Zbraň strana 5 z 5

Před rokem zbývalo do začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu pět dní. Tamní armáda sice nevěděla, odkud útok přijde, byla ale připravená. To, že se něco může dít, bylo pro Ukrajince zřejmé, válka totiž začala už v roce 2014, připomněl redaktor zahraniční redakce ČT Jakub Szántó. Třetí díl seriálu 90' Speciál se zaměřil na západní dodávky zbraní i energetickou bezpečnost Evropy.

Ukrajina usiluje o zřízení továrny na výrobu západních zbraní na svém území. O uzavření dohody stojí zbrojaři z Německa a Francie, podle expertů mají ale největší šanci představitelé britského zbrojního průmyslu, kteří k jednání odcestovali do Kyjeva. Výroba by Ukrajině pomohla vyřešit problémy s dopravou vybavení od spojenců, čelila by však také neustále hrozbě ruských raketových útoků.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na mimořádném summitu v Bruselu ve čtvrtek vyzval lídry Evropské unie k tomu, aby nenechali zničit ukrajinskou cestu do Evropy pokračováním ruské invaze. „Pro Ukrajinu je to cesta domů,“ řekl s tím, že jeho země podle něj patří a vždy patřila do Evropy. Zároveň také žádal o rychlejší dodávky zbraní. Prezidenti a premiéři EU debatují také o vstupu země na vnitřní trh. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová na úvod setkání avizovala, že nové sankce proti Rusku zasáhnou ruský export v hodnotě deseti miliard eur.

Ve Švýcarsku sílí debata o možných úpravách v neutralitě země. Bern dosud s odkazem na své zákony zamítal žádosti jiných zemí o předání jejich zbraní švýcarské výroby Ukrajině, která se brání ruské agresi. Nyní se ale v parlamentu jedná o tom, že by takový reexport mohl být za určitých podmínek možný. Vývoz zbraní na Ukrajinu podporuje nadpoloviční většina Švýcarů a tlačí na něj i zbrojní průmysl, kterému striktní pravidla komplikují uzavírání kontraktů.

Zbraň muže, který v pondělí v Brně ohrožoval lidi v kancelářské budově, byla plně funkční. Policie při prohlídce budovy našla také zničenou místnost a v ní možné části výbušného systému. Muže zatím nebylo možné vyslechnout, informoval policejní mluvčí David Chaloupka. Policie také na webu zveřejnila video ze zásahu, kdy muže zajistila.

Přes velké ztráty nepřestávají Rusové útočit a postupovat na východě Ukrajiny. Na straně jejích západních spojenců proto sílí konzultace ohledně toho, jakými dalšími zbraněmi ji vybavit, aby se mohla jednak účinně bránit a jednak aby poté mohla zahájit svou oznámenou protiofenzivu. Spojené státy nyní údajně zvažují, že Ukrajincům poprvé nabídnou také rakety delšího doletu. Vycházejí i z toho, že dříve dodané systémy HIMARS se ukázaly jako výrazný prvek, který nepříteli způsobuje citelné ztráty.

Houfnice sovětské ráže 122 milimetrů s dostřelem kolem patnácti kilometrů pomáhaly loni v únoru a březnu čelit úvodnímu ruskému náporu. Municí pro ně teď musejí ukrajinští obránci šetřit. Na východní Ukrajině s nimi natáčel Andreas Papadopulos.

Brně v jedné z kancelářských budov ráno vyhrožoval muž střelnou zbraní, policie ho zajistila. Vzhledem k podezřelým okolnostem vzniku požáru v jedné z místností případ v tuto chvíli prověřuje jako obecné ohrožení. Z budovy musela evakuovat okolo dvou set lidí. Na místo pak přivolala i pyrotechnika, aby prohlédl zavazadlo, které muž v budově zanechal. Událost se obešla bez zranění.

