Evropské zbrojovky otevírají závody na Ukrajině. Napadená země tak navýší výrobu a urychlí opravy

I když ukrajinský zbrojní průmysl od začátku války několikanásobně zvýšil svou výrobu, napadená země stále potřebuje velké množství vojenské techniky. Továrny na jejím území navíc opakovaně čelí ruským útokům. Země proto hledá zahraniční partnery, kteří by se na produkci zbraní na jejím území podíleli. Ve hře je i největší evropský výrobce BAE Systems.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj chce, aby se část výroby britské zbrojovky BAE Systems a servis jejích výrobků přesunuly na Ukrajinu. Jednal o tom už s vedením společnosti. „Jsme připraveni stát se významným regionálním centrem pro opravy a výrobu různých typů výrobků BAE Systems a máme zájem o globálnější vztahy,“ řekl.

„Jsme hrdí na to, že můžeme spolupracovat s našimi vládními zákazníky a poskytovat vybavení, výcvik a podpůrné služby ukrajinským ozbrojeným silám. Zkoumáme také možnosti, jak bychom mohli podpořit ukrajinskou vládu při revitalizaci obranné průmyslové základny země, abychom zajistili její dlouhodobou bezpečnost,“ reagoval ředitel BAE Systes Charles Woodburn.

BAE Systems je největší evropský zbrojařský koncern, společnost a její zahraniční divize se podílejí na výrobě stíhacích letounů Eurofighter Typhoon, tanků Challenger 2, obrněných transportérů M113, bojových vozidel Bradley nebo houfnic Archer, M109 a M777. Vyrábí taky velké množství munice.

Většina zbraní, které společnost BAE Systems vyvinula, je v současnosti ve výzbroji ukrajinské armády. Případné rozmístění servisních středisek na území Ukrajiny by tak mělo výrazně zkrátit cyklus oprav a obnovy dělostřelecké a obrněné techniky.

Ukrajinský zbrojní průmysl

Až do začátku Ruskem vyvolaného konfliktu patřila Ukrajina mezi vývozce zbraní. Na začátku invaze čelila Rusům vlastním arzenálem. Zvláštní roli měl státní koncern Ukroboronprom sdružující výrobce vojenské techniky z různých odvětví.

Po začátku ruské invaze byly všechny organizace, které nakupovaly a prodávaly zbraně, takzvaní speciální vývozci, převedeny přímo pod ministerstvo obrany. Hlavní tok peněz šel právě přes Ukroboronprom.

Ukrajinská armáda ale potřebovala obrovské množství zbraní a jejich výroba se stala častým terčem ruského ostřelování. Za poslední rok utržily zbrojní továrny podle Ukrajinské Pravdy nejméně 150 zásahů. Některé továrny byly navíc obsazeny.

Přes to dokázaly ukrajinské firmy za tuto dobu vyrobit osmkrát více vojenského materiálu, než za předcházející rok. Ani to ale nestačí, podle ředitele Ukroboronpromu Jurije Husjeva by bylo třeba produkci minimálně zdesetinásobit.

Na Ukrajinu míří německý Rheinmetall i turecký Baykar

Ukrajina proto hledá posilu v zahraničí. Deník Militarnyj 13. května informoval, že Ukroboronprom a německý Rheinmetall vytvořily společný podnik na opravu tanků. Rheinmetall v něm bude mít většinový podíl 51 procent a bude zajišťovat jeho řízení. Závod bude umístěn na území Ukrajiny.

Kromě toho německá společnost očekává, že v nejbližších dnech podepíše smlouvy na další dva společné podniky, a to na výrobu munice a protivzdušné obrany.

Podle generálního ředitele Rheinmetallu Armina Pappergera se bude spolupráce zpočátku týkat údržby a oprav obrněných vozidel na Ukrajině, souběžně se ale začne připravovat i výroba tanků.

Prvním typem obrněných vozidel plánovaných do výroby má být kolový obrněný transportér Fuchs. Podle Pappergera má Ukrajina zájem také o moderní tank Panther a bojové obrněné vozidlo Lynx.

Spolupráci s ukrajinskými podniky přislíbil také turecký Baykar. Začátkem února strany oznámily, že na Ukrajině zřídí servisní středisko bezpilotních letounů Bayraktar. Centrum bude provádět servis, opravy, a dokonce i modernizaci vybavení. Bude také poskytovat školení pro personál spojený s provozem bezpilotních letounů. V roce 2025 chce spustit také výrobu nových dronů.

Pomůže i Česko

Spolupráci s Ukrajinou přislíbilo i Česko. Prezident Petr Pavel při své návštěvě Ukrajiny minulý měsíc oznámil, že Česko má připravených šest klíčových projektů pro spolupráci, u nichž bude brzy možné provést transfer technologií i výroby na Ukrajinu.

