DeSantis chce do Bílého domu. Twitterové oznámení hatily technické trable

8 minut
Amerikanista Kozák: DeSantis nabízí republikánům mladší a energičtější verzi Trumpa
Zdroj: ČT24

Guvernér amerického státu Florida Ron DeSantis podal potřebné dokumenty, aby mohl vstoupit do boje o nominaci Republikánské strany do prezidentských voleb. Čtyřiačtyřicetiletý politik se zviditelnil odporem vůči pandemickým opatřením i zákony, které prosazují omezování práv sexuálních menšin nebo naopak uvolňování regulace zbraní. Kandidaturu oznámil na Twitteru, rozhovor s majitelem platformy ale provázely rozsáhlé technické potíže.

DeSantis zahájil souboj o nominaci do prezidentských voleb minutovým videem, v němž slibuje „velký americký comeback“. Spot, v němž stojí před americkou vlajkou, zveřejnil na svém twitterovém účtu.

DeSantis ve videu vychází zpoza opony na světlo a začíná kritikou administrativy demokratického prezidenta Joea Bidena. „Úspěch je dosažitelný a za svobodu má cenu bojovat,“ hřímá guvernér Floridy a volá po „normalitě komunit a integritě institucí“.

„Vše se musí řídit selským rozumem a my na Floridě jsme dokázali, že je to možné. Dali jsme přednost faktům před strachem, vzdělání před indoktrinací, právu a pořádku před nepokoji a nepořádkem,“ tvrdí v krátkém spotu DeSantis. Poslední záběr klipu pak vyzývá k finanční podpoře jeho kandidatury.

Technické trable Twitteru

Prezidentské volby se budou konat v USA příští rok v listopadu. Za demokraty chce obhajovat svůj současný post prezident Biden. DeSantis plánoval své rozhodnutí o kandidatuře oznámit během středeční debaty se šéfem Twitteru Elonem Muskem, volební komise ho ale s oznámením předběhla.

Přenos rozhovoru floridského guvernéra s majitelem Twitteru, který měl demonstrovat, že DeSantis je vhodným kandidátem do Bílého domu, provázely vážné technické potíže.

Diváci hlásili dlouhotrvající výpadky zvuku, dalším tisícům zájemců o sledování rozhovoru se nedařilo připojit, případně jim přenos naopak padal. Na Twitteru se následně začal šířit hashtag DeSaster kombinující DeSantisovo příjmení s anglickým výrazem pro katastrofu. 

Guvernér Floridy bude pravděpodobně největším rivalem exprezidenta Donalda Trumpa, který v současnosti s náskokem vede v republikánských průzkumech. 

„DeSantis v posledních měsících vydal knihu, trávil hodně času v Iowě, která je velmi důležitá, protože tam probíhají první primárky,“ uvedl amerikanista Kryštof Kozák z FSV UK. „Podle posledních průzkumů má Trump velký náskok, až 37 procentních bodů, ale lze předpokládat, že se DeSantisovi podaří náskok aspoň minimálně stáhnout, voliči ho ještě tolik neznají,“ upozornil Kozák s tím, že řada republikánů ještě hledá třetí, méně radikální variantu.

Mladší a energičtější varianta, říká amerikanista

„Z hlediska politik, které prosazuje, se DeSantis od Trumpa příliš neliší. Je to velký kulturní bojovník v americkém slova smyslu, to znamená, že na Floridě se třeba zakazují knihy pro děti, které obsahují sexuální tématiku, a prosazují zákony, které omezují práva sexuálních menšin nebo právo na potrat. Proslavil se tím, že ilegální imigranty nechal posílat z Floridy do demokratických měst. I v dalších věcech je poměrně radikální. Cílí na voliče Trumpa, ale chce jim nabídnout mladší, možná ještě energičtější variantu bez zátěže sexuálních skandálů, sporů a problémů, které si s sebou Trump nese,“ míní Kozák.

Amerikanista upozornil také na vlažnější přístup obou republikánů k Ukrajině. „Trump tvrdí, že válku ukončí za jediný den, to poukazuje na nějakou představu rozdělení. DeSantis opakuje jeho názory. Ukrajinu nehodlá podporovat, jako to dělá Biden. Je to nebezpečná zpráva v tom směru, že (ruský prezident) Putin může doufat, že pokud dojde na změnu v Bílém domě, změní se dynamika, a proto se může snažit protahovat konflikt minimálně do listopadu 2024,“ obává se Kozák.

Trump o svém budoucím soupeři DeSantisovi rád prohlašuje, že bez jeho podpory by někdejší právník amerického námořnictva v dnešní pozici vůbec nebyl. Odkazuje tím na guvernérskou volbu v roce 2018, do níž podle deníku The New York Times (NYT) DeSantis vstupoval po pěti letech ve Sněmovně reprezentantů jako nepříliš známá osobnost.

Do povědomí se DeSantis zapsal spotem, který jej ukazuje při aktivitách s dětmi odkazujícími na tehdejšího prezidenta, jako je stavění „zdi“ nebo četba z Trumpovy knihy. Trump v republikánských primárkách DeSantise podpořil a ten nakonec nad svým soupeřem z Demokratické strany těsně zvítězil.

