Úroková sazba strana 3 z 5

Banky a stavební spořitelny poskytly v březnu hypoteční úvěry za 12,6 miliardy korun, což je proti únoru nárůst o šedesát procent. Úroková sazba u skutečně nových hypoték bez refinancování třetí měsíc za sebou klesla, a to z únorových 5,9 na 5,86 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Do něj dodávají data všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na českém trhu. Oživení zájmu o hypotéky pozorují také developeři.

Rada České národní banky (ČNB) ve středu na jednání v novém složení ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Pro ponechání sazby na této úrovni hlasovalo šest členů bankovní rady, jeden navrhl růst sazeb o 0,25 procentního bodu. Na nynější úrovni je sazba od loňského června. Bankovní rada také rozhodla, že bude i nadále bránit nadměrným výkyvům kurzu koruny.

Míra inflace v Evropské unii v únoru opět mírně klesla a poprvé od loňského července se dostala pod úroveň deseti procent. Tempo meziročního růstu cen zpomalilo proti lednu o desetinu procentního bodu na 9,9 procenta, uvedl v pátek evropský statistický úřad Eurostat. Inflace se snížila i v České republice, kde však s hodnotou 18,4 procenta zůstává stejně jako v lednu třetí nejvyšší v celé Unii.

Banky a stavební spořitelny poskytly v únoru hypoteční úvěry za 7,9 miliardy korun. Proti lednu to znamená nárůst o dvacet procent. Meziročně se objem hypoték snížil o 69 procent, je to ale zlepšení proti lednovému osmdesátiprocentnímu propadu. Úroková sazba u skutečně nových hypoték bez refinancování druhý měsíc v řadě klesala, snížila se na 5,9 procenta z lednových 5,93 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace (ČBA) Hypomonitoru. Poptávka po vlastním bydlení je tak v Česku stále vysoká. Rostou ale i ceny nájmů v obecních bytech. Ceny zvedla, nebo to v nejbližší době chystá, více než polovina krajských a okresních měst.

Nákladné bydlení bude nejspíš přetrvávat delší dobu. Plán centrální banky totiž počítá s udržováním aktuálně vysokých úrokových sazeb, od kterých se odvíjí i ceny hypoték. Kvůli tomu se přitom zvyšuje poptávka po nájemním bydlení, a to proto také zdražuje. Dle ministerstva pro místní rozvoj je přes milion lidí ohroženo bytovou nouzí. Resort tak chce vytvořit systém, díky kterému má být bydlení dostupnější.

Banky a stavební spořitelny poskytly v lednu hypoteční úvěry za 6,5 miliardy korun, což je proti prosinci pokles o 16 procent. Úroková sazba u skutečně nových hypoték bez refinancování poprvé po dvou letech mírně poklesla, a to z 5,98 na 5,93 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Do něj dodávají data všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na českém trhu.

Bankovní rada České národní banky (ČNB) ve čtvrtek podle očekávání znovu ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Není to překvapivé, nynější vedení centrální banky dává najevo, že pro boj s inflací považuje za zásadní udržování silné koruny. Sedmiprocentní sazba platí od 22. června, je nejvyšší od roku 1999. Michl také upozornil na nový odhad vývoje ekonomiky na letošní rok. ČNB předpokládá, že HDP poklesne o 0,3 procenta.

Evropská centrální banka (ECB) podle očekávání zvýšila svou základní úrokovou sazbu o 0,5 procentního bodu na tři procenta. Rada guvernérů ji zvýšila popáté za sebou, zpřísňováním měnové politiky se snaží dostat pod kontrolu inflaci. ECB také uvedla, že úroky bude zvyšovat i nadále. Depozitní sazba se zvýšila také o půl bodu a je na 2,50 procenta. Základní úrokovou sazbu zvýšila také britská centrální banka.

Americká centrální banka (Fed) podle očekávání zvedla základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu do pásma 4,50 až 4,75 procenta. Banka to uvedla v tiskové zprávě na závěr dvoudenní schůzky svého měnového výboru.