Projekty se týkají výroby munice a ručních zbraní, oprav tanků Т-64 a Т-72 nebo společné výroby letadel F/A-259.

Spolupráci navazují Poláci, zvažují ji Italové

Dohodu na výrobě munice pro tanky na ukrajinském území podepsala také polská Grupa Zbrojeniowa. Už loni v listopadu Ukrajina došla k dohodě s několika státy NATO, například s Francií a Dánskem, které mají spolupracovat na výrobě těžkých zbraní a dalšího vojenského vybavení. 

Možnost společné výroby systémů protivzdušné obrany zvažuje i Itálie, kde sídlí Rheinmetall Italia. Tyto zbraně už Kyjev dostává, kooperace přímo při jejich výrobě by ale pomohla zabezpečit nebe nad Ukrajinou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rutte vyzval k rovnoměrné pomoci Ukrajině. Narazil na odpor, proti je i Česko

Generální tajemník NATO Mark Rutte požádal spojence, aby na pomoc Ukrajině vyčlenili 0,25 procenta HDP. Snaží se tak zmírnit rostoucí napětí uvnitř Aliance ohledně nerovnoměrné pomoci Kyjevu, napsal server Politico. V pomoci zaostávají například některé státy z jihu Evropy. Návrh, který by znamenal uvolnění desítek miliard dolarů dodatečné pomoci, však narazil na odpor u části významných členů NATO. Proti se podle zdrojů ČTK vyslovila i Česká republika.
před 53 mminutami

Letoun NATO sestřelil dron nad Estonskem

Rumunská stíhačka F-16 startující z Litvy v úterý sestřelila nad Estonskem dron zřejmě ukrajinského původu, sdělil estonský ministr obrany Hanno Pevkur zpravodajskému webu Delfi. Škody podle Pevkura nevznikly, po troskách dronu estonské úřady pátrají. Lotyšsko v úterý vyhlásilo kvůli dronu letecký poplach. Jedná se o nejnovější případy z řady narušení vzdušného prostoru v této zemi sousedící s Ruskem, uvedla agentura Reuters.
13:07Aktualizovánopřed 1 hhodinou

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
12:48Aktualizovánopřed 2 hhodinami

ICC na mě vydal zatykač, řekl krajně pravicový izraelský ministr Smotrič

Mezinárodní trestní soud (ICC) požádal o zatčení izraelského ministra financí Becalela Smotriče, uvedl v úterý na tiskové konferenci podle agentury Reuters a webu The Times of Israel (ToI) sám krajně pravicový člen izraelské vlády. Smotrič krok ICC označil za vyhlášení války, které jej nezviklá v přístupu k Palestincům. Ministr během bojů v Pásmu Gazy požadoval co nejtvrdší postup izraelské armády, dlouhodobě volá po anexi palestinských území a odmítá vznik palestinského státu.
před 2 hhodinami

Deficit 80 miliard dolarů a bankovní krize. Ukrajinská rozvědka zveřejnila interní ruské údaje

Ukrajinská zahraniční rozvědka získala nové interní ruské dokumenty hodnotící dopady války na ekonomiku země. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského se je ruské úřady snaží utajit před mezinárodním společenstvím i vlastními obyvateli.
před 2 hhodinami

Kalifornští hasiči zápolí s rozsáhlým lesním požárem nedaleko Los Angeles

Pouhých 60 kilometrů od Los Angeles vypukl rozsáhlý požár místních porostů, který se kvůli extrémnímu suchu a silnému větru šíří krajinou alarmující rychlostí. Úřady nařídily evakuaci tisíců obyvatel a do pohotovosti povolaly více než dvě stovky hasičů. Ti se za pomoci letadel a helikoptér snaží dostat plameny pod kontrolu a zabránit jejich dalšímu šíření pomocí speciálních zpomalovacích látek.
před 2 hhodinami

Si řekl Trumpovi, že by Putin mohl invaze na Ukrajinu litovat, píší FT

Ruský vládce Vladimir Putin by nakonec mohl invaze na Ukrajinu litovat. Podle listu Financial Times (FT) to minulý týden řekl čínský prezident Si Ťin-pching svému americkému protějšku Donaldu Trumpovi během jeho návštěvy asijské země. Trump čínskému prezidentovi pak prý navrhl, aby společně s Putinem spolupracovali proti Mezinárodnímu trestnímu soudu (ICC).
před 3 hhodinami

Portugalsko má nejdelší průměrný trest odnětí svobody v Evropě

Podle údajů Rady Evropy, které byly v úterý zveřejněny ve zprávě analyzující stav vězeňské populace v roce 2024, je průměrná délka trestu odnětí svobody v Portugalsku 31,4 měsíce, což je nejdelší doba mezi evropskými zeměmi.
před 4 hhodinami
Načítání...