Evropské zbrojovky otevírají závody na Ukrajině. Napadená země tak navýší výrobu a urychlí opravy

I když ukrajinský zbrojní průmysl od začátku války několikanásobně zvýšil svou výrobu, napadená země stále potřebuje velké množství vojenské techniky. Továrny na jejím území navíc opakovaně čelí ruským útokům. Země proto hledá zahraniční partnery, kteří by se na produkci zbraní na jejím území podíleli. Ve hře je i největší evropský výrobce BAE Systems.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj chce, aby se část výroby britské zbrojovky BAE Systems a servis jejích výrobků přesunuly na Ukrajinu. Jednal o tom už s vedením společnosti. „Jsme připraveni stát se významným regionálním centrem pro opravy a výrobu různých typů výrobků BAE Systems a máme zájem o globálnější vztahy,“ řekl.

„Jsme hrdí na to, že můžeme spolupracovat s našimi vládními zákazníky a poskytovat vybavení, výcvik a podpůrné služby ukrajinským ozbrojeným silám. Zkoumáme také možnosti, jak bychom mohli podpořit ukrajinskou vládu při revitalizaci obranné průmyslové základny země, abychom zajistili její dlouhodobou bezpečnost,“ reagoval ředitel BAE Systes Charles Woodburn.

BAE Systems je největší evropský zbrojařský koncern, společnost a její zahraniční divize se podílejí na výrobě stíhacích letounů Eurofighter Typhoon, tanků Challenger 2, obrněných transportérů M113, bojových vozidel Bradley nebo houfnic Archer, M109 a M777. Vyrábí taky velké množství munice.

Většina zbraní, které společnost BAE Systems vyvinula, je v současnosti ve výzbroji ukrajinské armády. Případné rozmístění servisních středisek na území Ukrajiny by tak mělo výrazně zkrátit cyklus oprav a obnovy dělostřelecké a obrněné techniky.

Ukrajinský zbrojní průmysl

Až do začátku Ruskem vyvolaného konfliktu patřila Ukrajina mezi vývozce zbraní. Na začátku invaze čelila Rusům vlastním arzenálem. Zvláštní roli měl státní koncern Ukroboronprom sdružující výrobce vojenské techniky z různých odvětví.

Po začátku ruské invaze byly všechny organizace, které nakupovaly a prodávaly zbraně, takzvaní speciální vývozci, převedeny přímo pod ministerstvo obrany. Hlavní tok peněz šel právě přes Ukroboronprom.

Ukrajinská armáda ale potřebovala obrovské množství zbraní a jejich výroba se stala častým terčem ruského ostřelování. Za poslední rok utržily zbrojní továrny podle Ukrajinské Pravdy nejméně 150 zásahů. Některé továrny byly navíc obsazeny.

Přes to dokázaly ukrajinské firmy za tuto dobu vyrobit osmkrát více vojenského materiálu, než za předcházející rok. Ani to ale nestačí, podle ředitele Ukroboronpromu Jurije Husjeva by bylo třeba produkci minimálně zdesetinásobit.

Na Ukrajinu míří německý Rheinmetall i turecký Baykar

Ukrajina proto hledá posilu v zahraničí. Deník Militarnyj 13. května informoval, že Ukroboronprom a německý Rheinmetall vytvořily společný podnik na opravu tanků. Rheinmetall v něm bude mít většinový podíl 51 procent a bude zajišťovat jeho řízení. Závod bude umístěn na území Ukrajiny.

Kromě toho německá společnost očekává, že v nejbližších dnech podepíše smlouvy na další dva společné podniky, a to na výrobu munice a protivzdušné obrany.

Podle generálního ředitele Rheinmetallu Armina Pappergera se bude spolupráce zpočátku týkat údržby a oprav obrněných vozidel na Ukrajině, souběžně se ale začne připravovat i výroba tanků.

Prvním typem obrněných vozidel plánovaných do výroby má být kolový obrněný transportér Fuchs. Podle Pappergera má Ukrajina zájem také o moderní tank Panther a bojové obrněné vozidlo Lynx.

Spolupráci s ukrajinskými podniky přislíbil také turecký Baykar. Začátkem února strany oznámily, že na Ukrajině zřídí servisní středisko bezpilotních letounů Bayraktar. Centrum bude provádět servis, opravy, a dokonce i modernizaci vybavení. Bude také poskytovat školení pro personál spojený s provozem bezpilotních letounů. V roce 2025 chce spustit také výrobu nových dronů.