Těsně pod šesti procenty byla loni v prosinci průměrná úroková sazba u nově poskytnutých hypoték. Vyplývá to z Hypomonitoru České bankovní asociace. Znamená to, že před koncem roku průměrná sazba ještě vzrostla oproti listopadu, kdy byla s 5,96 procenta na jedné z nejvyšších hodnot za posledních dvacet let. Hypoték s rostoucími úroky ubývá. Za celý uplynulý rok poskytly banky a stavební spořitelny hypoteční úvěry za 197 miliard korun, což bylo o 64 procent méně než v roce 2021.

Česko letos čeká rok podstatného snížení inflace, tempo růstu cen se začne snižovat na jaře. Vzhledem k oslabující poptávce a nastávající recesi může Česká národní banka (ČNB) pokračovat v politice stability úrokových sazeb, řekl guvernér ČNB Aleš Michl. Upozornil však, že pokud se v ekonomice objeví nové poptávkové tlaky, bankovní rada ČNB je připravena zvýšit základní úrokovou sazbu ze současných sedmi procent.

Bankovní rada České národní banky ve středu podle očekávání ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Informovala o tom mluvčí ČNB Petra Krmelová. Sedmiprocentní sazba platí od 22. června, je nejvyšší od roku 1999. Bankovní rada také rozhodla, že bude i nadále bránit nadměrným výkyvům kurzu koruny. Ekonomy rozhodnutí rady nepřekvapilo. Guvernér centrální banky Aleš Michl upozornil, že v budoucnu připadá v úvahu i zvýšení sazeb, kdyby rostla poptávková inflace.

Japonská centrální banka šokovala finanční trhy nečekaným rozhodnutím změnit politiku ovlivňování výnosové křivky, čímž umožnila, aby se zvýšily dlouhodobé úrokové sazby. Kurz japonského jenu v reakci prudce zpevnil, zatímco akcie výrazně oslabily. Japonsko je poslední vyspělou ekonomikou, která na růst inflace ve světě zatím nereagovala zvyšováním základních úroků.

Bývalý guvernér České národní banky Jiří Rusnok zkritizoval současnou bankovní radu za nezvyšování úrokových sazeb. Řekl to v Otázkách Václava Moravce. Při současné šestnáctiprocentní inflaci je podle něj nutné sazby nadále navyšovat. Aktuálně je základní úroková sazba na sedmi procentech. K poslednímu navýšení došlo v červnu, těsně před odchodem Rusnoka z funkce. O možném navýšení bude současná rada opět jednat ve středu.

Úroková sazba u nově poskytnutých hypoték v Česku v listopadu mírně vzrostla na 5,96 procenta z říjnových 5,86 procenta. Průměrná sazba patří k nejvyšším za dvacet let. Banky a stavební spořitelny poskytly hypoteční úvěry za 7,3 miliardy korun, meziměsíčně mírně více. Meziroční propad se prohloubil na 84 procent. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace (ČBA) Hypomonitor. Do něj dodávají data všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na českém trhu.

Evropská centrální banka (ECB) podle očekávání zvýšila svou základní úrokovou sazbu o 0,5 procentního bodu na 2,50 procenta. Rada guvernérů ji zvýšila počtvrté za sebou, tentokrát už ale méně než na posledních dvou zasedáních. Zpřísňováním měnové politiky se ECB snaží dostat pod kontrolu inflaci. Ve svém čtvrtečním oznámení také uvedla, že úroky ještě bude zvyšovat a nastínila plány na snížení své rozvahy, s čímž počítá od března. Zhoršila prognózu vývoje inflace i hrubého domácího produktu v eurozóně.

