Ukrajinští mariňáci překvapují okupanty a osvobodili řadu obcí. Čelí ale vyčerpání nebo minám

Klíčovou silou ukrajinské armády během protiofenzivy se ukázaly být čtyři námořní brigády, které vznikaly po obsazení Krymu Rusy. Skoro všech osm tisíc mariňáků slaví úspěchy na jižní frontě, kde se jim při bleskové útočné jízdě podařilo osvobodit řadu obcí. Elitní vojáci se inspirovali taktikou, kterou použili Američané před dvaceti lety v Iráku. Zásadní je pro ni rychlost a střelba za jízdy, jež má překvapit a demoralizovat nepřítele. Problém však nastává ve chvíli, kdy mariňáci ztratí vozidla, narazí na větší minová pole nebo si zkrátka potřebují odpočinout. Nemá je totiž kdo nahradit, píše magazín Forbes.

Ukrajina vyslala takřka celou námořní pěchotu na šestnáctikilometrový úsek frontové linie v Doněcké oblasti na jihu Ukrajiny. Tisíce mariňáků, kteří působí podél údolí řeky Mokri Jaly, by mohly být rozhodujícím faktorem, pokud by se ukrajinským silám podařilo v této oblasti dosáhnout průlomu. Současně ale nasazení všech elitních námořních brigád najednou přináší značné riziko, píše Forbes.

Mariňáci spolu se vzdušnými útočnými silami a hrstkou nejzkušenějších a nejlépe vybavených armádních brigád představují nejmocnější útočnou sílu v rámci ukrajinské armády. Žádná brigáda však nemůže donekonečna bojovat bez odpočinku, možnosti opravit zbraně a zaškolit nováčky.

Podle Forbesu se tak mariňáci nakonec budou muset stáhnout z frontové linie a potom je nahradí méně efektivní jednotky, což by vytvořilo prostor pro ruský protiútok. Udělat z ukrajinské námořní pěchoty nezávislou složku armády přikázal v květnu prezident Volodomyr Zelenskyj. „Jsou mocnou silou, která ničí nepřítele, osvobozuje ukrajinské území a plní nejtěžší úkoly v nejtěžších podmínkách,“ řekl tehdy Zelenskyj. „A my potřebujeme více této síly,“ zdůraznil.

V roce 2014, kdy Rusko zaútočilo na Krym a poté i na východní oblast v Donbasu, působila na Ukrajině pouze jedna, 37. námořní brigáda, která spadala pod ukrajinské námořnictvo. Jak válka postupně eskalovala, vznikla nejprve v roce 2015 36. námořní brigáda, 35. v roce 2018 a nejnovější 38. brigáda až letos na jaře. Vstup na jižní frontu zahájila v červenci úspěšným sestřelením útočného vrtulníku Ka-52 ruského letectva.

Boj nalehko na souši

Námořní brigády na Ukrajině mají každá dva tisíce mariňáků, kteří se ale nepohybují na obojživelných útočných lodích jako mariňáci v jiných zemích, jelikož Ukrajina má pouze jednu jedinou výsadkovou, nýbrž bojují na zemi. Mariňáky z nich dělá pouze způsob organizace, výcvik a principy, jimiž se řídí, vysvětluje Forbes.

Námořní brigády pracují více nalehko než ostatní armádní uskupení, aby se mohly rychleji pohybovat. Mariňáci mohou mít jen jednu rotu s deseti nebo vůbec žádnými tanky, zatímco klasická brigáda čítá obvykle tři prapory, každý se třiceti pásovými bojovými vozidly pěchoty a jeden prapor se třiceti tanky.

Námořní brigáda spoléhá spíše na kolová bojová vozidla pěchoty a obrněné nákladní vozy. Například 37. jezdí v obrněných nákladních vozech M-ATV americké výroby a průzkumných vozidlech AMX-10RC francouzské výroby a nepoužívá žádné tanky, uvádí Forbes.

Ukrajinští mariňáci
Zdroj: Viacheslav Ratynskyi/Reuters

Překvapivá střelba za jízdy

Mariňáci se pohybují rychle v kolonách nákladních aut podporovaných několika tanky, střílejí za jízdy, aby překvapili a šokovali Rusy, a poté nasazují pěchotu pro rozhodující boj zblízka. Tuto taktiku 35. a 37. námořní brigáda úspěšně používaly, když podél řeky Mokri Jaly v poslední době osvobozovaly řadu obcí včetně Staromajorske v Doněcké oblasti.