Leopard 2, který se po německém souhlasu dostane na ukrajinské bojiště, je jedním z nejrozšířenějších tanků světa. Využívá ho 21 armád, nově i ta česká, i když ta má zatím jen jeden kus. Vyrobilo se jich ale zhruba 3600. Od tanků sovětské provenience se liší zejména tím, že je výrazně bezpečnější pro posádku.

Spojené státy dodají Ukrajině 31 tanků M1 Abrams, oznámil americký prezident Joe Biden. Německo souhlasilo s dodáním německých tanků Leopard 2, přičemž v prvním kroku poskytne Ukrajině čtrnáct tanků Leopard 2A6 a povolí jejich reexport z dalších zemí. Na žádost kancléře Olafa Scholze o tom rozhodla spolková vláda. Polsko, Finsko, Norsko, Španělsko nebo Nizozemsko už oznámily dodávky ze své výzbroje.

Při dvou případech střelby poblíž kalifornského San Francisca zemřelo v pondělí večer místního času (v úterý ráno středoevropského času) sedm lidí. Pravděpodobný pachatel obou z nich byl zatčen, uvedla podle agentury AP místní policie. Ve státě na západě USA jde už o třetí hromadnou střelbu s oběťmi na životech za tři dny. V úterý se střílelo i ve státě Washington, kde zahynuli tři lidé, a nebezpečný pachatel je na útěku.

Zástupci pěti desítek zemí podporujících Ukrajinu ve čtvrtek na konferenci na americké letecké základně Ramstein v Německu oproti očekávání nerozhodli o poskytnutí německých tanků Leopard ukrajinským ozbrojeným silám. Podle Berlína ale rozhodnutí v této věci padne brzy. Schůzka, která Kyjevu zaručila další podporu, se podle amerického ministra obrany Lloyda Austina soustředila na posílení ukrajinské vzdušné obrany proti ruským úderům.

Velký zlom v podobě další vojenské pomoci Ukrajině přinesla čtvrteční schůzka zástupců Velké Británie, Polska a pobaltských zemí na vojenské základně v estonské Tapě. Další balík vojenské pomoci pro Ukrajinu v hodnotě až 2,5 miliardy dolarů (tedy asi 55,4 miliardy korun) chystají i Spojené státy. Obsahovat by měl poprvé i obrněná vozidla typu Stryker. Také německý zbrojní průmysl by v letošním roce mohl Ukrajině dodat přes sto tanků. S přísliby další vojenské pomoci během čtvrtka přichází mnoho západních zemí včetně Švédska a Česka.

Bilance obětí v sutinách domu v ukrajinském Dnipru, který v sobotu zasáhla ruská raketa, je podle tamních úřadů 45 mrtvých, včetně šesti dětí. Ukrajinské letectvo tvrdí, že použitou zbraní byla raketa Ch-22 Burja (Bouře) ze sovětské éry, známá také v kódu NATO pod názvem AS-4 Kitchen.

Obráncům Ukrajiny pomůže v dalším boji dosud největší dodávka vojenské techniky z Velké Británie. Vedle už dříve potvrzených čtrnácti moderních tanků Challenger 2 bude balík zahrnovat i stovky obrněných vozidel, pontony nebo náboje. Rusko i Ukrajina se teď prý budou snažit o překvapivý úder. „Nic bohužel ještě není rozhodnuto, ta válka bude pokračovat dál. Politické hledisko ze strany Kremlu je nadřazeno smysluplnosti konání na bojišti,“ říká analytik Tomáš Řepa.

Policie České republiky musela v pondělí evakuovat desítky studentů střední školy v Českém Krumlově. Jeden ze studentů si do školy přinesl nůž a ohrožoval jím své spolužačky. Ve škole policisté stále zasahují. Studenta se podařilo zadržet, oznámila policie na Twitteru.

