Evropské zbrojovky otevírají závody na Ukrajině. Napadená země tak navýší výrobu a urychlí opravy

I když ukrajinský zbrojní průmysl od začátku války několikanásobně zvýšil svou výrobu, napadená země stále potřebuje velké množství vojenské techniky. Továrny na jejím území navíc opakovaně čelí ruským útokům. Země proto hledá zahraniční partnery, kteří by se na produkci zbraní na jejím území podíleli. Ve hře je i největší evropský výrobce BAE Systems.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj chce, aby se část výroby britské zbrojovky BAE Systems a servis jejích výrobků přesunuly na Ukrajinu. Jednal o tom už s vedením společnosti. „Jsme připraveni stát se významným regionálním centrem pro opravy a výrobu různých typů výrobků BAE Systems a máme zájem o globálnější vztahy,“ řekl.

„Jsme hrdí na to, že můžeme spolupracovat s našimi vládními zákazníky a poskytovat vybavení, výcvik a podpůrné služby ukrajinským ozbrojeným silám. Zkoumáme také možnosti, jak bychom mohli podpořit ukrajinskou vládu při revitalizaci obranné průmyslové základny země, abychom zajistili její dlouhodobou bezpečnost,“ reagoval ředitel BAE Systes Charles Woodburn.

BAE Systems je největší evropský zbrojařský koncern, společnost a její zahraniční divize se podílejí na výrobě stíhacích letounů Eurofighter Typhoon, tanků Challenger 2, obrněných transportérů M113, bojových vozidel Bradley nebo houfnic Archer, M109 a M777. Vyrábí taky velké množství munice.

Většina zbraní, které společnost BAE Systems vyvinula, je v současnosti ve výzbroji ukrajinské armády. Případné rozmístění servisních středisek na území Ukrajiny by tak mělo výrazně zkrátit cyklus oprav a obnovy dělostřelecké a obrněné techniky.

Ukrajinský zbrojní průmysl

Až do začátku Ruskem vyvolaného konfliktu patřila Ukrajina mezi vývozce zbraní. Na začátku invaze čelila Rusům vlastním arzenálem. Zvláštní roli měl státní koncern Ukroboronprom sdružující výrobce vojenské techniky z různých odvětví.

Po začátku ruské invaze byly všechny organizace, které nakupovaly a prodávaly zbraně, takzvaní speciální vývozci, převedeny přímo pod ministerstvo obrany. Hlavní tok peněz šel právě přes Ukroboronprom.

Ukrajinská armáda ale potřebovala obrovské množství zbraní a jejich výroba se stala častým terčem ruského ostřelování. Za poslední rok utržily zbrojní továrny podle Ukrajinské Pravdy nejméně 150 zásahů. Některé továrny byly navíc obsazeny.

Přes to dokázaly ukrajinské firmy za tuto dobu vyrobit osmkrát více vojenského materiálu, než za předcházející rok. Ani to ale nestačí, podle ředitele Ukroboronpromu Jurije Husjeva by bylo třeba produkci minimálně zdesetinásobit.

Na Ukrajinu míří německý Rheinmetall i turecký Baykar

Ukrajina proto hledá posilu v zahraničí. Deník Militarnyj 13. května informoval, že Ukroboronprom a německý Rheinmetall vytvořily společný podnik na opravu tanků. Rheinmetall v něm bude mít většinový podíl 51 procent a bude zajišťovat jeho řízení. Závod bude umístěn na území Ukrajiny.

Kromě toho německá společnost očekává, že v nejbližších dnech podepíše smlouvy na další dva společné podniky, a to na výrobu munice a protivzdušné obrany.

Podle generálního ředitele Rheinmetallu Armina Pappergera se bude spolupráce zpočátku týkat údržby a oprav obrněných vozidel na Ukrajině, souběžně se ale začne připravovat i výroba tanků.

Prvním typem obrněných vozidel plánovaných do výroby má být kolový obrněný transportér Fuchs. Podle Pappergera má Ukrajina zájem také o moderní tank Panther a bojové obrněné vozidlo Lynx.

Spolupráci s ukrajinskými podniky přislíbil také turecký Baykar. Začátkem února strany oznámily, že na Ukrajině zřídí servisní středisko bezpilotních letounů Bayraktar. Centrum bude provádět servis, opravy, a dokonce i modernizaci vybavení. Bude také poskytovat školení pro personál spojený s provozem bezpilotních letounů. V roce 2025 chce spustit také výrobu nových dronů.

Pomůže i Česko

Spolupráci s Ukrajinou přislíbilo i Česko. Prezident Petr Pavel při své návštěvě Ukrajiny minulý měsíc oznámil, že Česko má připravených šest klíčových projektů pro spolupráci, u nichž bude brzy možné provést transfer technologií i výroby na Ukrajinu.

Projekty se týkají výroby munice a ručních zbraní, oprav tanků Т-64 a Т-72 nebo společné výroby letadel F/A-259.