Po polní cestě se řítila kolona vojenských vozidel Mastiff a tank T-80 v přední části střílel z bezprostřední blízkosti na všechny detekované ruské pozice. Tank se při akci vždy zastaví jen krátce, aby vystřelil ze svého 125milimetrového hlavního děla, jinak udržuje hybnost kolony a nechává desetičlennou posádku vozů Mastiff s jejich kulomety ráže 0,50, aby zabili nebo rozprášili všechny překvapené Rusy, kteří přežijí palbu tanku.

Pěchota následně sesedne a zajistí oblast. „Nečekali od nás takovou rychlost, když jsme jeli na mastiffech,“ poznamenal jeden z mariňáků poté, co 35. brigáda dorazil do osvobozené Makarivky.

Inspirace z války v Iráku

Mariňáci používají na jihu Ukrajiny v údolí řeky Mokri Jaly taktiku, která se vyplatila americké armádě před dvaceti lety, na jaře 2003, kdy začínala invaze do Iráku. Americké vedení tehdy spojilo prapor 3. pěší divize americké armády, 29 tanků M-1, 14 bojových vozidel M-2 a několik obrněných transportérů M-113 do městské útočné operační skupiny. Ta vyrazila přímo do Bagdádu několik dní před plánovaným útokem koalice čítající celou řadu brigád.

Plukovník Eric Schwartz, který výpad vedl, se domníval, že malá, rychle se pohybující obrněná síla by zmátla a demoralizovala irácké obránce Bagdádu a možná by mohla zabránit pomalému a krvavému útoku na město. Bleskový úder měl úspěch, jelikož vojákům se podařilo prolomit obranu Bagdádu. Zemřely tehdy stovky iráckých vojáků a polovojenských jednotek, ale pouze jediný Američan, píše Forbes.

Problémové miny

Ukrajinská 36. brigáda nyní bojuje s okupanty západně od Stepove v Nikolajevské oblasti a 38. brigáda útočí na ruské agresory u města Urozhaine v Chersonské oblasti, jež sousedí na východě s obcí Staromajorske. Mariňáci byli na této ose úspěšnější než armáda dále na západ, všímá si Forbes s tím, že jim zřejmě pomáhá i lepší terén, který není tak otevřený a plný min nastražených Rusy.

Právě minová pole způsobují Ukrajincům největší překážku v postupu při protiofenzivě, která začala v červnu, ale dosud nedošlo k většímu průlomu. Kyjev se nyní snaží odříznout Rusy od zásob a posil na okupovaném Krymu tím, že ničí klíčové komunikace, a také právě velkým důrazem na práci námořních brigád.

Rychlé útočné jízdy jsou ale účinné jen za určitých podmínek. Pokud by se kolona dostala do otevřeného prostoru, které Rusové hustě zaminovali, pravděpodobně by mariňáci takové úspěchy neslavili. Obrovský problém by představovala také ztráta pouhých několika vozidel. To se málem stalo i Američanům v Iráku v roce 2003, připomíná Forbes.

Během první bleskové útočné jízdy totiž irácká raketa znehybnila jeden z tanků M-1. Pracovní skupina následně promarnila půl hodiny snahou uvést tank znovu do pohybu, přičemž morálka vojáků během této doby značně poklesla. „Psychologický dopad ztráty obrněného vozidla je velký,“ poznamenal jeden důstojník. Schwartz nakonec nařídil koloně, aby tank opustila a pokračovala v pohybu, čímž zřejmě zachránil situaci.

Těžké ztráty u nových brigád

Nové ukrajinské brigády včetně mariňáků mají k dispozici západní zbraně od zemí NATO a také západní výcvik. Za posledních několik měsíců devět ukrajinských brigád, celkem 36 tisíc vojáků, prošlo čtyř až šestitýdenním výcvikem v kombinovaném boji se zbraněmi. Mezi nimi i mariňáci, kteří nosí americké útočné pušky M4 a řídí vozy Humvee. „Nikdy nejsem unavený, jsem v ukrajinské námořní pěchotě,“ řekl listu The New York Times velitel praporu 37. brigády námořní pěchoty Oleksandr. „Myslím, že to jde dobře,“ tvrdí voják.

