Vojenská historie

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.

Stopadesáté narozeniny Winstona Churchilla si na hradě Veveří v Brně připomněly stovky lidí, kteří se zúčastnili akce Winston Churchill Day. Politik zavítal na hrad v krátkém rozmezí třikrát po sobě v letech 1906 až 1908. S manželkou Clementine tam byl dokonce na svatební cestě. Na akci mohli návštěvníci hradu vidět například ležení vojáků z 1. československé smíšené brigády, polní poštu, nemocnici nebo výstavu historické techniky.

Politici se s lepšící epidemickou situací vracejí k zahraničním cestám. Třeba prezident Miloš Zeman tento týden navštívil Rakousko a v neděli odlétá na summit NATO do Bruselu. Senát zase počítá s návštěvou Braniborska, Saska a Španělska.

„Každá válka je jiná, zároveň je ale každá stejná.“ Parafráze věty veterána z války v Perském zálivu Anthonyho Swofforda zprvu příliš neříká, přesto konflikt na Blízkém východě velmi vystihuje. V každé válce umírají lidé, trpí civilisté. Operace Pouštní bouře ale přinesla jisté změny. Ofenziva koaličních vojsk proti irácké armádě Saddáma Husajna se vedla výhradně ze vzduchu a za velkého zájmu médií. Věta reportéra CNN Petera Arnetta „Nebe nad Bagdádem září“ vstoupila do historie. Poslední fáze „války v přímém přenosu“ odstartovala prvními spojeneckými nálety 17. ledna 1991.