Úroková sazba strana 2 z 5

Ceny většiny výrobců v Česku letos v září dále rostly. U průmyslových výrobců meziročně stouply o 0,8 procenta, ve stavebnictví o 3,7 procenta a ve službách o 5,1 procenta. V zemědělství sice ceny opět klesly, jejich pokles ale zpomalil na 13,4 procenta. Vyplývá to z údajů, které v pondělí zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Ceny výrobců naznačují budoucí vývoj cen pro spotřebitele.

Banky a stavební spořitelny poskytly v září hypoteční úvěry za 13,6 miliardy korun, což je meziroční nárůst o devadesát procent. Úroková sazba u skutečně nových hypoték bez refinancování klesla v září ze srpnových 5,78 procenta na 5,74 procenta, a byla tak nejníže od července 2022. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na českém trhu.

Bankovní rada České národní banky (ČNB) ve středu podle očekávání opět ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Je to desáté takové rozhodnutí v řadě, úroveň sazby se nezměnila od loňského června. Bankovní rada očekává, že úrokové sazby budou v nadcházejících čtvrtletích na vyšší úrovni, než doporučuje prognóza banky, řekl guvernér Aleš Michl. Prognóza přitom předpokládá snižování sazeb.

Evropská centrální banka (ECB) ve čtvrtek zvedla svou základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 4,50 procenta. Ke zvýšení přikročila už podesáté za sebou, zpřísňováním měnové politiky se snaží dostat pod kontrolu inflaci. Zhoršila zároveň výhled ekonomiky eurozóny pro letošek i na další dva roky.

Polská centrální banka v úterý poprvé po třech letech snížila svou hlavní úrokovou sazbu, a to navzdory dvouciferné inflaci. Učinila tak méně než šest týdnů před volbami. Rada pro měnovou politiku hlavní úrokovou sazbu snížila o tři čtvrtě procentního bodu na šest procent.

Turecká centrální banka nečekaně výrazně zpřísnila svou měnovou politiku. Základní úrokovou sazbu zvýšila o 7,50 procentního bodu na 25 procent, maximum od ledna 2004. Zemi se nedaří zkrotit vysokou inflaci, která se v červenci dostala k padesáti procentům.

Ruská centrální banka v úterý překvapivě a mimo své řádné zasedání zvýšila základní úrokovou sazbu o 3,50 bodu na 12 procent. Nouzovým opatřením reagovala na pád rublu, který v pondělí oslabil za psychologicky důležitou hranici 100 rublů za dolar, i na následnou kritiku ze strany Kremlu. Po zásahu centrální banky ruská měna posílila a pohybovala se několik hodin kolem 98,6 rublu za dolar. Později načas podle Yahoo Finance oslabila nad 99 rublů za dolar. V šest hodin odpoledne naopak zpevnila k 97 a o hodinu později se vrátila nad 98 rublů za dolar.

Banky a stavební spořitelny poskytly v červenci hypoteční úvěry za 11,4 miliardy korun, což je proti červnu pokles o osmnáct procent. Meziroční pokles se snížil na čtyři procenta. Úroková sazba u skutečně nových hypoték bez refinancování klesla z červnových 5,86 procenta na 5,8 procenta. To je nejnižší hodnota od loňského srpna. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na českém trhu.

Pro nás je podstatné, že se inflace se vyvíjí zcela s naší prognózou, uvedl v Událostech, komentářích člen rady České národní banky Jan Kubíček a dodal, že rada je se snižováním úrokových sazeb velmi opatrná. Ekonomka a bývalá česká zástupkyně při Světové bance Jana Matesová upozorňuje, že rizik je stále příliš mnoho.

Klíčový údaj, na který všichni ekonomové čekají, bude inflace za leden příštího roku, uvedl v pořadu Interview ČT24 ekonom, člen Národní ekonomické rady vlády a poradce prezidenta David Marek. Dodal, že nyní není na místě velký pesimismus, protože česká ekonomika přestála velké krizové okamžiky. Pokud vše půjde dobře, mohla by se podle něj inflace na začátku příštího roku pohybovat na úrovni tří procent.

Bankovní rada České národní banky (ČNB) podle očekávání znovu ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Rozhodnutí bylo jednomyslné, řekl na tiskové konferenci guvernér Aleš Michl. Na stejné úrovni je základní sazba od loňského června. Bankovní rada ve čtvrtek také formálně ukončila intervenční režim na podporu kurzu koruny zahájený v květnu 2022. ČNB rovněž zhoršila výhled ekonomiky, čeká letos růst HDP 0,1 procenta.

Britská centrální banka podle očekávání zvýšila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 5,25 procenta. Banka se zvyšováním úroků snaží bojovat s vysokou inflací a v prohlášení také varovala, že náklady na půjčky pravděpodobně zůstanou po nějakou dobu vysoké. Měnový výbor Bank of England (BoE) zvýšil hlavní úrok už počtrnácté za sebou a základní sazba v zemi je nejvýše od roku 2008, kdy vrcholila globální finanční krize.

Evropská centrální banka (ECB) na svém čtvrtečním zasedání zvýšila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 4,25 procenta. Rada guvernérů o zvýšení sazeb rozhodla už podeváté za sebou. Ponechala si však otevřené možnosti, zda bude potřeba úroky ještě zvýšit, čímž se snaží vrátit inflaci ke stanovenému dvouprocentnímu cíli.