Nové brigády se skládají z rekrutů, kteří čerstvě prošli základním výcvikem poté, co byli letos povoláni nebo dobrovolně vstoupili do armády. Jejich velitelé jsou většinou zkušení bojovníci. Novináři The New York Times, kteří s mariňáky trávili týdny, hovoří o pocitu naléhavosti. Vojáci ale zároveň varují, že boj bude dlouhý a tvrdý. „Spousta lidí si myslela, že to bude velmi rychlé a na podzim budeme na Krymu. Ale každý metr je velmi obtížný. Není to sprint, je to maraton,“ zdůraznil velitel Oleksandr.

Některé nové ukrajinské brigády utrpěly v počátečních fázích protiofenzivy těžké ztráty. Nejméně jedna nová brigáda byla tak těžce oslabena ztrátami, že byla stažena z bojiště, aby mohla být obnovena. Ukrajinská armáda sice počty mrtvých a zraněných nezveřejňuje, podle některých západních činitelů ale od začátku plnohodnotné ruské invaze má na sto tisíc obětí.

Velitel praporu mariňáků ze 37. brigády Oleksandr v rozhovoru pro The New York Times přiznal, že i jeho brigáda utrpěla těžké ztráty v prvních červnových dnech protiofenzivy, kdy jeho jednotky vběhly do minových polí a dostaly se pod nápor ruského dělostřelectva a náletů.
„Přišel jsem o hodně. Někteří noví kluci jsou psychicky zlomení,“ podotkl velitel. Ztrátu a ničení tanků a obrněných vozidel ale považuje za běžný důsledek války.

Ukrajinský vrchní velitel, generál Valerij Zalužnyj v této souvislosti kritizoval spojence v NATO kvůli tomu, že měli ohledně ukrajinské protiofenzivy přehnaná očekávání ve chvíli, kdy Kyjev nemá převahu ve vzduchu, a ještě se nedočkala dodávek stíhaček F-16, o které dlouhodobě usiluje.

Kritika armádního velení

Vojáci v přední linii zase viní armádní vedení, že posílá do boje čerstvé rekruty a nezkušené nové jednotky, ale také příliš krátký výcvik v zahraničí či nevhodnost některých kusů těžké techniky k boji na Ukrajině. Třeba americké bojové obrněné vozidlo MaxxPro bylo totiž navrženo pro boj proti povstalcům. Sám velitel Oleksandr uvedl, že se dohadoval s Američany během tréninku, protože bojovali v Afghánistánu a Iráku, ovšem nikoli s Rusy.

Těžké ztráty mariňáky nijak nešokovaly. Většina velitelů uvedla, že během posledních více než roku a půl bojů viděli jednotky, včetně jejich vlastních, občas zcela zdecimované. Podle Oleksandra byly ztráty během loňské protiofenzivy v Chersonu tak vysoké, že byl sám nucen třikrát vyměnit členy své jednotky.

Třeba 36. brigáda námořní pěchoty bojovala v Mariupolu poté, co Rusko loni v zimě zahájilo rozsáhlou invazi, a několik týdnů držela ocelárnu, do které se snažily dostat ruské síly. Mnozí mariňáci zemřeli nebo byli zraněni a více než tisíc vojáků bylo zajato. Z obklíčení se podařilo uniknout jen asi dvěma stům mariňáků. Bývalý velitel brigády je stále válečným zajatcem v Rusku, poznamenal The New York Times.



Zatímco ukrajinská armáda cvičila nové brigády a získávala nové vybavení, ruské síly měly měsíce na přípravu obrany, zákopů a pokládání rozsáhlých minových polí. Měly také výhodu větší dělostřelecké palby a počtu jednotek, upozornil velitel Oleksandr. Mariňáci tak jsou vděční za západní obrněná vozidla, která podle nich zachraňovala životy a byla lepší než zastaralé tanky a obrněná vozidla ze sovětské éry, které dříve používali.

Velitelé se snaží kromě výcviku nováčků o to, aby během operace v brigádách promíchali zkušené vojáky s novými rekruty. Podle některých mariňáků se ale nejde na reálný boj připravit nehledě na dobu výcviku; klíčové je plánování a průzkum, aby ukrajinské síly postupně dokázaly nalézt místa, kde se dá ruská obrana prolomit.