Spolupráci navazují Poláci, zvažují ji Italové

Dohodu na výrobě munice pro tanky na ukrajinském území podepsala také polská Grupa Zbrojeniowa. Už loni v listopadu Ukrajina došla k dohodě s několika státy NATO, například s Francií a Dánskem, které mají spolupracovat na výrobě těžkých zbraní a dalšího vojenského vybavení. 

Možnost společné výroby systémů protivzdušné obrany zvažuje i Itálie, kde sídlí Rheinmetall Italia. Tyto zbraně už Kyjev dostává, kooperace přímo při jejich výrobě by ale pomohla zabezpečit nebe nad Ukrajinou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ocelárny v Záporoží zastavily provoz po ruském útoku, na místě zůstali mrtví

Ukrajinské ocelárny Zaporižstal po ruském vzdušném útoku zastavily provoz. Informovala o tom v úterý ukrajinská média s odvoláním na společnost Metinvest, která je vlastníkem oceláren. Ruský úder v Záporoří podle ní zabil sedm pracovníků závodu a dalších 21 zranil. Oběti na životech hlásí i Dněpropetrovská oblast. Rusové v noci vyslali proti Ukrajině rakety Cirkon a Iskander-M/KN-23 a 120 dronů, z nichž se obráncům podařilo 98 bezpilotních strojů zneškodnit.
03:03Aktualizovánopřed 6 mminutami

Rusko po více než čtyřech letech propustilo vězněného Američana

Rusko v úterý propustilo Američana Roberta Gilmana, který v tamním vězení strávil více než čtyři roky poté, co byl obviněn z napadení policisty. Ruský vůdce Vladimir Putin mu s ohledem na špatný zdravotní stav udělil milost z humanitárních důvodů, uvedli američtí činitelé. Organizace, která se o propuštění bývalého příslušníka námořní pěchoty zasazovala, minulý týden sdělila, že muž byl v ruském vězení podroben psychickému a fyzickému mučení a že „mu hrozí smrt“.
před 24 mminutami

Maďarský parlament zvolil prezidentem expředsedu nejvyššího soudu Baku

Maďarský parlament zvolil novým prezidentem někdejšího předsedu nejvyššího soudu Andráse Baku. Nominovala ho vládnoucí Tisza. Parlament, v němž má Tisza více než dvoutřetinovou většinu, zvolil novou hlavu státu poté, co minulý měsíc ústavní dodatek ukončil funkční období Tamáse Sulyoka. Baka byl jediným kandidátem, získal 140 hlasů. Poslanci opozičního Fideszu a křesťanských demokratů (KNDP) oznámili, že budou volbu i inauguraci bojkotovat.
13:07Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Jaderná elektrárna ve Francii odstavila tři bloky. Kvůli medúzám

Největší francouzská jaderná elektrárna Gravelines musela kvůli přemnoženým medúzám v moři odstavit polovinu ze svých šesti bloků, oznámil v úterý provozovatel zařízení, společnost EDF. Produkci dalších bloků pak bylo nutné snížit na polovinu. Kvůli vysokým teplotám a suchu musela Francie odstavit či snížit výkon bloků i v dalších jaderných elektrárnách.
před 2 hhodinami

Zemětřesení v Kolumbii má už více než dvě stě obětí

Nejméně 224 lidí zahynulo při pondělním zemětřesení v Kolumbii, informuje v úterý odpoledne SELČ agentura Reuters s odvoláním na tamní úřady. Počet zraněných stoupl podle dostupných údajů na více než 900. Otřesy podle kolumbijské asociace hlavních měst regionů Asocapitales zničily 61 budov a poškodily dalších 1575 domů. Jde o nejsilnější zemětřesení v zemi v tomto století. Ministerstvo zahraničí vyzvalo Čechy v Kolumbii, aby necestovali do oblastí zasažených otřesy.
04:46Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Libanon jako první arabská země oficiálně zrušil trest smrti

Libanonský parlament v úterý zrušil trest smrti. Země se tak stala v arabském světě první, kde byl hrdelní trest oficiálně zrušen. Nahrazen má být nucenou tvrdou prací, informovala agentura AP.
před 2 hhodinami

„Mnoho lidí má AIDS.“ V ulicích Marseille prudce stoupá užívání cracku

I přesto, že byl před dvěma lety zrušen návrh na zřízení centra pro léčbu závislostí, malé charitativní organizace ve francouzském Marseille se i nadále snaží minimalizovat riziko šíření nemocí mezi uživateli drog.
před 3 hhodinami

Rusko naléhá na Arménii, aby uspořádala referendum o EU, a varuje před „dalšími kroky“

Ruské ministerstvo zahraničních věcí vyzývá Arménii, aby do prosince 2026 uspořádala referendum o vstupu do Evropské unie, uvedl ruský náměstek ministra zahraničních věcí Michail Galuzin v rozhovoru pro ruskou státní tiskovou agenturu TASS. Prohlášení ministerstva bylo zveřejněno na jeho webových stránkách.
před 4 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.