Americká centrální banka (Fed) na závěr dvoudenní schůzky svého měnového výboru zvýšila ve snaze snížit inflaci základní úrokovou sazbu podle očekávání o 0,25 procentního bodu do pásma 5,25 až 5,50 procenta. Úroky jsou tak nejvýše od roku 2001. Šéf Fedu Jerome Powell v následných poznámkách nevyloučil další zvýšení úroků v září, bude podle něj záviset na stavu ekonomiky.

Banky a stavební spořitelny poskytly v červnu hypoteční úvěry za 14 miliard korun, což je proti květnu nárůst o třináct procent. Červnový objem je nejvyšší od poloviny minulého roku. Úroková sazba u skutečně nových hypoték bez refinancování klesla z květnových 5,9 procenta na 5,86 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Do něj dodávají data všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na českém trhu.

Britská centrální banka kvůli vysoké inflaci zvýšila základní úrokovou sazbu až o půl procentního bodu na pět procent. Objevily se podle ní zprávy naznačující, že pokles inflace potrvá déle. Měnový výbor Bank of England zvýšil hlavní úrok už potřinácté za sebou a základní sazba v Británii je nejvýše od roku 2008, kdy vrcholila globální finanční krize.

Turecká centrální banka ve čtvrtek zvýšila základní úrokovou sazbu o 6,5 procentního bodu na 15 procent. Naznačila tím posun k tradičnějším hospodářským opatřením proti nebývale vysoké inflaci. Kvůli tlaku prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana banka úroky dříve snižovala. Obrat v přístupu nastal poté, co Erdogan jmenoval do čela banky a ministerstva financí dva mezinárodně uznávané odborníky.

Bankovní rada České národní banky (ČNB) ve středu podle očekávání znovu ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Sazba se naposledy měnila před rokem, kdy ji ČNB zvýšila o 1,25 procentního bodu na současnou úroveň. Bankovní rada také opět potvrdila závazek, že bude i nadále bránit nadměrným výkyvům kurzu koruny. Stabilitu sazeb podpořilo pět členů bankovní rady ČNB, dva byli pro růst o čtvrt procentního bodu. Na tiskové konferenci to řekl guvernér centrální banky Aleš Michl.

Češi mají větší zájem o financování vlastního bydlení. V květnu si zažádalo o hypotéku asi o pětinu víc lidí než v dubnu. Podle ekonomů to znamená, že se pomalu smiřují s vysokými sazbami, nemovitosti navíc mírně zlevnily. Přesto jsou pro řadu lidí hypotéky stále nedostupné. I proto centrální banka zmírnila podmínky pro jejich poskytování, když zrušila takzvaný parametr DSTI. Ten uváděl, že poměr měsíčních splátek nesmí přesáhnout 45 procent příjmů žadatele.

Evropská centrální banka (ECB) na čtvrtečním zasedání zvýšila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na čtyři procenta. Stalo se tak poosmé v řadě a podle instituce je možné i další zpřísnění měnové politiky. ECB se tímto způsobem snaží směřovat inflaci zpět ke stanovenému dvouprocentnímu cíli.

Banky a stavební spořitelny poskytly v květnu hypoteční úvěry za 12,3 miliardy korun, což je proti dubnu nárůst o 17 procent. Úroková sazba u skutečně nových hypoték bez refinancování nepatrně stoupla z dubnových 5,89 na 5,9 procenta, vyplývá ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Do něj dodávají data všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na českém trhu.

Zdražování v Česku má podle ekonomů, kteří byli hosty pořadu Otázky Václava Moravce, hned několik příčin od zvyšování marží přes plošná opatření dvou posledních vlád až k vysokým inflačním očekáváním. Podle člena poradních sborů vlády Davida Marka je třeba „dochladit“ poptávku. Člen bankovní rady ČNB Tomáš Holub mluví o hrozbě mzdově-inflační spirály v souvislosti s rychlým růstem mezd. S tím nesouhlasí ekonom Jan Švejnar, podle něhož mzdy rostou oproti cenám se zpožděním. Podle Švejnara by rozhodnutí nezvyšovat mzdy ohrozilo sociální smír ve chvíli, kdy se společnost polarizuje s tím, jak horní část bohatne a dolní chudne. Úrokové sazby by držel na konstatní výši. Holub s Markem se naopak vyslovili pro jejich opětovné zvýšení.

Bankám a spořitelnám v Česku v roce 2022 stoupl souhrnný čistý zisk v meziročním srovnání o 32,3 miliardy na 102,64 miliardy korun. Vyplývá to z dat, která zveřejnila Česká národní banka. Podle ní jde o rekordní sumu. Aktiva bank činila ke konci roku 8,907 bilionu korun, což je o 384 miliard více než na konci roku. Předběžné výsledky ČNB zveřejnila již počátkem února, podle nich tuzemské banky v roce 2022 vytvořily čistý zisk 104,1 miliardy Kč.

Guvernér České národní banky (ČNB) Aleš Michl ve velkém rozhovoru pro ČT mimo jiné řekl, že oceňuje, že se vláda snaží hledat úspory. Konkrétní opatření představená minulý týden ale komentovat nechtěl, prý to není v jeho kompetenci. Zdůraznil, že on osobně bude spokojený až v momentě, kdy inflace spadne ze současných necelých třinácti procent na procenta dvě. Do té doby s ní dle jeho slov bude centrální banka dál bojovat. Také řekl, silná koruna je alfou a omegou jeho přístupu k ekonomice.