Zákaz roušek

Další výrazný moment jeho působení nastal po příchodu pandemie nemoci covid-19. DeSantis podobně jako mnozí američtí guvernéři na jaře roku 2020 zavedl omezení pohybu obyvatel, od restrikcí se ale rychle vydal zcela opačným směrem. Na podzim donutil školy obnovit prezenční výuku a později jim zakázal vyžadovat nošení roušek. Také se postavil proti tomu, aby restaurace či jiné podniky vyžadovaly od zákazníků doklad o vakcinaci proti covidu-19.

Přístup ke koronaviru byl jedinou konkrétní oblastí, kterou DeSantis v nedávném rozhovoru zmínil při otázce na rozdíly mezi ním a Trumpem. Floridský guvernér se zároveň ve srovnání s prezidentem z let 2017 až 2021 prezentuje jako efektivnější vůdce, jehož působení provází méně skandálů a více politických úspěchů.

Jeho rétorika namířená proti progresivním myšlenkám a zákony, které v posledních letech s pomocí republikány kontrolovaného floridského parlamentu přijímá, převážně kopírují Trumpův politický styl a stanoviska jeho věrných stoupenců. V roce 2021 se například Florida zapojila do tažení proti Trumpem kritizovanému korespondenčnímu hlasování, když schválila vlastní volební reformu. O rok později floridská vláda vypravila z Texasu do bašty liberálů v Massachusetts dva lety s asi padesáti migranty, zřejmě ve snaze vyvolat rozruch kolem imigrace z Latinské Ameriky.

Zbraně na veřejnosti

DeSantis má na kontě řadu zákonů spojených s tématy „kulturních válek“ v americké společnosti, jako jsou zbraně, potraty, sexuální výchova na školách nebo práva komunity LGBT+. Nedávno podepsal návrh, který obyvatelům umožní skrytě nosit střelné zbraně na veřejnosti, aniž by předtím prošli výcvikem a prověrkou. V dubnu také uzákonil zákaz interrupcí po šestém týdnu těhotenství. Minulý týden přibyl zákaz poskytovat transgenderové mládeži zdravotní péči spojenou se změnou pohlaví.

Možná nejznámějším opatřením jeho éry je zákon omezující sexuální výchovu, který podle kritiků zavádí na školách systém Don't Say Gay, neboli „neříkej gay“. Norma zakázala „vyučování“ týkající se „sexuální orientace nebo genderové identity“ pro menší děti a omezila probírání těchto témat ve vyšších ročnících, aniž by kritéria přesněji vymezila. V dubnu byl pak zákaz bez hlasování v parlamentu rozšířen z prvních tří na všechny ročníky základní školy a na výuku na středních školách.

DeSantisův program omezuje školy i dalšími způsoby, jak v nedávném přehledu uvedl publicistický web Vox. Jeden z loňských zákonů například vyžaduje, aby všechny knížky, které jsou žákům k dispozici v knihovnách či ve třídách, zkontroloval specialista na „výchovná média“, a umožňuje rodičům protestovat proti jakýmkoli materiálům, které se jim nezdají vhodné. DeSantis se zaměřuje také na vysokoškolské vzdělávání a podle agentury AP se mimo jiné pustil do „politického ovládnutí“ humanitní školy New College of Florida, která je známá progresivním směřováním.

U republikánských voličů mu tento program, který je pro demokraty a liberální komentátory alarmující, nejspíše neuškodí. V situaci, kdy zároveň kandiduje Trump, ovšem může být pro DeSantise kopírování jeho politiky faktorem, který jej odsoudí k nezdaru.

Web Politico ve svém přehledu republikánských kandidátů napsal, že DeSantis nemůže pomýšlet na úspěch, bude-li nabízet odlehčeného Trumpa publiku, které „stále touží po plně kalorické verzi“. Reportéři deníku NYT zase v novém rozhovoru poznamenali, že DeSantisův ústřední motiv boje proti progresivním proudům společnosti není „v konfliktu s Donaldem Trumpem“, ale spíše jeho ozvěnou.

Analýzy v médiích se shodují, že chce-li floridský guvernér Trumpa porazit, bude muset v primárkách vybudovat koalici složenou jak z jeho podporovatelů, tak z umírněnějších republikánů, kteří mají o exprezidentovi pochybnosti. „To ale vyžaduje, aby DeSantis Trumpa přímo napadal a stavěl se do pozice volitelnější alternativy,“ píše Politico.

V zákulisí už to podle zjištění NYT činí. „V zásadě máte v tuhle chvíli tři lidi, kteří mají v téhle záležitosti šanci. (Současného prezidenta Joea) Bidena, Trumpa a mě,“ řekl DeSantis údajně minulý týden při vystoupení před sponzory a podporovateli. „A z těch tří mají podle mě šanci na zvolení prezidentem dva: Biden a já,“ dodal tehdy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 44 mminutami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 7 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 7 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...