Pomůže i Česko

Spolupráci s Ukrajinou přislíbilo i Česko. Prezident Petr Pavel při své návštěvě Ukrajiny minulý měsíc oznámil, že Česko má připravených šest klíčových projektů pro spolupráci, u nichž bude brzy možné provést transfer technologií i výroby na Ukrajinu.

Projekty se týkají výroby munice a ručních zbraní, oprav tanků Т-64 a Т-72 nebo společné výroby letadel F/A-259.

Spolupráci navazují Poláci, zvažují ji Italové

Dohodu na výrobě munice pro tanky na ukrajinském území podepsala také polská Grupa Zbrojeniowa. Už loni v listopadu Ukrajina došla k dohodě s několika státy NATO, například s Francií a Dánskem, které mají spolupracovat na výrobě těžkých zbraní a dalšího vojenského vybavení. 

Možnost společné výroby systémů protivzdušné obrany zvažuje i Itálie, kde sídlí Rheinmetall Italia. Tyto zbraně už Kyjev dostává, kooperace přímo při jejich výrobě by ale pomohla zabezpečit nebe nad Ukrajinou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Po nehodě vrtulníku zemřeli poblíž Kilimandžára dva Češi

Poblíž Kilimandžára zemřeli ve středu dva čeští občané. Informaci místních médií potvrdil mluvčí českého ministerstva zahraničí Daniel Drake. Podle serveru Tanzania Times u nejvyšší africké hory havaroval vrtulník, nehodu nepřežil nikdo z pasažérů.
10:23Aktualizovánopřed 57 mminutami

Papež vyzval k přímému dialogu o míru v rusko-ukrajinské válce

Papež Lev XIV. ve svém prvním vánočním požehnání a poselství Městu a světu (Urbi et orbi) vyzval k přímému dialogu o míru v rusko-ukrajinské válce a k zastavení dalších ozbrojených konfliktů a násilností ve světě. Vyzval rovněž k solidaritě s migranty či s lidmi trpícími přírodními katastrofami. Už ve vánočním kázání uvedl, že odmítání pomoci chudým a cizincům je rovnocenné odmítání samotného Boha. Kritizoval také tvrdý postup amerického prezidenta Donalda Trumpa vůči imigrantům.
11:55Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Země vyzvaly Izrael, aby nerozšiřoval osady na Západním břehu. Ten to odmítl

Skupina čtrnácti zemí, mezi nimi i Británie, Francie, Itálie, Německo či Kanada, odsuzuje rozhodnutí Izraele schválit dalších devatenáct osad na okupovaném Západním břehu. Vládu premiéra Benjamina Netanjahua proto žádá, aby rozhodnutí z minulého týdne zrušila. Počet izraelských osad na tomto okupovaném palestinském území se za tři roky zvýšil na 69. Jeruzalém výzvu odmítl a označil ji za morálně chybnou.
08:00Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Americké úřady nalezly milion dokumentů souvisejících s Epsteinem, tvrdí ministerstvo

Americké ministerstvo spravedlnosti uvedlo, že zpracovává zhruba milion dokumentů, které by mohly souviset s případem sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Ve středu večer to napsaly agentury Reuters a AP. Americký Kongres nařídil ministerstvu zveřejnit dokumenty související s Epsteinem do pátku 19. prosince. Resort zopakoval, že kvůli velkému množství materiálů bude zveřejňování trvat ještě několik dalších týdnů.
před 5 hhodinami

Prezidentem Hondurasu se podle úřadů stane Asfura podporovaný Trumpem

Po sečtení sporných okrsků se stal vítězem prezidentských voleb v Hondurasu konzervativní kandidát Nasry Asfura, uvedly podle agentur AP a Reuters volební úřady. Asfuru dříve podpořil americký prezident Donald Trump, který čelil kritice, že nevhodně zasáhl do voleb. Asfura uvedl, že je připraven převzít vládu. Středopravicový politik Salvador Nasralla, který skončil druhý, hovoří o volebních podvodech a vyzval k přepočtu všech hlasů, porážku odmítl uznat.
před 5 hhodinami

KLDR údajně otestovala novou raketu

Severokorejský vůdce Kim Čong-un se údajně zúčastnil testu nové rakety. Ve čtvrtek ráno to napsala severokorejská státní média, která citovaly agentury AFP a Reuters. Kim ve středu navštívil i doky, kde KLDR podle státních médií staví svou jadernou ponorku.
před 6 hhodinami

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
včeraAktualizovánovčera v 12:54
Načítání...