. Prezidenti a premiéři EU debatují také o vstupu země na vnitřní trh. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová na úvod setkání avizovala, že nové sankce proti Rusku zasáhnou ruský export v hodnotě deseti miliard eur.

Ve Švýcarsku sílí debata o možných úpravách v neutralitě země. Bern dosud s odkazem na své zákony zamítal žádosti jiných zemí o předání jejich zbraní švýcarské výroby Ukrajině, která se brání ruské agresi. Nyní se ale v parlamentu jedná o tom, že by takový reexport mohl být za určitých podmínek možný. Vývoz zbraní na Ukrajinu podporuje nadpoloviční většina Švýcarů a tlačí na něj i zbrojní průmysl, kterému striktní pravidla komplikují uzavírání kontraktů.

Zbraň muže, který v pondělí v Brně ohrožoval lidi v kancelářské budově, byla plně funkční. Policie při prohlídce budovy našla také zničenou místnost a v ní možné části výbušného systému. Muže zatím nebylo možné vyslechnout, informoval policejní mluvčí David Chaloupka. Policie také na webu zveřejnila video ze zásahu, kdy muže zajistila.

Přes velké ztráty nepřestávají Rusové útočit a postupovat na východě Ukrajiny. Na straně jejích západních spojenců proto sílí konzultace ohledně toho, jakými dalšími zbraněmi ji vybavit, aby se mohla jednak účinně bránit a jednak aby poté mohla zahájit svou oznámenou protiofenzivu. Spojené státy nyní údajně zvažují, že Ukrajincům poprvé nabídnou také rakety delšího doletu. Vycházejí i z toho, že dříve dodané systémy HIMARS se ukázaly jako výrazný prvek, který nepříteli způsobuje citelné ztráty.

Houfnice sovětské ráže 122 milimetrů s dostřelem kolem patnácti kilometrů pomáhaly loni v únoru a březnu čelit úvodnímu ruskému náporu. Municí pro ně teď musejí ukrajinští obránci šetřit. Na východní Ukrajině s nimi natáčel Andreas Papadopulos.

Brně v jedné z kancelářských budov ráno vyhrožoval muž střelnou zbraní, policie ho zajistila. Vzhledem k podezřelým okolnostem vzniku požáru v jedné z místností případ v tuto chvíli prověřuje jako obecné ohrožení. Z budovy musela evakuovat okolo dvou set lidí. Na místo pak přivolala i pyrotechnika, aby prohlédl zavazadlo, které muž v budově zanechal. Událost se obešla bez zranění.

Leopard 2, který se po německém souhlasu dostane na ukrajinské bojiště, je jedním z nejrozšířenějších tanků světa. Využívá ho 21 armád, nově i ta česká, i když ta má zatím jen jeden kus. Vyrobilo se jich ale zhruba 3600. Od tanků sovětské provenience se liší zejména tím, že je výrazně bezpečnější pro posádku.

Spojené státy dodají Ukrajině 31 tanků M1 Abrams, oznámil americký prezident Joe Biden. Německo souhlasilo s dodáním německých tanků Leopard 2, přičemž v prvním kroku poskytne Ukrajině čtrnáct tanků Leopard 2A6 a povolí jejich reexport z dalších zemí. Na žádost kancléře Olafa Scholze o tom rozhodla spolková vláda. Polsko, Finsko, Norsko, Španělsko nebo Nizozemsko už oznámily dodávky ze své výzbroje.

Při dvou případech střelby poblíž kalifornského San Francisca zemřelo v pondělí večer místního času (v úterý ráno středoevropského času) sedm lidí. Pravděpodobný pachatel obou z nich byl zatčen, uvedla podle agentury AP místní policie. Ve státě na západě USA jde už o třetí hromadnou střelbu s oběťmi na životech za tři dny. V úterý se střílelo i ve státě Washington, kde zahynuli tři lidé, a nebezpečný pachatel je na útěku.

Zástupci pěti desítek zemí podporujících Ukrajinu ve čtvrtek na konferenci na americké letecké základně Ramstein v Německu oproti očekávání nerozhodli o poskytnutí německých tanků Leopard ukrajinským ozbrojeným silám. Podle Berlína ale rozhodnutí v této věci padne brzy. Schůzka, která Kyjevu zaručila další podporu, se podle amerického ministra obrany Lloyda Austina soustředila na posílení ukrajinské vzdušné obrany proti ruským úderům.

Velký zlom v podobě další vojenské pomoci Ukrajině přinesla čtvrteční schůzka zástupců Velké Británie, Polska a pobaltských zemí na vojenské základně v estonské Tapě. Další balík vojenské pomoci pro Ukrajinu v hodnotě až 2,5 miliardy dolarů (tedy asi 55,4 miliardy korun) chystají i Spojené státy. Obsahovat by měl poprvé i obrněná vozidla typu Stryker. Také německý zbrojní průmysl by v letošním roce mohl Ukrajině dodat přes sto tanků. S přísliby další vojenské pomoci během čtvrtka přichází mnoho západních zemí včetně Švédska a Česka.

Bilance obětí v sutinách domu v ukrajinském Dnipru, který v sobotu zasáhla ruská raketa, je podle tamních úřadů 45 mrtvých, včetně šesti dětí. Ukrajinské letectvo tvrdí, že použitou zbraní byla raketa Ch-22 Burja (Bouře) ze sovětské éry, známá také v kódu NATO pod názvem AS-4 Kitchen.

Obráncům Ukrajiny pomůže v dalším boji dosud největší dodávka vojenské techniky z Velké Británie. Vedle už dříve potvrzených čtrnácti moderních tanků Challenger 2 bude balík zahrnovat i stovky obrněných vozidel, pontony nebo náboje. Rusko i Ukrajina se teď prý budou snažit o překvapivý úder. „Nic bohužel ještě není rozhodnuto, ta válka bude pokračovat dál. Politické hledisko ze strany Kremlu je nadřazeno smysluplnosti konání na bojišti,“ říká analytik Tomáš Řepa.