Ruská armáda zaútočila hned ve třech částech východní Ukrajiny najednou a snaží se dobýt celou Doněckou oblast. Informoval o tom generální štáb ukrajinské armády. Podle něj se to týká území u Bachmutu, Avdijivky a Lymanu. Ukrajinské síly se snaží za každou cenu udržet město Soledar, které čelí nové vlně ruského ostřelování. Soledar je klíčový pro obranu Bachmutu a zároveň důležitý dopravní uzel. Právě v této oblasti chce vedení ukrajinské armády nasadit další jednotky a posílit palbu. Země také naléhavě žádá Západ o další zbraně.

Zbrojovka Excalibur Army kvůli rostoucí poptávce po vojenské technice investuje ve svém závodě ve Šternberku na Olomoucku zhruba 650 milionů korun do stavby další výrobní haly a instalace nových technologií. Investice má být dokončena příští rok. Šternberská firma ze strojírensko-zbrojařského holdingu Czechoslovak Group (CSG) před časem získala kontrakt na modernizaci bezmála stovky tanků T-72, kterou v rámci vojenské pomoci Ukrajině financují Spojené státy a Nizozemsko. Podnik staré tanky T-72 pro ukrajinskou armádu modernizoval i loni.

Češi měli loni enormní zájem o zbrojní průkazy. Policisté jich vydali více než čtyři tisíce. V roce 2021 to přitom byly jen necelé dva tisíce. Dohromady je v republice více než 312 tisíc držitelů zbrojních průkazů. Podle mluvčího Policejního prezidia se jedná o rekordní počet. Zvýšený zájem potvrzují i střelnice, které pořádají přípravné kurzy k získání zbrojního průkazu. Podle oslovených střeleckých instruktorů je vyšší zájem patrný od jara, kdy Rusko poslalo svá vojska na Ukrajinu.

Česká armáda loni přišla o rekordní množství techniky. U hlavních strojů pozemních sil se za rok původní počty snížily skoro o dvanáct procent, zjistila Česká televize z dat, která vojsko každoročně zveřejňuje. Vyřazená technika typově odpovídá dodávkám pro bránící se Ukrajinu. Armáda souvislost připustila.

Nasazení bezpilotních letounů do bojů na Ukrajině urychlilo technologický trend, který by mohl brzy přinést na světová bojiště první plně autonomní bojové roboty, a zahájit tak novou éru válčení. Čím déle bude válka trvat, tím je pravděpodobnější, že drony budou identifikovat, vybírat i útočit na cíl bez asistence člověka, domnívají se vojenští analytici, bojovníci a výzkumníci v oblasti umělé inteligence. Vize využití plně autonomních zbraní zároveň vyvolává pochyby, zda je technologie dostatečně spolehlivá, aby nezabíjela civilisty.

Policie kvůli úmrtí pachatele odložila případ loňské srpnové trojnásobné vraždy v rodinném domě v Rožnově pod Radhoštěm na Vsetínsku. Muž tam zastřelil svou družku a jejich dvě děti a následně také sebe. Informovala o tom krajská policejní mluvčí Simona Kyšnerová.

Nový poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar v Interview ČT24 sdělil, že při boji s dezinformacemi je třeba postupovat obezřetně, aby se nezpůsobilo víc škody než užitku. Velkou část jeho agendy prý zabere válka na Ukrajině. Prohlásil, že z Česka se vyvezly zbraně v hodnotě vyšších desítek miliard korun.

Ruská televize po zahraničních novinářích chtěla, aby říkali, že Západ je špatný a Rusko skvělé. Její pozvání David Miřejovský odmítl, přesto by se právě do této země chtěl pracovně vrátit. „Novinářsky to tam bude v příštích letech strašně zajímavé sledovat,“ vysvětluje redaktor zahraniční redakce ČT. Po deseti letech zahraničních cest zakotvil v Česku a momentálně pracuje na knize o své štaci ve Spojených státech. Věnovat se v ní chce mimo jiné otázce zbraní, ke kterým má sám kladný vztah. I to odhalil v podcastu Background ČT24.