Americká centrální banka (Fed) ve středu na závěr dvoudenní schůzky svého měnového výboru zmírnila rozsah zvyšování úroků. Základní úrokovou sazbu zvedla o 0,5 procentního bodu do pásma 4,25 až 4,50 procenta. Centrální banka dále snížila výhled tempa růstu americké ekonomiky v příštím roce na 0,5 procenta ze zářijového odhadu 1,2 procenta. Šéf Fedu Jerome Powell na tiskové konferenci uvedl, že centrální banka se neblíží tomu, aby ohlásila vítězství nad vysokou inflací.

Turecká centrální banka snížila základní úrokovou sazbu o 1,5 bodu na devět procent, přestože inflace v zemi byla v říjnu nejvyšší za 25 let. V prohlášení současně banka oznámila, že ukončuje současný cyklus snižování úroků, který začal v srpnu.

Základní úroková sazba je už na úrovni, která tlumí hospodářskou aktivitu. Další zvyšování by mohlo prohloubit hospodářskou recesi, protože se účinek zvýšení sazeb projeví až se zpožděním. V přednášce na Masarykově univerzitě v Brně to řekl guvernér České národní banky (ČNB) Aleš Michl. Základní úroková sazba je od června sedm procent, což je nejvyšší úroveň od roku 1999. Od Michlova červencového nástupu do čela ČNB se neměnila.

Sazby hypoték dál rostou. V říjnu nabízely banky průměrný úrok u nových smluv ve výši 5,86 procenta. Ten tak patří k nejvyšším za posledních dvacet let. I proto pokračuje taky nízký zájem o úvěry na bydlení. Meziročně klesl o 80 procent a v září i říjnu se pohyboval objem nově poskytnutých hypoték na nejnižším čísle od roku 2014. Podle bankovní asociace by navíc sazby měly klesat jen pomalu.

Hrubý domácí produkt letos podle České národní banky vzroste o 2,2 procenta, v příštím roce poklesne o 0,7 procenta. Centrální banka zhoršila svůj odhad, dosud počítala s tím, že i napřesrok ekonomika poroste. Bankovní rada na svém listopadovém zasedání zároveň ponechala v sedmiprocentní výši základní úrokovou sazbu. Naposledy se změnila před koncem června, kdy ještě zasedala rada ve starém složení. Guvernér Aleš Michl dal ovšem najevo, že i na příštím zasedání bankovní rady připadá v úvahu pouze setrvání na dosavadních hodnotách, nebo zvýšení. Snižovat sazby ČNB zatím nebude.

Míra inflace v Turecku se v říjnu znovu zvýšila, v meziročním srovnání se dostala na 85,5 procenta ze zářijových 83,5 procenta. Oznámil to turecký statistický úřad. Ceny se v zemi prudce zvyšují už asi rok, před dvěma lety byla míra inflace nad jedenácti procenty. Nyní je na dalším maximu za čtyřiadvacet let. Turecko patří mezi země s nejvyšší inflací na světě.

Americká centrální banka (Fed) ve středu podle očekávání opět zvýšila úrokové sazby o 0,75 procentního bodu. Její základní sazba se tak dostala do rozpětí 3,75 až 4,00 procenta, tedy na nejvyšší úroveň téměř za patnáct let. Banka nicméně naznačila, že v budoucnosti by mohla úroky zvyšovat méně výrazně.

Ekonomika EU se potýká s negativními důsledky vysoké inflace a rostoucích úrokových sazeb. Podle ekonomů, kteří diskutovali v Otázkách Václava Moravce, je jednou z hrozeb současného vývoje možnost, že se u nás současná míra inflace dlouhodobě „zabydlí“ a začne negativně ovlivňovat další vývoj ekonomiky. Stálý představitel České republiky při OECD Aleš Chmelař považuje za pravděpodobné, že nás příští rok čeká hospodářská recese, záležet bude také na současné spotřebě energií. Podle bývalého viceguvernéra České národní banky Tomáše Nidetzkého by současné vedení centrální banky mělo ještě více krátkodobě zvyšovat úrokové sazby, a zabránit tak udržení inflace po delší dobu.